Proklamace Napoleona I. po bitvě – 3. prosince 1805


Vojáci!

Jsem s vámi spokojen. Splnili jste toho dne u Slavkova, co jsem očekával od vaší neohroženosti. Ověnčili jste své prapory nesmrtelnou slávou. Stotisícová armáda vedená ruským a rakouským císařem byla v necelých čtyřech hodinách rozbita nebo rozmetána. Co uniklo vašim zbraním, utonulo v jezerech. Čtyřicet praporů, standarty ruské císařské gardy, 120 děl, dvacet generálů a přes 30 tisíc zajatců – to je výsledek toho přeslavného dne. Vychvalovaná ruská pěchota nedokázala přes svou početní převahu odolat vašemu úderu a vy už se nemusíte obávat žádného soupeře. Třetí koalice byla během dvou měsíců poražena a zničena. Mír už není daleko. Ale, jak jsem slíbil svému národu, než jsem překročil Rýn, uzavřu jen takový mír, který mi poskytne záruku a našim spojencům zabezpečí náhradu.

Vojáci,

když francouzský národ vsadil na mou hlavu císařskou korunu, spoléhal jsem, že ji udržíte v tom lesku slávy, pro kterou si jí jedině cením. Ale ve stejné chvíli chtěli ji naši nepřátelé zničit a ponížit. Chtěli mne přinutit, abych vsadil tuto železnou korunu dobytou krví tolika Francouzů, na hlavu našich nejkrutějších nepřátel. Vy jste zarazili a zmařili ty drzé a nesmyslné záměry právě ve výroční den korunovace svého císaře. Dokázali jste, že je snažší pohrdat námi a vyhrožovat nám, než nás porazit.

Vojáci,

až dokončím vše, čeho je třeba pro zajištění štěstí a blaha naší vlasti, zavedu vás zpět do Francie. Tam budete předmětem mé nejlaskavější péče. Můj národ vás uvítá s radostí. Postačí, když řeknete: Bojoval jsem u Slavkova, aby každý řekl: To je hrdina!

Napoleon
V našem císařském stanu ve Slavkově 12.Frimairu roku XIV.

Další články:

Odkazy: