Výnosem ze 7. thermidoru roku 8 (26. července 1800) byl definitivně upraven počet markytánek a pradlen u armády a stanovena přísná pravidla týkající se všech výnosem neautorizovaných žen, jež by u armády přes zákaz zůstaly.
DUVERGIER. Collection complète des lois, décrets, ordonnances, règlemens avis du conseil d’état, T. 12, s. 262 (Arrêté relatif aux enfans de troupe et aux femmes à la suite de l’armée. Du – 7 thermidor an 8).
(…)
čl. 13. Dispozice zákona z 30. dubna 1793 týkajícího se žen určených k propuštění z armád budou provedeny dle své formy i obsahu; v důsledku toho budou moci u jednotek zůstat jen ty, jejichž zaměstnáním bude praní a prodej proviantu a nápojů. Počet žen následujících každý batalion nebude smět, pod žádnou záminkou, překročit čtyři, a dvě na eskadronu.
Počet markytánek a pradlen následujících hlavní stan armády a hlavní stany divizí nebude smět, v žádném případě, překročit počet žen jednotek, jež danou armádu tvoří.
čl. 14. Existuje-li při jednotkých či hlavních stanech větší počet žen, než ten, jenž byl právě určen, šéf brigády vybere ty, jež mají být přiřazeny k batalionům či eskadronám; náčelník hlavního štábu vybere ty, jež mají být přiřazeny k hlavním stanům. Dají přednost těm, jež jsou provdané za vojáky či poddůstojníky v současnosti v aktivní službě a jsou současně uznávány jako nejaktivnější a nejužitečnější pro jednotky, a těm, jejichž chování a mravy jsou nejlepší.
čl. 15. Jakákoli žena, jež je v současnosti při jednotce či armádě a nebude přijata, jak bylo právě řečeno, coby pradlena či markytánka, bude propuštěna; bude jí vydáno 20 centimů na míli, aby se dostala do svého domova, et bude jí zakázáno přiblížit se k armádě na čtyři míle. Ty, jež budou takto propuštěny, a po deseti dnech se budou stále nalézat v okruhu čtyř mil od armády, budou považovány a trestány podle toho, co předepisuje článek 52 kapitoly III zákona z 8.-10. července 1791.
čl. 16. Vdovy důstojníků, poddůstojníků a vojáků, které ztratily své manžely v důsledku válečných událostí a jsou v současnosti při jednotkách či štábech, a nebudou přijaty jako pradleny či markytánky, se rovněž vrátí do svých domovů, kde budou požívat podpor, jež jim přiznává zákon ze 14. fructidoru roku 6. Budou jim vystaveny cestovní doklady, na něž dostanou ve vojenských ubikacích ubytování a etapovou dávku proviantu, pro sebe a pro každé z jejich dětí, jež nebude přijato mezi enfants de troupe.
(…)
čl. 17. Ač nemají ženy, jimž bude povoleno zůstat při jednotkách a štábech, právo na žádný žold ani příděly, přehledoví inspektoři vyhotoví přehled o jejich věku, profesi a popisu. Předají každé z nich certifikovaný výňatek z tohoto přehledu; tento výňatek jim budou sloužit jako bezpečnostní průkaz v rámci celé armády. Ty, jež tuto kartu neobdrží, budou propuštěny, a budou-li po deseti dnech v okruhu čtyř mil od armády, budou považovány a trestány podle toho, co předepisuje článek 52 kapitoly III zákona z 8.-10. července 1791.
DUVERGIER. Collection complète des lois, décrets, ordonnances, règlemens avis du conseil d’état, T. 3, s. 92 (Décret concernant la conservation et le classement des places de guerre et postes militaires, la police des fortifications et autres objets y relatifs. Du – 8 = 10 juillet 1791).
čl. 52. Všechny ženy či dívky všeobecně známé pro vedení zhýralého života, jež budou přistiženy s vojáky v jejich ubikacích, když budou tito ve službě, nebo po večerce, budou zatčeny a předány civilní policii, aby byly souzeny dle zákona.