204 let
13. dubna 1800 – neděle Zmrtvýchvstání Páně: Napoleon zasílá bratru Lucienovi projekt zákona o nových daních.
14. dubna 1800: v pařížské nemocnici Salpêtrière poprvé profesor Pinel očkoval proti neštovicím vakcínou, kterou ženevský lékař, občan Colladon, přivezl z Anglie. Teprve 7. února 1801 byl v Paříži zřízen špitál pro očkování, které prováděl dr. Woodville a 16. března 1809 byl vydán dekret, který nařizoval očkování na celém území Císařství. Výsledky ale byly poměrně chabé, např. v Orléansu, kde byl sklad vakcíny, který umožňoval očkovat zdarma děti dvakrát týdně, jich roku 1815 bylo očkováno pouhých 22%.
203 let
12. dubna 1801: byl vydán Chateaubriandův Attala.
13. dubna 1801: Piemont byl de facto připojen k Francii (tento akt byl oficiálně vyhlášen sénatus-consulte z 11.9. 1802).
18. dubna 1801: Napoléon Bonaparte se svěřil svému bratru Lucienovi, že si přeje dosáhnout dohody s Římem, protože nezná „lepší spojence, než ty, kteří řídí svědomí ve jménu Božím“.
202 let
17. dubna 1802: Napoléon Bonaparte ratifikoval ve Státní radě ratifikoval Amienský mír.
18. dubna 1802 – neděle Zmrtvýchvstání Páně: vyhlášení konkordátu mezi Francouzskou republikou a Svatým stolcem. Bonaparte provedl přehlídku v Tuileriích na náměstí Carrousel a odevzdal prapory novým jednotkám; v půl jedenácté odejel na pontifikální mši do chrámu Notre-Dame, na jílci jeho kordu zářil proslulý diamant Régent, který měl Ludvík XVI. při zahájení Generálních stavů roku 1789. Pařížané jásali, když poprvé při této příležitosti viděli jeho lokaje v zeleno-zlatých livrejích. Podle jednoho anglického návštěvníka prý lidé v ulicích volali: „Ach! Vrátily se paruky a livreje… jako za starých časů. Konečně znovu poznáváme svou zemi“. Večer uspořádal v Tuileriích slavnostní večeři.
201 let
12. dubna 1803: zákon vymezuje vzájemné vztahy zaměstnavatele a dělníka a znovu zakazuje dělické spolky (coalitions ouvrières); výnos z 1. prosince 1803 pak stanovil, že dělník musí mít pracovní knížku (livret ouvrier), vydanou policií nebo městskou radou v místě bydliště, která bude uchovávána u zaměstnavatele, jenž do ní zaznamená všechna zaměstnání. Pokud se dělník chtěl přestěhovat, musel mít u sebe pracovní knížku a pas, v opačném případě byl považován za tuláka a hrozilo mu šestiměsíční vězení.
Napoléon Bonaparte odpočívá od 10. dubna v Saint-Cloud, kde zůstal přes krátké zajížďky do Paříže až do 24. června.
14. dubna 1803: Francouzská banka dostala na patnáct let exkluzivní privilegium vydávat bankovky pro veřejný oběh.
200 let
13. dubna 1804: Napoléon Bonaparte jmenoval v Saint-Cloudu svého bratra, senátora Josepha Bonaparta, velkodůstojníka Čestné legie, velícím plukovníkem 4. pluku řadové pěchoty. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v Moniteuru 20.4. 1804. V Senátu Napoléon připomenul Josephovy zásluhy při mírových jednáních v Lunéville a Amiensu a zdůraznil, že oceňoval jeho odvahu na taženích, která s ním podstoupil. Napoléon nezapomenul ani na svého bratra Luciena, který již byl plukovníkem a jmenoval ho do legislativní sekce Státní rady.
Téhož dne se Soukromá rada (Conseil privé), zasedající v Saint-Cloud, rozhodla pro princip dědičnosti a titul císaře pro generála Bonaparta.
17. dubna 1804: Napoléon Bonaparte opět projevil svou typickou mírnost a odepsal Velkému soudci (Grand Juge) k případu „vzpoury“ několika kněží a jeho řešení: „Bůh bude trestat na onom světě, ale césar musí vládnout na tomhle“.
199 let
12. dubna 1805: Napoléon Bonaparte již v šest hodin ráno vyrazil na prohlídku dílen v Lyonu. V devět hodin přijal zástupce učených společností a další návštěvníky.
13. dubna 1805: Napoléon Bonaparte si v lyonském Palais des Arts prohlédl výstavu výrobků místních manufaktur.
14. dubna 1805 – neděle Zmrtvýchvstání Páně: Napoleon se účastní slavnostní mše, celebrované v katedrále Saint-Jean kard. Feschem. Večer se konal ples v divadle.
15. dubna 1805: v Saint-Jean-de-Maurienne zemřel Balthazar Faure (1746-1805), tento vesnický učitel byl zvolen za département Haute-Loire do Národního Konventu, kde zasednul v lavicích Hory. V procesu s králem hlasoval pro smrt a při misi ve východních departementech se aktivně podílel na dechristianizaci a proslul svou nesmiřitelností jak vůči nepřátelům revoluce, tak vůči provinilým revolucionářům. Díky němu tak byl 27. května 1794 gilotinován řezník Jourdan, přezdívaný Coupe-Tête (Řezač hlav), který měl na svědomí avignonské masakry z roku 1791. Faure kupodivu uniknul po 9. Thermidoru obviněním z terorismu a zasednul v Radě pěti set a posléze v Radě starších. Roku 1800 se pak stáhnul do ústraní.
16. dubna 1805: Napoléon Bonaparte odejel v sedm hodin ráno z Lyonu a večer ve dvacet hodin dorazil do Chambéry, kde přenocoval.
17. dubna 1805: Napoléon Bonaparte si od šesté hodiny ranní prohlédl město a o desáté navštívil místní arsenál. Ve čtrnáct hodin navštívil pevnost Barraux a pak přijal deputaci švýcarských poslanců.
18. dubna 1805: Napoléon Bonaparte vyrazil o čtvrté hodině ranní na zpáteční cestu ze Chambéry a přenocoval v Modane.