Zdroj: Rovnost – Brněnský a jihomoravský deník
Datum: 19.05.2004
Název: Ve výkopu leželi napoleonští vojáci
Ročník: 14
Číslo: 116
Autor: Martin Moštěk
Str.: 07
Rubrika: jižní Morava
Oblast: Jižní Morava

Text:
Martin Moštěk
Znojmo Patrně první hromadné hroby vojáků padlých v prudké bitvě, kterou v červenci 1809 svedli u Znojma rakouské a francouzské armády, nalezli archeologové na staveništi u silnice mezi Znojmem a Dobšicemi. „Dostupné záznamy uváděly bez přesného určení, že někde v těchto místech byly hromadné vojenské hroby. Terén zde prošel mnoha úpravami, těžil se tu materiál pro cihelnu, těsně nad jedním zhrobů končily betonové základy objektu dřevařských závodů,“popsal místo nálezu archeolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Jaromír Kovárník. „Nález mě překvapil. Na minulé stavbě jsme sice našli bombu z druhé světové války, ale na nic staršího jsem zatím nenarazil,“uvedl stavbyvedoucí Martin Juračka s tím, že kosterní pozůstatky archeolog rozeznal při dohlížení na výkop vodovodní přípojky. „Zachytili jsme zatím dvě jámy, v každé bylo patrně v jednoduchých rakvích či jen na prknech uloženo asi pět osob. Základní údaje o jejich věku, pohlaví, případných nemocech nebo zraněních nám dá antropologická analýza, kterou provede odborné pracoviště brněnské univerzity,“doplnil Kovárník. Zatím není jasné v jaké uniformě a pod kterým praporem pohřbení u Znojma bojovali.“Výzkum na místě potrvá patrně do konce týdne, zatím nemáme žádné nálezy, třeba součásti výstroje nebo knoflíky uniformy, které by nám umožnily blíže určit příslušnost pohřbených,“konstatoval archeolog. „Výzkum by neměl způsobit významnější komplikace v postupu prací, protože nezasahuje do prostoru vlastního objektu,“sdělil stavbyvedoucí Juračka. Bitva u Znojma svedená mezi 9. a 11. červencem 1809 patřila knejvětším střetům napoleonských válek na našem území. Navazovala na bitvu uWargamu pod Vídní, odkud Francouzi stíhali ustupující rakouskou armádu. Do bojů v širokém okolí města bylo zapojeno na osmdesát tisíc mužů. Bitva nakonec skončila příměřím. Následná jednání znamenala vojenskopolitické ztráty pro Rakousko. Napoleona také čekal osudový zvrat, na další tažení totiž vyrazil o tři roky později do Ruska.