XVI. kapitola V. dílu Alombert-Colinovy práce La Campagne de 1805 en Allemagne je věnována boji o Pratecké výšiny. Střetnutí francouzské divize generála Saint-Hilaira s rakouskou brigádou generála Jurczeka (Jirčíka) a ruskou brigádou generála Kamenského bude tématem letošní rekonstrukce bitvy, jež proběhne 3. prosince 2016 u Tvarožné pod Santonem.

„Útok“ na Pratecké výšiny

Saint-Hilairova divize vyrazila urychleně k Prateckému kopci. Dosáhnout zásadního bodu, o jehož důležitosti jej spravil osobně maršál Soult, pospíchá 10. lehký pluk pod velením generála Moranda. Je to závod, v němž je třeba být první za každou cenu, a nenechat se zdržet druhořadými operacemi. Soult ve svém hlášení uvede: „Generálu Saint-Hilairovi bylo výslovně doporučeno, aby nesměřoval žádné jednotky na Praci, byť by tato ves byla silně obsazena nepřítelem.“

Řadové pluky a dělostřelectvo následují s odstupem a stupňovitě.

Divize přejde bez obtíží menší úvoz, který sestupuje od Prace ke Kobylnicím, postupuje v rovině a brzy zahajuje výstup na kopec. Je pravděpodobné, že z mlhy se vynořila na kótě 240 či 250; právě zde se kopec začíná zvedat prudčeji. 10. lehký nebyl ani 700 či 800 metrů od vrcholu. Thiébaultova brigáda (14. a 36. pluk) následují ve vzdálenosti asi 300 metrů; brigáda generála Varého (43. a 55. pluk) je ještě dále a držena v záloze.

(…)

Ve chvíli, kdy nepřítel spatřil 10. lehký, nezbývalo mu, jak jsme uvedli, více než 700 či 800 metrů, aby se dostal na výšiny. Spojenci nemohli na vrchol dostat větší síly, neboť sedm či osm minut nestačilo k tomu, aby byl upozorněn generál, aby od něj bylo možno obdržet rozkazy a aby byly provedeny. Nejbližšími jednotkami byly ty generála Kamenského (Rjazaňský a Fanagorijský pluk), jež náležely k Langeronově koloně; ale jestliže stále byly na výšinách, nalézaly se jižně od vrcholu, a okolí Prace neměly na dohled. Francouze jako první spatřily jednotky Kolowratova předvoje, jež v tu chvíly byly od Prateckého kopce asi stejně daleko jako nepřítel.

Kolowrat (autor tak označuje 4. kolonu, pozn. překl.) disponoval silami zhruba odpovídajícími spojeným silám Saint-Hilaira a Vandamma: 16 tisíc můžů. Jeho předvoj se skládal ze dvou eskadron rakouských dragounů (pluk arcivévody Jana), jednoho batalionu Novgorodského a jednoho pluku Apšeronského pluku. Následovalo jádro obou pluků, spolu s pluky Maloruským a Smolenským, celkem na 7 tisíc mužů ruské pěchoty.

Rakouské doplňovací bataliony (6. bataliony; zdaleka ne všechny bataliony rakouských pluků u Slavkova byly doplňovací, pozn. překl.) čítaly dohromady na 6 tisíc mužů a šest batalionů pluku Salzburg měly na 3 tisíce. Kamenského brigáda se 4 tisíci muži pak dodávala spojencům jistou početní převahu.

Kolowrat dostal Weyrotherovu dispozici v 5 hodin ráno. Nebyla zcela jasná; pokud šlo o 4. kolonu, měla se zformovat v sedm hodin ráno, řídit se podle levého křídla a vyrazit ve chvíli, kdy budou Telnice a Sokolnice obsazené třemi prvními kolonami. V každém případě se zdálo nemožné, aby 4. kolona vypochodovala, než jí 3. kolona uvolní průchod Prací. Ta však byla opožděna chybným pohybem jezdectva, o němž jsme hovořili dříve, a Kolowrat tak mohl vyrazit až v 8.30. Bez chyby ruského jezdectva by se veškerá ruská pěchota nalézala v rovině ve chvíli, kdy Saint-Hilaire vstupoval na vrchol. Zdá se, že za takových podmínek by byl úspěch pro Francouze tím rychlejší a úplnější.

Kolowratův předvoj, který postupoval po cestě od Křenovic do Prace, právě dosáhl bývalého ležení 3. kolony 200-300 metrů za vsí, když si povšiml velmi blízkých sil protivníka. Oba bataliony vyrazily do vsi, první se zastavil na mostku přes potok před vesnicí a zalehl na hraně úvozu; druhý postupoval urychleně k vrcholu, kam směřoval Saint-Hilaire. U Prace byla ustavena baterie dvou děl.

Generál Vodnianski a štábní kapitán Ringsheim po zaujetí těchto dispozic okamžitě vyslali pobočníka upozornit na situaci Kutuzova. Překvapený a bez jistoty, jak se tomuto nečekanému útoku postavit, vydal nešťastný generál několik rozkazů: čelo Kolowratovy kolony nasměroval k vrcholku Prateckého kopce a začal připravovat protiútok; ale zjevení se Vandammovy divize jakoukoli složitější operaci vyloužilo. Zbývá jen obrátit se na všech bodech doprava; Rusové, kteří byli v první linii, napravo od Prace, budou nasazeni proti Vandammovi; Rakušané, kteří byli ve druhé linii, budou směřováni z části jižně od Prace, z části na Staré Vinohrady...