Holešov (RS) – U příležitosti 200. výročí bitvy "tří císařů" u Slavkova a především vzniku vojenských lazaretů a pohřebiště v Holešově pořádá město Holešov a Městské kulturní středisko v Holešově pietní setkání a ukázku z uvedené bitvy. Tu zajistí členové Československé společnosti vojenské historie Brno. Program proběhne v Holešově u kamenné mohyly v Americkém parku (pohřebiště asi 1000 vojáků z bitvy u Slavkova) a v zámeckém parku v neděli 4. září 2005 dopoledne.

Vojenské lazarety byly v Holešově na dnešním náměstí sv. Anny a dalších místech zřízeny krátce po bitvě u Slavkova 2. prosince 1805 z místních kasáren a dalších objektů. Do Holešova jako i dalších míst na východní Moravě byli sváženi ranění vojáci z bitvy a mnoho z nich zde na zranění a útrapy z převozu zemřelo. V kronice se uvádí počet zemřelých z hlavního lazaretu v celkovém počtu 943. Ti i další byli pochováni za městem v dřívější cihelně, tj. především v místech dnešního Amerického parku. V roce 1905 (20. 8. 1905) zde byla odhalena pamětní mohyla, kterou postavil u příležitosti 100. výročí bitvy místní spolek válečných vysloužilců.

Holešov (RS) – Před sto lety, přesněji 20. srpna 1905, byla v dnešním "Americkém parku" odhalena mohyla jako památka asi tisícovce vojáků, kteří zemřeli v holešovských lazaretech po bitvě "tří císařů" u Slavkova. Tehdy Napoleon Bonaparte během jediného zimního dne na hlavu porazil spojená rusko-rakouská vojska. Ranění z bitvy byli rozváženi po celé Moravě. Jeden z lazaretů byl zřízen i v holešovských kasárnách a na dalších místech města a regionu. Při této příležitosti poskytujeme studii Ludmily Plecháčové-Mucalíkové.

Historie pomníku v holešovském parku, postaveného roku 1905 na památku válečných obětí napoleonských válek z let 1805 – 1815

Roku 1792 začaly ve Francii války, které historikové nazvali napoleonskými. Trvaly 23 let až do roku 1815. Bitevní pole se střídala, táhla se celou Evropou a jedna z těchto bitev zasáhla v roce 1805 svými důsledky také Moravu a přitom i náš kraj. V holešovském městském parku, zvaném Americký park, stojí na malém kopci pomník. Byl tam postaven roku 1905 při stoletém výročí bitvy u Slavkova, kde 2. prosince roku 1805 zvítězil francouzský císař Napoleon Bonaparte nad spojenými armádami rakouského císaře a ruského cara. Nápis na pomníku připomínal, že pod ním ve velkém společném hrobě leží značný počet nešťastných obětí, vojáků mnoha národností. Ranění a nemocní byli po bitvě odváženi do polních nemocnic, narychlo zřízených v mnoha moravských městech. Taková polní nemocnice byla zřízena také v Holešově v bývalých vojenských kasárnách pluku holešovských myslivců, které byly za obecním domem č. p. 11, jímž se prochází ke kostelu sv. Anny k budovám po obou stranách ulice. Druhý menší lazaret byl zřízen v zadním traktu první holešovské městské radnice, domu na náměstí č. p. 38, který přes “ratúz” spojoval náměstí uličkou kolem městských šatlav s Malou ulicí za hradbami města. Holešov byl v té době malým okresním městem s 3850 obyvateli. Spolu se samostatným židovským městem v ghettu s 1576 obyvateli čítal celkem 5446 osob.

Do této holešovské polní nemocnice byli z bojiště od Slavkova přiváženi ranění a nemocní vojáci a zde mnozí z nich umírali na pozdní a nedostatečné ošetření ran i na infekční nákazy při pomalých transportech z dalekého bojiště. Neustále přijížděly i projížděly městem vozy plné vojáků, bídně narychlo na bojišti obvázaných, hladových, zimou zkřehlých, zbědovaných horečkami, bez náležitého ošetření. Většinou to byli mladí lidé mezi 20-40 roky, ale také zcela mladí chlapci 15-18 letí. Umírali pak v lazaretech převážnou většinou na infekční střevní choroby, zejména břišní tyf a bacilární úplavice (dysentérie), někteří ranění na sněť (gangrénu), zápal plic, chrlení krve, kurděje a na naprosté vyčerpání organismu v zimním počasí. Podle zápisů v holešovské matrice zemřelých je zaznamenáno jen z této polní nemocnice úmrtí 943 osob. Personální stav lazaretu čítal 21 lidí: 1 šéflékař, 1 nadlékař, 1 lékař, 1 praktikant, 14 podošetřovatelů, 1 četař, 1 svobodník a 1 sluha. Malá pobočka nemocnice v Rymicích měla celkem 7 osob personálu, z nichž jeden byl civilní lékař, holešovský MUDr. Augustin Werner, pověřený funkcí vedoucího lékaře, který se tam ale nakazil a zemřel ve stáří 30 let na břišní tyfus.

Jaké smutné průvody viděli téměř denně občané Holešova: z kasárenské nemocnice byli mrtví odváženi, někdy i deset najednou, vozy s mrtvými jezdily přes náměstí, přes Žopskou bránu (byla zbořena r. 1888), dále za město, kde blízko přílepské cesty na pozemku bývalé městské cihelny byly kopány hluboké jámy, do nichž byla těla společně položena a polita nehašeným vápnem, aby se zamezilo dalšímu šíření infekce. Pokud zemřeli na infekci někteří z obyvatel města, např. někteří ošetřovatelé, byli pohřbíváni na městském hřbitově za branami města (dnešní Smetanovy sady), kde se také přihlíželo k tomu, aby byly hroby vykopány dosti hluboko a byly polity předepsaným množstvím nehašeného vápna. Společné hroby za městem pro téměř 1000 osob ležely na velké ploše cihelny, dnes je to část parku a přilehlého skladu ovoce. Zemřelí byli rodem nejen z Čech a Moravy, ale také z Rakouska, Německa, Polska, Ruska, Ukrajiny, Maďarska, Chorvatska, Srbska, Francie, Holandska, Itálie a dalších zemí.

Z počátku nebyly společné hroby za městem nijak označeny a celé místo bylo osázeno stromy. Když byla koncem 19. století tímto úsekem stavěna železniční trať, muselo být místo pro ni prokopáno. Nalezené kosti byly posbírány a uloženy zčásti na místě dnešního pomníku a část zakopána pod třemi lipami, které zůstaly z původního osázení, kam byl přitom umístěn velký dřevěný kříž. Podle starých pamětníků zapalovali občané města ještě na začátku 20. století u kříže pod lipami 1. a 2. listopadu svíčky, jak je zvykem o Dušičkách na hřbitovech. V prokopané zemině byly tenkrát ještě nacházeny kovové knoflíky z vojenských uniforem. Prokopáním plochy společných hrobů je dnes pohřebiště rozděleno na dvě části.

Při stoletém výročí bitvy u Slavkova v roce 1905 došlo na území městského parku v Holešově, nově vybudovaného roku 1900 na pozemku bývalé cihelny a části vojenského pohřebiště zásluhou Okrašlovacího spolku v Holešově (založen roku 1898), k postavení pomníku nad místem velkého společného vojenského hrobu. Stalo se tak péčí Spolku vojenských vysloužilců (veteránů) v Holešově (založen r. 1889), který na náklady s jeho pořízením přispěl vlastní sbírkou svých členů. Provedení pomníku bylo svěřeno holešovskému sochaři Janu Krajčovi. Protektorem slavnosti odhalení pomníku byl majitel holešovského panství Rudolf hrabě z Vrbna-Kounic s manželkou Elvírou, královskou princeznou bavorskou, za spoluúčasti okresního hejtmana holešovského JUDr. Jana Hloška a starosty města lékárníka Františka Hauka. K slavnostnímu odhalení došlo 20. srpna 1905 za účasti městské rady, obecního zastupitelstva, místní honorace a mnoha pozvaných hostů. Po slavnostních bohoslužbách ve farním kostele se konal velký průvod městem do parku k pomníku, kde po promluvě předsedy veteránů p. Frant. Krejčiříka o historii napoleonské války v r. 1805 a o vojácích tam pohřbených byl pomník slavnostně odhalen a předán do péče městské rady holešovské. Původně byl pomník osazen deskou z černého mramoru s označením, že byl věnován památce vojínů zemřelých v Holešově za napoleonských válek v letech 1805-1814, nad ním heraldický orel, znak carského Ruska a pod vrcholem plastika císařské koruny. Později bylo tohoto pomníku použito také jako památníku pro vzpomínku na 110 holešovských občanů-vojáků, padlých na různých bojištích za I. světové války v letech 1914-1918. Při tom byl odstraněn rakousko-uherský orel a upevněna nová bronzová deska s reliéfem dvou žen s chlapcem, truchlících u vojenského hrobu padlého otce. Po stranách pomníku byly zasazeny mramorové desky se jmény těchto 110 padlých občanů města. Takto upravený pomník byl znovu odhalen 12. července 1931.

Stav pomníku v parku nebyl již ve druhé polovině tohoto století dobrý. Byl proto péčí městské komise státní památkové péče a ochrany přírody při MěNV znovu restaurován v roce 1965 až 1966 a předán veřejnosti při slavnosti dne 17. července 1966. Poslední oprava pomníku byla provedena firmou Kamík Kamenictví v roce 1996. Opravu v nákladu asi 80 000 korun financovalo město Holešov.