Dnes již legendární „poutník míru“ Norbet Brassinne se narodil v hostinci v Mont-St-Jean 18. září v roce 1907. V tom hostinci, kde za druhého císařství trávil svůj exil Victor Hugo a kde psal svoji Legendu století a Bídníky. Vyrostl v inspirativním prostředí. To ho přivedlo ke značným znalostem dějin prvního císařství, díla Victora Huga a historie rodného kraje, spjatého s bitvou u Waterloo. Byl aktivním a vzdělaným člověkem. Stejně jako otec Edouard byl hrdý na své předky, sloužící Francii v době Napoleonova panování a později i Belgii za prvních dvou králů.

Jeho pestrý osobní i profesní život prošel lety I. a II. světové války. Obdiv k francouzskému císaři ho vedl na mnohá slavná místa, spjatá s osudy slavného Korsičana.

Na slavkovském bojišti se poprvé objevil v roce 1966. Při své návštěvě v uniformě granátníka Napoleonovy gardy byl přijat představiteli Brna, Slavkova, Šlapanic, Sivic a dalších míst. Navštívil Mohylu míru, Žuráň a Slavkov. Byl hostem v zemědělských a průmyslových provozech, navštěvoval školy a muzea. Přátelil se se známou rodinou nakladatele a vydavatele Floriana ve Staré Říši i s rodinou známého umělce a sběratele Antonína Dvořáčka z Blažovic.

Povzbudil příznivce místní historie k připomínkám výročí slavkovské bitvy a byl při založení tradice Jiříkovických ohňů.

Jeho významnou vlastností byla tvrdohlavost, díky ní se možná stal tím, čím byl. Měl obdivovatele a kritiky. Současníci ho hodnotí jako vizionáře, obdivovatele Napoleona a Charlese de Gaulla a nacionalistu.

Na slavkovském bojišti byl naposledy v roce 1984. Trápily ho zdravotní potíže. Zemřel 28. září 1988. Nekrolog nad jeho hrobem pronesl profesor Jean-E.Humblet.