Mezi její amatérské řešitele patřil také slavkovský starosta Jan Koláček (1810-1894), který stál v čele městské správy v letech 1861-1876. Byl to inteligentní a kulturním zájmům se věnující člověk s ukončeným středoškolským vzděláním, jemuž ve studiu na vysoké škole zabránil pouze nedostatek prostředků. Po svém nástupu do starostenské funkce zavedl na radnici české úřadování, založil obecní kroniku a ujal se pořádání a studia listin v obecním archivu. Při této práci narazil na fakt, ze ve starém pramenném materiálu se pro Slavkov či Austerlitz objevoval další název, tedy již třetí v pořadů: Novosedlice. V různých dobách a v různých souvislostech byl různým způsobem komolen. Od podoby "Nouozedeliz" v latinské listině z roku 127, která je současně nejstarším písemným dokladem o existenci Slavkova, až po "Neusedlitz" v listině z roku 1370. Vzájemný vztah všech těchto názvů – Slavkov – Austerlitz – Novosedlice – si Koláček vysvětlit nedovedl, a proto se obrátil se žádostí o pomoc a vysvětlení na přední kapacitu té doby, autora Dějin národu českého v Čechách a v Moravě, Františka Palackého. Dostalo se mu odpovědi v dopise datovaném 18. února 1864 v Praze, v němž Palacký podával své vysvětlení:

Mnohovážený pane!

Otázka, kterouž mi kladete, proč jméno "Navssedlicz" v listině německé roku 1416 ustoupilo jménu "Slavkov" v listině latinské roku 1422, náleží ovšem mezi nejzamotanější zjevy v místopisné historii Moravské. Nebojte se však, ze by staré "Nausedlicz" bylo musilo vzíti pohromu, aby z něho povstal nový Slavkov, ono žije dosaváde a kvete, arci jen v ústech německých, ježto již před staletími zvuk "Nausedlicz" překroutili v "Austerlitz".

Jest to jedna z neplech, které někdy Němci vedle kultury své do vlasti naší uvedli. Jsem dostatečně přesvědčen, ze již roku 1361 (a dříve také) nynější město Slavkov Čechům a Moravanům nejinač nežli "Slavkovem" slulo, kdežto Němci je podnes Hausterlitz (Nausedlitz) nazývají.

Povinen jsem ovšem dokázati pravdu slov svých. Račtež prosím vzíti do rukou poslední díl mých "Dějin národu českého", kdežto k roku 1468 na stránce 436 najdete poznamenání (322) o městečku Hostiradicích, kteréž Němcům podnes "Hosterlitz" sluje a někdy říkáno "Hausterlitz" psáno pak tolikéž "Navserlitz" zmatkem podobným. Staří Němci, kteří nikdy nevynikali správností jmen svých ani ve mluvení ani psaní, zmátli sobě, jak se zdá, již v běhu XV. století jména "Nausedlicz" a "Hausterlitz" tím snáze, ze na obou místech již od časův krále Vácslava I. nacházely se komendy řádu křížovníkův Německých, ježto vypuzeni byli dříve z Novosedlic u Slavkova dočista nežli z Hostiradiic.

Domýšlím se dle jiných podobných příkladův, ze původně "Novosedlice a Slavkov" byly dvě osady blízko sebe položené; v oněch panovali bratří Němečtí, v tomto bydleli pouze Čechové, až později obě osady, a to již ve XIV. století, v jednu obec spojeny jsou. Němcům zůstalo jméno Novosedlice vzdy běznější a obyčejnější, jenže své "Nausedlicz" dle Hostiradic překroutili v "Hausterlitz", nyní "Austerlitz"…

Do hojnějšího té věci rozkládání nemohu nyní zabírati se, však dáte-li má slova ku posouzení jinému znalci, k. p. zemskému archiváři Moravskému p. Brandlovi, naději se, ze i to postačí ku přesvědčení jeho. Co pan Volný uvádí o Slavkovu ve své topografii země Moravské, jest velmi nesprávné; lepší jsou data jeho v pozdějším díle "Kirchliche Topographie", dílu VI. str. 472. Račte to prostudovati podrobně, aneb podívati se raději jako já do pramenů původních, diplomatáře Bočkova i do desk zemských tiskem nedávno vydaných, v nichžto najdete k historii Slavkova následující spolehlivá data:

Roku 1243, 20. Mart. jeví se poprvé co svědek v listinách "frater Ulricus commendator domus Teutonicorum in Nuzedlic".
Roku 1243, 30. Apr. zase tentýž co svědek, jen ze jméno se píše "in Nuzedeliz" a zase "de Navzedlice" ap. Boček III. 24, 25, 288.
Roku 1248, 1. Oct.papez Innocenc IV. káže rozhodnouti při, kterou vedly jeptišky Tišnovské proti Německým bratřím "de Novzeliz" ap. Boček III. 95.
Roku 1285, 29. Juli jeví se co svědek v listinách "frater Perlachus commendator de Novo Sedlicz", Boček IV, 297, 299.
Roku 1294, 30. Apr. svědkové dva v listinách, oba bratří německého řádu: "frater Andreas de Novosedlicz, frater Ulricus de Hosteradicz", Boček V. 5.
Roku 1294, 26. Mai, král Vácslav na odměnu služeb provinciála řádu německého v Čechách a v Moravě, Dipolda, městečko Novosedlice (forum Novosedlicz) vyjímá z područí zemských úřadův a poddává je pod správu bratří řádu německého, Boček V. 2. 3. str. 288.
Roku 1323, 15. Dec. ku prosbě Vácslava měšťana Novosedlického (civis de Nausedlitz) propůjčuje několik biskupův v Avignonu kostelu sv. Jakuba i sv. Marie v Novosedlicích obyčejné odpustky. Boček.
Cod. dipl. VI. 191. tehdáž zdá se, že Novosedlice a Slavkov dohromady tvořily již dosti lidnaté město.
Roku 1361, b. d. v deskách zemských jmenuje se "villa Pyrpaum vulgariter Hrušky prope Slavkov" (DZ Brn.str. 45 n 5). Dle toho není pochybností, ze jméno "Slavkov" již tehdáž bylo v užívání.
Roku 1370, 25. Nov. vinohrad "in Neusedlicz" zapisuje se klášteru Augustinianův v Brně (DZ Brn. str. 961 n 1).
Roku 1386, Ješek z Melic prodává "commendatori et ceteris cruciferis de domo Teutonica de Nausedlicz" dědiny své některé ve vsi Nízkovicích ("Neskovic"). (DZ Brn. str. 171 n 387).

Dále ve výpisu takovém pokračovati nemohu, aniž toho, tuším, potřebí jest. Co uvedeno, postačí bohdá k důkazu, ze jsem nepsal jen na zdařbůh.

Důležitá zdá se mi zvláště býti zmínka kostela sv. Jakuba z roku 1323, kterýz dle p. Volného již sice zbořen, ale v paměti jest u Slavkovanův; někdy byl sám kostelem hlavním. Další data historická o městě vašem opatříte sobě bohdá snadno sami. Já strávil celý den vyskoumáváním toho, co Vám tu podávám, ale podvolil sem se tomu rád, ano mne skoumání to samého zajímalo.

Také mám potěšení zvláštní ze zpráv, které dostávám o vzmáhajícím se po Moravě, mé původní vlasti, uvědomění národním a o snahách k vyššímu se vzdělávání. Kéž k tomu žehná milostivý pán Bůh a dopřeje krajanům mým hojných pokrokův na dráze k osvětě, průmyslu a blahobytu.

Vašich dvou listin od roku 1416 a 1422 neposílám tentokráte ještě nazpět, ale učiním to, jakmile nabudu jistoty, ze na cestě nebudou moci ztraceny býti; bylo by jich věru škoda.

Jestli ne dříve, před koncem měsíce máje, kdež mám jeti do Brna, přinesu je s sebou – a snad i až do Slavkova, budeli ctěný můj přátel, prelát Napp chtíti a moci zajeti se mnou zase jednou do města Vašeho.

Prosím, ze mne ráčíte brzy ubezpečiti o skutečném obdržení přítomného psaní.

Citovaný dopis Františka Palackého do Slavkova je dnes nezvěstný. Jeho text se dochoval v opisu, který je uložen v Okresním archivu Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, pod sign. 681/177. K vlastnímu textu je připojena následující douška:

Druhý opis Palackého dopisu do Slavkova pořídil v roce 1879 do školní kroniky, nadepsané jako "Hausprotokoll der Stadt Austerlitzer Trivialschule" Josef Mazánek, t. č. ředitel a učitel. Je velmi pravděpodobné, ze také on text dopisu ještě opisoval z originálu, přestože jeho verze se zejména v pravopisu částečně odlišuje od verze zaznamenané Matějem Woděrou. Kromě toho existují ještě další opisy pořízené v pozdějších létech, které se však od původní verze v drobnostech liší a lze mít za to, ze již nebyly pořizovány z originálu. Především je to opis kronikáře Rudolfa Kyjovského do obecní kroniky (zápis za rok 1928, str. 6) a pak další, pořízený – tentokráte se značnými chybami – kronikářem Jaroslavem Jakešem v zápisu za rok 1962 na str. 55-58.

Známe-li Palackého dopis pouze z pozdějších opisů, pak Koláčkovu odpověď můžeme studovat v originále. Již 22. února 1864 byla podána na slavkovské poště a následujícího dne přišla na poštovní úřad v Praze. Dnes je uložena v pozůstalosti Františka Palackého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a její xerokopii mi dal laskavě dr. Jiří Kořalka, CSc., který se studiu Palackého písemností soustavně věnuje.

Velectěný a vysoce vážený Pane

Nejsem a nebudu nikdy v stavu abych se Vám za vaši dobrotu a ochotné vysvětlení které ste mně ve Vašem váženém listu od 18 ho, tm z ohledu názvu našeho města zaslati ráčil, nějak odsloužiti mohl. Přijměte tedy prosím, za tuto Vaši blahosklonnou obětivost moje srdečné díky. Po přečtení Vašeho ctěného listu sem si vskutku sám před sebou zastyděti musil, uznávaje mou neschopnost co spisovatel místních dějin. Tak často sem přemeišlel odkud asy to "Austerlitz" pochází a nenapadlo mně nikdy, ze jest to skroucené a převracené "Nausedlitz", nini juž vím, jak to veice na špici stát zustane, když ste Vy mně to dobrotivě pověděl. Tak též by mně nikdy nebylo napadlo, ze Neusedlitz a Slavkov byli někdy dvě rozdílné obce blízko sebe, a přeci nini nahlížím, ze tomu tak někdy býti musilo a Vaše duminka jest taky velmy podstatná a jista. Vedle samého Slavkova, ba úzce spojena sněm, lezi až posud tak zvaná špitálska ulic, tvoříce předměstí. Táto 66 domu čitajicí ulic jest pro sebe až posud samostatná, má její vlastní Catastr, vlastni kostelík sv. Jána Křt, a volívala až do roku 1848 své vlastni ob. představenstvo a teprv od tohoto roku jest z městem Slavkovem zcentralizírovaná a stojí pod zprávou městského představenstva, a poněváč její základ do nepomatěnych času šáha, tedy nemůže býti žádna pochybnost, ze ona jest jedno stych dvoičat o kterých vy ste se ve Vašem ctěným listu zminil, a jmenuje se snad proto jen špitálská ulice, proto ze tam pozděic mali špitál vystaven byl.

Já se domeišlím, ze by mně pan Brandl sotva lepšího vysvětlení poskytnouti mohl, než ste vy to z vaším ctěným listem učiníl, zač Vám nejen já nýbrž y moji spoluobčane vděční zustaneme a Váš ctěny list co drahou pamatku potomkům našim v obecním archivu uschováme.

Veleváženy pane, s ukončení Vašeho ctěného dopisu způsobil ste mně a mím přátelům velkou radost, slibujíc ze nás v měsící Máji navštivite a naše město z Vaší přítomnosti poctíte. Prosím tedy snázně byste tento Váš slib splniti a i nás s Pánem Prälatem navštíviti ráčil, my se juž od včilka na Vaší návštěvu velmi těšíme.

O ty listini které sem Vám zaslál nemám žadne starosti, sem přesvědčen, ze jsou u Vas dobře uložene.

František Palacký, pokud je známo, Slavkov nikdy nenavštívil. Vědomí o tom, ze udržoval písemný styk se starostou města a ze se podílel na vysvětlování původu a vývoje jeho názvu, však ve veřejnosti dlouho přezívalo. Úcta k této významné postavě naší kultury a národní politiky se projevila i v tom, ze v roce 1898, v roce stého výročí Palackého narození, bylo hlavní slavkovské náměstí nazváno jeho jménem. A od té doby, ve dnech dobrých i zlých, nese jméno Františka Palackého až do současnosti.