Stručná historie sapérů francouzských gardových pěších granátníků a především Prvního sapéra Francie, tedy seržanta, který jim všem velel a kráčel při defilé v čele celé armády.

První sapér Francie byl podle všech předpisů popisujících složení sboru gardových pěších granátníků seržantem. Podle Luciena Rousselota byli sapéři ustaveni po dvou v každé granátnické rotě dekretem z 8. září 1800, tj. celkem 32 sapérů, z nich jeden kaprál-sapér a jeden seržant-sapér. Toto uspořádání je potvrzeno dekretem z 8. března 1802 a nadále na něm již nebylo nic měněno, a to ani po vytvoření 2. pluku v roce 1806, jež bylo de facto jen rozdělením každého batalionu na dva, ani po následném sloučení pluků v roce 1808 a opětném vytvoření nového druhého v roce 1811; seržant i kaprál byli i nadále jen u prvního pluku, a celek defiloval jako jeden sbor v čele za všemi 32 sapéry, hudbou a bubeníky.

Jediné, co stojí za povšimnutí z hlediska organizace sapérů, je, že ustavujícím dekretem císařské gardy z 29. července 1804 získali sapéři „rang de caporal“, tj. zařazení či postavení kaprála. A to aniž by nosili kaprálské hodnostní označení, jež nadále patřilo jen kaprál-sapérovi. Sapéři tedy byli nadřízení gardovým granátníkům a jejich postavení odpovídalo gardovým kaprálům. Kaprál-sapér gardy tím získal postavení mezi kaprálem a seržantem, pro seržant-sapéra se nic neměnilo. Potvrzuje to i tabulka stanovující žold příslušníků sboru, kde je žold seržant-sapéra stejný jako žold seržanta granátníků, žold kaprál-sapéra je vyšší než žold kaprála, a žold sapéra odpovídá žoldu kaprála granátníků.

Pokud jde o uniformy, podle Rousselota od roku 1802 nosili sapéři atributy uniformy seržanta, tj. zlatem protkané pletence a šňůry na medvědici (bez štítku) a zápěstní řemeny a zlatem zdobené epolety, a všechny nášivky (sekery na rukávech i na šosech) také zlatem vyvedené. Hodnostní označení odpovídalo jejich hodnostnímu stupni, tj. sapér bez hodnostního označení, kaprál dva zlatožluté (aurore) prýmky na každém předloktí, seržant jeden zlatý. Seržantské epolety dostaly v roce 1806 místo svrchní červené řady třásní řadu zlatou. Rousselot to nepopisuje, ale článek Paula Dawsona, který se odvolává na všechny dostupné prameny, říká, že seržant nosil epolety seržant-majora, tj. do roku 1806 s jednou a od roku 1806 se dvěma svrchními řadami ve zlatě. V roce 1810 přibylo bohaté lemování na švech fraku.

Dawson také zmiňuje vyšitý granát nad zkříženými sekerami na rukávu seržanta sapérů: „the presence of the flaming grenade over the crossed axes has only been ascribed to the Sergent Sapeur, who wore the Sergents rank bars, and wore epaulettes of a Sergent-Major“.

Podle André Jouineaua seržant-sapér nenosil sekeru, ale dvě pistole, podle Charmyho nenosil sekeru ani kaprál-sapér.

V pořadí prvním Prvním sapérem Francie byl Dominique Gaye-Mariole, narodil se 27. prosince 1767 a službu nastoupil ve 24 letech 1. února 1792 jako dobrovolník 2. mysliveckého batalionu des Hautes Pyrénées. Podle různých pramenů měřil mezi 1,90 m a 2,10 m. Díky tomu byl již 1. dubna jmenován tambor-majorem. Bojoval v Itálii, kde byl několikrát zraněn, sloužil u Anglické a u Rýnské armády. Dne 6. prosince 1800 byl přijat do sboru pěších granátníků Konzulární gardy a 22. prosince 1801 byl povýšen na seržanta sapérů; 5. února 1804 dostal Čestnou legii z Napoleonových rukou, který mu řekl: „Voici une pour l’Indomptable“, „tady jedna pro Nepoddajného“.

Prošel taženími 1805, 1806, 1807 a byl s gardou i v roce 1808 ve Španělsku. Do penze odešel v únoru 1810 (ale zabojoval si ještě v roce 1814 v jižní Francii proti Wellingtovi jako dobrovolník).

V bitvě u Arcole měl zachránit život generála Bonaparta. Byl neobyčejně silný a existuje historka, podle níž u Tylže pozdravil projíždějícího Napoleona těžko uvěřitelným způsobem: měl odložit musketon, chopit se hlavně vedle stojícího 4liberního Gribeauvalu a dát s ní k poctě zbraň (hlaveň 4liberního kanónu váží 350 kg). Napoleon se měl zastavit, oslovit ho jménem a zeptat se ho, jak pozdraví za ním jedoucího cara. Mariole mu měl odpovědět, že vezme opět do ruky musketon a pozdraví ho musketonem, protože pro cara to bude stačit. Pravděpodobnější hypotéza je, že šlo o jednoliberní kořistí kanónek (113 kg), historku potvrzuje i baron Larrey ve svých pamětech, jako siláka však uvádí sapéra jiného jména („Jean-Baptiste Bernadotte“, tedy jmenovce maršála)

Socha Prvního sapéra Francie Mariola je na malém vítězném oblouku Carousselu.