nikoliv náhodou, ale dík tiskové službě, která v rámci Projektu Austerlitz monitoruje ve sdělovacích prostředcích zmínky, týkající se císaře Napoleona, bitvy u Slavkova., etc., se mi dostal do rukou rozhovor, který zveřejnil deník MF DNES. Rád bych Vám napsal pár slov ohledně odstavce, který, jak doufám, cituji přesně:

Bylo by dobré, kdybyste si, než něco podobného pronesete, o tématu a osobnosti trochu přečetl; nemusí to být právě knihy moje. Můžete asi vzít lepší. Třeba Tarleho či Manfredova Napoleona, pokud máte raději sovětské autory, nebo populární a česky vydané dílo Castelotovo, případně náročnější práce Tulardovy, vládnete-li západními jazyky. Nebo ne právě nejlepšího Correli Barnetta, vyšel poměrně nedávno. A tak dále, monografií je bezpočet. Vám podobný názor neměl nikdo, pokud si pamatuji, a děl na dané téma jsem pročetl bezpočet. Ale budiž, těžko polemizovat, je-li grázl ten, kdo dal zemi pořádek po revolučním teroru i prospěchářských vládách, vytvořil zákoník, který platí dodnes, dokonce i s církví, do té doby revolucí velmi odstrkovanou, uzavřel konkordát, je-liž pravda. Mimochodem, tomu grázlovi požehnal papež; bylo to 2. prosince 1804, rok před Slavkovem. Proč to dělal?

Dovolil bych si Vám doporučit rovněž „Slunce nad Slavkovem“ D. Uhlíře či první svazek mých pětidílných „Napoleonových tažení“. Našel byste tam objasnění, že agresorem byl roku 1805, po pěti letech míru, jednoznačně Alexandr I., k němuž se pod velkým nátlakem přidal i císař František. A že válku tehdy začala protinapoleonská koalice vpádem do Bavorska, země francouzského spojence. Že vinu na oné válce jednoznačně nesl imperátor vší Rusi, to velmi podrobně dokumentuje poslední kniha eminentního ruského současného historika O. Sokolova „Austerlitz. Napoléon, Europe et Russie“; dostupná je rusky i francouzsky.

Jste biskupem Československé církve husitské, dovolte mi tedy dotaz ohledně jiných mužů, kteří by se dali rovněž označit za grázly. Byl lepší Jan Žižka než Napoleon? Měl na svědomí méně vražd, zla, poprav, upálení, vyhlazení osob i celých skupin? A Prokop Holý, jakož i všichni husitští hejtmani i většina kněží a mistrů? Nebo bratříci v Horní zemi Uherské, byli víc než lapkové a zemští škůdci? Nemluvě už o otázce, zda husitství neznamenalo pro království České dobu vedoucí k úpadku a nástup cesty, jež vedla k Bílé hoře. To není pouze můj osobní názor, „Jana Žižku“ od Josefa Pekaře nepochybně znáte…!

Bylo by, pane biskupe, dobré, kdybyste vážil slova z úst vypuštěná, v disputaci by se mohla obrátit proti vám, být zvážena a shledána lehkými, což by Vám ani církvi ku prospěchu nebylo.

S úctou,
Mgr. Jiří Kovařík
Historik a spisovatel
Člen Projektu Austerlitz
Čestný člen The International Napoleonic Society