Vojáci!
Vojáci,
když francouzský národ vsadil na mou hlavu císařskou korunu, spoléhal jsem, že ji udržíte v tom lesku slávy, pro kterou si jí jedině cením. Ale ve stejné chvíli chtěli ji naši nepřátelé zničit a ponížit. Chtěli mne přinutit, abych vsadil tuto železnou korunu dobytou krví tolika Francouzů, na hlavu našich nejkrutějších nepřátel. Vy jste zarazili a zmařili ty drzé a nesmyslné záměry právě ve výroční den korunovace svého císaře. Dokázali jste, že je snažší pohrdat námi a vyhrožovat nám, než nás porazit.
Vojáci,
až dokončím vše, čeho je třeba pro zajištění štěstí a blaha naší vlasti, zavedu vás zpět do Francie. Tam budete předmětem mé nejlaskavější péče. Můj národ vás uvítá s radostí. Postačí, když řeknete: Bojoval jsem u Slavkova, aby každý řekl: To je hrdina!
Napoleon
V našem císařském stanu ve Slavkově 12.Frimairu roku XIV.
Další články:
- Bitva u Slavkova
- Michel de Lombarès: Před Slavkovem, po stopách císařova myšlení
- Bitva u Slavkova v monografiích k dějinám rakouských pluků
- Byla v průběhu bitvy u Slavkova bráněna sokolnická bažantnice?
- „Útok“ na Pratecké výšiny
- Střetnutí na severním úseku bojiště, 2. 12. 1805
- Napoleonova proklamace před bitvou – 1. prosince 1805
- Plány bitvy na gallica.bnf.fr
- p. Alois Slovák, Na bojišti slavkovském
- K odpovědi prof. Aloise Slováka dr. Walteru Stocklaskovi
Odkazy: