Vrch Santon se nachází v katastru obce Tvarožná, cca 10 km východně od Brna. Vrchol jeho zalesněné části dosahuje výšky 296 metrů nad mořem, odtud pozvolna přechází v nezalesněnou nižší část, zvanou Kopeček, jejíž nejvyšší bod leží kolem 265 metrů nad mořem.Santon je výběžkem Drahanské vrchoviny, pocházející z mladšího paleozonika. Tvoří ostrov kulmských slepenců v horninách spodního tortonu. Na severním a západním svahu Santonu a na západním a jižním svahu části Kopeček vystupuje na povrch obnažený skalní podklad.

Santon podle fytogeografického členění patří do oblasti středoevropské a východoevropské teplomilné flóry. Příznivé geologické a klimatické podmínky způsobily, že se zde vyskytovala převážně stepní květena, která však je v současné době zatlačována nově vysazenými cizími agresivními druhy, především akátem, takže hrozí nebezpečí, že v budoucnu dojde k úplnému vymizení chráněných suchoteplomilných rostlin z této lokality.

Výhodná poloha kopce lákala lidi od nejstarších dob. Na Santonu byly učiněny archeologické nálezy ze střední, mladší i pozdní doby kamenné, nálezy z dalších prehistorických i historických období byly učiněny v těsné blízkosti kopce, na jeho svazích. Lidová pověst vypráví, že se zde rozkládala staroslovanská osada, údajně nazývaná Veligrad. Soustavný vědecký průzkum zde však dosud proveden nebyl.

Tato přírodní lokalita se původně zřejmě nazývala Padělek. Dnešní název Santon, pod nímž je uvedena na mapách i v turistických průvodcích, získala v roce 1805 od Napoleonových vojáků, jimž sloužila jako významný strategický bod. Císař Napoleon před bitvou tří císařů 2. prosince 1805 rozhodl, že se tento vrch stane krajním opěrným bodem levého křídla jeho armády. Nechal jej obsadit 17. lehkým pěším plukem generála Clappareda, který jej důkladně opevnil třemi pásy zákopů. Jejho pozici posílilo 18 těžkých děl, jejichž osádkám velel plukovník Senarmont. Vojáci měli vrch bránit proti útokům ruských jednotek generála Bagrationa. Císař Napoleon dal obhájcům Santonu osobní rozkaz, že musí nepříteli vzdorovat do posledního muže. Francouzi císařův rozkaz splnili, třeba za obrovských ztrát. V boji na tomto úseku bojiště byl těžce raněn francouzský generál Roger-Valhubert, který později svému zranění v Brně podlehl.

Podle tradice prý název Santon dali kopci Napoleonovi vojáci, protože jim připomínal vrch stejného jména, s nímž se před léty setkali při svém tažení v Egyptě. Nelze však vyloučit, že název Santon je zkrácené a zkomolené francouzské jméno Saint Antoine – Svatý Antonín. To by mohlo mít vazbu ke kapličce (byť mariánské), která na vrcholu kopce byla údajně postavena roku 1700 jako stavba "dílem zděná, dílem ze dřeva". Francouzští vojáci ji před bitvou strhli a v roce 1832 byla znovu vybudována. V její těsné blízkosti je dnes umístěna také věrná replika francouzského děla z doby slavkovské bitvy, kterou zde postavili přátelé vlastivědy z obce Tvarožná. V minulosti se dlouhou dobu vrchu Santon říkalo také Napoleonův kopec. Dnes již tento název není obvyklý.