204 let

20. dubna 1800 – Italské tažení: Louis-Alexandre Berthier dorazil k Záložní armádě do Dijonu. Napoléon Bonaparte se ve dnech 21.-24. dubna intenzivně věnoval přípravě italského tažení.

21. dubna 1800 – Italské tažení: Rakušané zahájili obléhání Janova, hájeného Massénou.

22. dubna 1800 – Egypt: Kléber potlačil povstání v Kairu.

24. dubna 1800 – Italské tažení: britský admirál Keith vyslal z řadové lodi Minotaur do obleženého Janova parlamentáře s výzvou ke kapitulaci. Masséna odpověděl, že bude město a přístav hájit do posledního muže.

25. dubna 1800: Moreau úspěšně překročil Rýn u Breisachu.

203 let

19. dubna 1801 – generál Jourdan oznámil z rozhodnutí francouzské vlády obyvatelům Piemontska, že je země rozdělena na šest prefektur a že bude tvořit novou vojenskou divizi. S tímto rozdělením bylo spojeno zavedení francouzského soudnictví a zřízení apelačního soudu v Turíně pro celý Piemont. Anglie byla nucena přejít anexi mlčky, chtěla-li dosáhnout uzavření míru s Francií.

20. dubna 1801: poprava chouanských organizátorů atentátu z Rue-Nicaise, Saint-Régeanta a Carbona.

25. dubna 1801: Napoléon Bonaparte vykonal v Tuileries přehlídku vojska a přijal ruského vyslance, který mu předal osobní list nového cara Alexandra I.

202 let

20. dubna 1802: Durocovi byl vydán příkaz přeměnit koupelnu vedle pracovny Prvního konzula na kapli, následně v ní byli při mši, sloužené pařížským arcibiskupem uváděni do svých úřadů noví biskupové. V březnu 1803 byl do kaple vpuštěn pruský vyslanec a zapsal si: „Minulou neděli jsem hleděl na velkého konzula jak zbožně naslouchá mši ve svém apartmá v Tuileries. Po pravdě řečeno, palác nemá kapli. Po desátém srpnu /1792/ nikomu nepřišlo na mysl, že by pro hlavu vlády byla někdy potřebná nějaká kaple. Zdá se, že protože se Bonaparte vážně zabývá obnovou katolického náboženství, uložil si povinnost být přítomen každou neděli na mši. Protože by pro něj bylo obtížné a nepříjemné jít do farního kostela, musely se podle jeho záměru zajistit potřeby bohoslužeb za velmi krátkých pobytů v Paříži během zimy. V jedné místnosti velmi malých rozměrů… se zřídil malý oltář a podium, vyhrazené konzulovi a jeho rodině; pohyblivá příčka je zakrývá během týdne. V přilehlé místnosti byl umístěn orchestr a zpěváci… První konzul se mi zdál být dosti lhostejný jak vůči hudbě, tak vůči mši samé. Nepochybuji o tom, že jeho náboženský akt byl zcela politický: při pozdvihování /hostie/, když všichni poklekli, se omezil jen na nejhlubší úklonu“.

25. dubna 1802: známý extravagantní velitel husarské brigády François Fournier (1773-1827; od 1819 Fournier-Sarloveze), který se proslavil v bitvách u Montebella, Marenga (1800) a Lorii (1801) nesnášel Bonaparta. Na večeři u Oudinota v Polangis se po protibonapartovské řeči divizního generála Antoina-Guillauma Maurailhac d´Elmas, řečeného Delmas (1766-1813) chvástal: „Dávám Vám za pravdu, generále. Víte jak jsem silný v pistoli. Dobrá! Beru za své, že složím Bonaparta kulkou do čela!“. Dokonce určil jako datum atentátu představení hry Semiramis v Théâtre des Arts 4. května. Tajná policie se o všem dozvěděla a ve stanovený den ho v divadle zatkla. Byl zatčen, krátkodobě uvězněn a nakonec odeslán k nucenému pobytu do Périgeux. Teprve v dubnu 1805 byl znovu pověřen výpravou na Martinik a pak odeslán k Neapolské armádě.

200 let

23. dubna 1804 divizní generál Philibert Sérurier byl jmenován guvernérem Invalidovny.

25. dubna 1804: Napoléon Bonaparte vyzval senátory, aby ho seznámili s celou svou myšlenkou na zřízení císařství.
Zřízení správy nepřímých daní (Administration des Droits Réunis /impôts indirects). 

199 let

19. dubna 1805: Napoléon Bonaparte vyrazil ve čtyři hodiny ráno z Modane, projel údolím Maurienne a překročil průsmyk Mont Cenis a přes Suzu, Bussoleno, San Antonio, San Albroggio, Aviglianu a Rivoli zamířil do Stupiggini, kam dorazil kolem osmé hodiny večerní.
Admirál Nelson pochopil, že byl Francouzi oklamán a zamířil k Gibraltaru.

20. dubna 1805: definitivní přerušení vztahů Santo Dominga (Haiti) a Francie.

21. dubna 1805: v Ronzay u Nantes zemřel François Joseph Jary (1739-1805), poslanec Národního Konventu za Loire-Inférieure. V procesu s králem hlasoval pro odvolání k lidu a uvěznění. Po 9. Thermidoru byl vyslán k Západní armádě a podepsal mír se chouany z La Mabilais. Byl členem Rady pěti set.

22. dubna 1805: Napoléon Bonaparte zakázal žurnalistům výnosem Tiskového úřadu  (Bureau de presse), zřizeného 9. března, zveřejňovat výtahy z článků britského tisku.

Na obzoru vyvstává vážná finanční krize: daně nejsou řádně odváděny a státní pokladna je nucena si vypůjčit od bankéře Ouvrarda padesát milionů franků na  9% úrok – Ouvrard do toho ovšem zahrnul i dvacet milionů v dluhopisech, které si dal od ministra Barbé-Marboise proplatit, zatímco tak se svými společníky z Compagnie des négociants réunis shrábnul sumy v mincích, Francouzská banka byla nucena vydat další bankovky v hodnotě 92 milionů franků. Tato krize mincovního oběživa vedla v hlavních obchodních centrech ke snížení kursu francouzské měny (v Basileji o 12% a v Hamburku o plných 20%), což poškodilo francouzský zahraniční obchod a výrazně zpomalilo ekonomický růst, patrný od roku 1802.

24. dubna 1805: Napoléon Bonaparte se ve čtrnáct hodin vydal s císařovnou ze Stupiggini do Turína, kam dorazil v půl čtvrté, aby se setkal s papežem Piem VII., vracejícím se do svého státu.