Obec dříve vlastnila kapitula sv. Petra v Brně stejně jako Podolí a Mokrou. Sídlo správy panství bylo v Podolí. V obci je historický kostel sv.Barbory, vystavěný v letech 1731-1732.
Ve školní kronice je jejím zakladatelem Františkem Schäfrem napsáno: "Co se vzniku a starších dějin obce dotýče, nelze až po rok 1805 ničeho s jistotou udati. V nadzmíněném roce a v roce 1809 zdejší osadníci válkou francouzskou velkých útrap a škod utrpěli. Z blízkého kopce "Cikána" dívali se J. V. císař František I. a ruský car Alexandr I. na zuřící válku slavkovskou."
Před bitvou u Slavkova ve Velešovicích způsobili rekvírováním píce a potravin škody ruští vojáci, kteří se sem přesunuli z olšanského tábora u Olomouce. Je pravděpodobné, že to byl Archangelgorodský mušketýrský pluk z Bagrationova sboru. Po bitvě vítězní Francouzi sebrali oves a ječmen, který zde ještě po Rusech zůstal.
Svatopetrská kapitula uložila správci hospodářského úřadu Františkovi Antonínovi Zelinkovi, aby prohlédl panské dvory , dal vše do pořádku a vyšetřil škody. Zelinka sice těsně před bitvou předal úřad Janu Wibusovi, ale měl o všem přehled. Do dvora sice byly vráceny krávy, jinak bylo vše v nepořádku. Záznam o tom říká: "Do velešovského dvora bylo sehnáno 49 dojnic z šedesáti, které byly před tím vyhnány a rozptýleny po polích, táhnoucích se až k Slavíkovicím."
Vrchní pohrozil nejpřísnějšími tresty a Špilberkem každému, kdo by panské obilí nebo nějakou jinou věc odcizil a dal to veřejně vyhlásit. 5.prosince jel v doprovodu francouzského vojáka do Velešovic a našel zde ještě nevymlácený ječmen a ječnou slámu. Zase hrozil nejpřísnějšími tresty a vytýkal pudmistrovi jeho pobuřující řeči a zakázal, aby nic ani nejmenšího panského nebrali, "protože vrchnost tak jako dříve zůstane vrchností a oni poddanými a náš císař pořád našim nejvyšším panovníkem zůstane." Poddaní zapírali a slíbili, že se budou chovat pokojně a dobře pracovat. Vrchní tam na příkaz kapituly ještě dvakrát zajel aby zjistil, že je všechno v pořádku.
Pořádek ale nebyl v Mokré, kde se poddaní pustili do panského lesa. Byl mezi nimi i jeden sedlák z Velešovic. Pobrali již loni skácené duby a skáceli další duby, habry a olše. Škodu, odhadnutou purkrabím Ignácem Hartlem měli poddaní zaplatit. Protože neměli čím platit, tak si škodu měli se souhlasem kapituly odpracovat. Při pro-hlídce našel purkrabí odcizené inventární předměty hlavně u poddaných z Podolí a u jednoho z Velešovic. Předměty byly vráceny.
Nová škoda ve Velešovicích byla kapitule hlášena ve druhé polovině prosince. Vyhořelo tam 9 pololánů. Velešovičtí sedláci pak násilím otevřeli novou stodolu. Odtrhli desky, kterými byla z jedné strany pobita a rozebrali si je i s nevymláceným obilím, které v ní ještě zbylo.
Horší příhoda se ve Velešovicích stala na Štědrý den pozdě odpoledne. Čtyři francouzští dragouni ve dvoře vzali 46 krav a odehnali je do Slavkova. Ráno 25. prosince to v Brně hlásil šafář v Brně kapitulnímu prokurátorovi Bambulovi rytíři Bamburkovi. Ten to napsal francouzskému guvernérovi a osobně k němu zašel. Dostalo se mu ujištění, že do Slavkova bude okamžitě vypravena jízdní ordonance a že krávy budou vráceny. V případě, že by krávy byly již poraženy, budou do krejcaru zaplaceny. Purkrabí také ihned poslal purkrabího Ignáce Hartla, který u něj zrovna byl, do Slavkova, zjistit bližší okolnosti. Purkrabí se 26. prosince vrátil se zprávou, že krávy jsou ještě na živu. Bambula to oznámil guvernérovi a dostal odpověď že došlo hlášení ze Slavkova, že krávy byly dnes vydány velešovickému šafářovi. Skutečnost byla taková, že bylo vráceno 40 krav, 5 si jich Francouzi nechali a jedna hned za Slavkovem zůstala ležet slabostí a potom ji už nenašli.
Škodu utrpěla kapitula i v druhém panském lese, který se pod jménem Ráj (Paradies) nacházel v Komárově. Zde se bralo dřevo na popud a rozkaz Francouzů. Ale popis událostí v této oblasti bude předmětem jiného vyprávění.
Prameny:
- TENORA, Jan. Po bitvě slavkovské na panství podolském.
- Velešovice. Vydal MNV ve Velešovicích, 1970.