Popis základních funkcí seržanta francouzské pěchoty pomáhá lépe pochopit fungování jednotek pěchoty v období revolučních a napoleonských válek a je zajímavý jistě nejen pro členy jednotek re-enactmentu: Manuel d’infanterie ou résumé de tous les réglemens, décrets, usages et renseignemens propres aux sous-officiers de cette arme: 2e éd. 1808 (pdf, austerlitz.org)
Hodnostní stupeň, funkce, atd.
Titul seržanta (sergent) je jedním z nejstarších termínů vojenské terminologie. Původně znamenal jen „muž ve službě“. Od dob Ludvíka XII. označoval tento výroz hodnostní stupeň (grade) poddůstojníků první třídy (sous-officiers de la 1re classe). V ordonancích o složení jednotek bylo zpravidla počítáno na jednoho seržanta dvacet vojáků. Dnes (tj. v roce 1813, pozn. překl.) je to jeden seržant na třicet vojáků.
Seržant velel postavením dvanácti až osmnácti mužů a jenomu kaprálovi, nebo až 24 mužům a dvěma kaprálům. Kvůli navýšení síly rot je třeba, aby velel postavením až třiceti mužů. Nad tímto počtem je postavení podřízeno důstojníkovi, pod jehož autoritou seržant udržuje pořádek a zajišťuje svědomité plnění povinností.
Plní dvě rozdílné funkce, dohled a službu.
První vykonává neustále dohledem nad kaprály; detaily druhé funkce se dělí podle úkolů, jež plní jako seržant týdne (sergent de semaine), ordonanční seržant (sergent de planton), strážní seržant (sergent de garde), obchůzkový seržant (sergent de ronde), seržant v odřadu (sergent en détachement), seržant-instruktor (sergent-instructeur), zastupující poddůstojník (sous-officier de remplacement), ohrazující poddůstojník (sous-officiers d‘encadrement), stráž zástavy (garde-enseigne), levý krajník (guide de gauche), hlavní krajník (guide général) a šikovatel (serre-file).
Povinnosti seržanta sestávají takříkajíc jen z provádění rozkazů, které dostává, z aplikace předpisů, jež musí znát, z dohledu, jímž udržuje kaprály v neustálém plnění povinností, jež budou vysvětleny, atd; postačí zde o nich hovořit jen stručně.
Seržant, šéf subdivize (chef de subdivision), odpovídá za obě její družstva (escouades) seržant-majorovi (sergent-major) a rotním důstojníkům; zjišťuje před nimi prezenci při nástupu; drží soupisy prádla a obutí mužů tvořících jeho subdivizi a je přítoment zápisům prováděným do jejich vojenských knížek (livrets).
Při přesunu, v táboře, v odřadu
Při přesunu seržanti nikdy nespí spolu s vojáky. V pochodové koloně se drží na křídlech pelotonů; určení seržanti také zůstávají ve vesnicích, kde do příchodu následujícího batalionu zajišťují, aby se tam nezastavil žádný voják.
Seržanti nesou velké polní láhve na ocet (grands bidons de vinaigre) a odpovídají za přídavné hrnce na vaření (marmite de supplément).
V táboře mají seržanti velení stanu, kde se nacházejí, a spějí v něm spolu s vojáky. Při příchodu do tábora, nechá k tomu určený seržant postavit kozly zbraní na označeném místě. Jsou-li seržanti v pořádkové službě, skládají, ukládají, vztyčují a rozvinují prapory. V táboře se hlídkový seržant (sergent de piquet) účastní pořádkového okruhu (cercle de l‘ordre). Seržant vnějších stráží (sergent des gardes extérieures) je pověřen výzvědami (chargé d’aller à la découverte).
Strážní seržanti táborových stráží kontrolují v doprovodu čtyř fyzilírů jednotky a generály, kteří projíždějí; volají: „stůj, kdo tam?“ (Halte là, qui vive?), a je-li jim odpovězeno „Francie“ (France), ptají se: „od kterého pluku, nebo jaké hodnosti?“ (De quel régiment ou de quel grade?). Poté, kdy jednotku poznají, odešlou jednoho ze čtyř fyzilírů k veliteli stráže a nenechají nikoho projít, dokud k tomu nedostanou rozkaz.
Seržant odeslaný s odřadem nevyrazí, dokud nesestaví přehled mužů, kteří ordřad tvoří, aby do něj mohl den po dni zanášet změny. Ujistí se, že mají u sebe své vojenské knížky, že jim byl vyplacen žold a obdrželi zásoby, a že nemají žádné stížnosti. Provede inspekci jejich výzbroje, oblečení a obutí. Bude u sebe mít, je-li to vhodné, potvrzení o tom, do kterého data byla jednotka vyplacena, podepsané správní radou (conseil d‘administration). Pochoduje, jak je mu určeno. Nechá před sebou postupovat malý předvoj (avant-garde) a průzkumníky (éclaireurs), je-li to třeba.
Jakmile dorazí do místa určení, umístí svou jednotku na nejmenším možném prostoru a sám se uloží v jejím středu. Postaví pořádkovou stráž (garde de police) a stráže, jež zajistí bezpečnost. Určí místo shromáždění pro případ poplachu. Provede průzkum okolí ležení, brodů, průchodů, cest, jichž by mohl využít nepřítel. Připraví si východiska a způsob ústupu pro případ, kdyby byl napaden silnějším nepřítelem (za předpokladu, že jej jeho rozkazy nenutí bít se do krajnosti). Využije všech obranných prostředků, jako záseků, barikád, příkopů, opevnění, atd. Pokud je to třeba, zajistí si pomoc místních obyvatel. Je-li v blízkosti nepřítele, zakáže svým mužům s na noc svléknout a opouštět postavení během dne. Za všech okolností dohlíží na to, aby se jeho jednotka nerozdělila, aby se dobře snášela s obyvatelstvem, aby respektovala osoby i majetek; aby se svědomitě dostavovala na nástupy a aby dostávala pravidelně své příděly. Často navštěvuje ubikace, provádí inspekce a přehlídky svých vojáků; provádí obchůzky; velí patrolám; každé ráno sepisuje hlášení a vydává denní rozkaz. Podle roční doby určuje večerku.
Seržant týdne
Seržant týdne přispívá k plnění předepsaných povinností a je pověřen jejich splněním, kdykoli je nepřítomen kaprál týdne (caporal de semaine).
Seržant týdne může opustit kasárna jen po dohodě s kaprálem, že ten bude přítomný, aby po dobu seržantovy nepřítomnosti odpovídal za plnění povinností. Seržant týdne po ranním nástupu písemně hlásí veliteli pořádkové stráže (commandant de la garde de police) jména a čísla místností mužů neschopných služby.
V půl desáté provádí inspekci strážných, jež mu přivede kaprál týdne; prohlédne nejprve ústroj vojáků, ujistí se přitom (je-li to v zimě, nebo za špatného počasí), že jsou oblečeni do starých fraků rozdaných rotám pro službu; v doprovodu tohoto kaprála si následně prohlédne jednoho vojáka po druhém. Nechá si sdělit jména mužů, kteří chybějí, a důvod jejich absence.
V době ranní polévky předává seržant týdne důstojníkovi týdne (jenž musí být také přítomen, kromě dní výcviku, protože pak se prohlídky místností provádějí jen při večeři) jména mužů, kteří nebyli přítomni.
Seržant týdne se dostaví na místo pro výcvik a nástupy (place d‘armes) současně s denními strážemi (gardes du jour). Postaví se tam do linie, má u sebe pušku bez bajonetu, šavli a je bez sumky; účastní se následně pořádkového okruhu. Po návratu do ubikací vydá kaprálům služební rozkaz (ordre de service).
Když se stráže vrátí do ubikací, a pokud drželi stráž s nabitými zbraněmi, dohlédne na to, aby byly zbraně před ním vybity vytahovákem kulí (tire-balle).
Obchůzkový seržant
Obchůzka (ronde) je prostředkem dohledu, který seržant k tomu určený provádí nad strážemi (sentinelles) při obcházení hradeb.
Jednoduché obchůzky (rondes simples) se provádějí zpravidla v noci; liší se od hlavní obchůzky (ronde major) tím, že jejich hlavním účelem je udržovat stráže v bdělém stavu a zjišťovat, co se děje mimo kasárna; zatímco účelem hlavní obchůzky je ujistit se, mimojiné, zda všechna stanoviště přesně znají heslo (mot d‘ordre) et jestli jejich velitelé pravidelně střídají stráže v určených místech.
V posádkách mohou být seržanti, nebo strážní seržanti určeni pro ochůzky jako důstojníci; ale seržantů granátníků se tento druh služby netýká.
Obchůzkoví důstojníci a poddůstojníci mají u sebe tzv. marron, kus mědi nebo plechu s otvorem uprostřed, na němž je zaznamenán čas obchůzky. Zasouvají tento marron do schránky, kde se navlékne na uvnitř připevněný kolík; kromě toho podepisují k tomu určený záznam, aniž by nechali místo mezi svým a předchozím podpisem; tímto způsobem štábu prokazují, že přesně uposlechli rozkazu, kterým jim byla určena služby obchůzky.
Poddůstojníci mají u sebe svítilnu a vydají se na další pochod přesně sledující parapet, poté, kdy jim velitel stráže, odkud má obchůzka odejít, sdělí heslo.
Pokud obchůzky zjistí cokoli, co se týká bezpečnosti kasáren, upozorní na to sousedící stráže a odejdou informovat místního velitele (commandant de la place). Je-li narušen pořádek, upozorní na to nejbliží postavení stráží. Pokud se chyby dopustí stráže, obchůzka na to upozorní velitele jejich postavení.
Pokud se setkají dvě obchůzky, tak, jež jako první spatří druhou, volá: „kdo tam?“ (qui vive?). Odpověď zní: „obchůzka“ (ronde) a určení jakého druhu. Následně se představí první a když se sejdou, nižší hodnost, nebo při rovnosti hodností, voják mladšího pluku sdělí heslo (*). Pokud by hodnost i pluk byly stejné, první z obchůzek má právo požadovat heslo. V každém případě se heslo sděluje hlavní obchůzce (ronde major). V mimořádných případech se provádějí protiobchůzky (contre-rondes) a dvojité obchůzky (doubles-rondes).
V táboře jsou v noci prováděny obchůzky adjutant-majorem (adjudant-major), který se ujišťuje, zda seržanti a jejich fyzilíři plní své povinnosti. Je rovna hlavní obchůzce a tím rozdílem, že tento adjutant-major se nechává poznat tím, že sdělí heslo.
(*) Služební předpis z 1. března 1768, kapitola 15, čl. 27. Je žádoucí přesnější vysvětlení; stáří pluku je neurčitý výraz, protože číslo pluku jej neudává. Pokud jedna z obchůzek náleží řadovému pluku a druhá lehkému, jež mají stejné číslo, která z obou obchůzek sděluje heslo? Pokud náleží k národním a cizineckým jednotkám stejného stáří, je tu stejný problém.
Seržant-instruktor
Je-li pověřen přípravou pracovníků, vyučuje je dvakrát týdne od 1. května do 1. srpna a třikrát týdne od 1. srpna do 1. října.
Následuje definice základních a nejužívanějších termínů. Instruktor musí proniknout do jejich přesného významu, aby mohl přesně vysvětlovat a demonstrovat zásady, jež vyjadřují.
Teorie (théorie): demonstrace a vyvětlení zásad; obecně jde o duševní bádání.
Zástupy (files): sestava mužů stojících jeden za druhým ve vzálenosti jedné stopy. Jsou tvořeny třemi muži ve válečném a dvěma muži v mírovém stavu. Užití formace ve dvouřadu nebylo viděno, až na její užití lehkou pěchotou v omezeném časovém období.
Otevřené zástupy, otevřené řady (files ouvertes, rangs ouverts): sestava mužů ve vzdálenosti jednoho metru (tří stop) od sebe na pochodu a dvou metrů (osmi stop) namístě.
Zástupy vzad z jedné strany (files en arrière d’un seul côté): pohyb, jehož zásadou je nastavit první řad jak čelem, tak jedním bokem.
Zástupy vzad z obou stran (files en arrière de deux côtés): pohyb, jehož zásadou je nastavit první řad jak čelem, tak oběma boky.
Šéf zástupu (chef de file): poddůstojník, nebo voják, za nímž pochoduje jiný, bokem, v koloně, nebo v linii.
Šikovatel (serre-file): důstojník, nebo poddůstojník určený k dohledu nad řady, které stojí před ním. Je ve čtvrtém řadu ve válečném stavu a ve třetím v mírovém.
Řady (rangs): sestava mužů v dotyku lokty, do hloubky nesmí zabírat více než půl metru (jeden a půl stopy).
Čelo (front): líc řadu, v linii i v koloně.
Sestava, uspořádání (ordre, ordonnance): formace linie se nazývá „tenká sestava“ (ordre mince). Slovo „sestava“ (ordre) se užívá zvláště pro velké operace a pro rozmístění jednotlivých zbraní.
Výška (hauteur): znamená hustotu, tloušťku linie; říká se, že linie je vysoká na dva, nebo na tři (sur deux, sur trois de hauteur).
Formace, formování (formation): postavení, nebo opětné postavení do bitevní sestavy (en bataille) rozptýlené jednotky, nebo kolony. Formace do bitevní sestavy kolony, jejíž podjednotky (subdivisions) provádějí obrat, aby se zformovaly do linie na jeden z boků, se provádí namístě běžným krokem; ale Jeho Veličenstvo nechává jednotky formovat často zrychleným krokem.
Vrácení do čela zástupů podjednotky převedených vzad. Spojení dvou podjednotek, jež byly rozděleny za pochodu (zásady tohoto posledního případu spočívají v šikmém pochodu ve směru opačném od krajníka a a v respektování a zachování linie, po níž postupoval).
Tiroir je název pro místo, jež zaujímá druhý řad; existuje způsob defilování en tiroir, nepředepsaný ordonancí, ale užívaný.
Pied ferme (être de pied ferme, stát na místě): stav nehybnosti jednotky, nebo její části.
Pochod (marche): jsou tři druhy pochodu: v linii (en bataille), v koloně (en colonne) a bokem (par le flanc).
Bokem (par le flanc): čtvrtobrat (quart de conversion) vojáka.
Půlobrat (demi-tour): půlobrat (demi-conversion) vojáka.
Divize (division): spojení dvou pelotonů pod velení služebně staršího šéfa pelotonu.
Peloton (peloton): rota v manévru. Slovo rota se užívá jen v administrativě.
Sekce (section): polovina pelotonu.
Podjednotka (subdivision): obecný výraz vyjadřující součást kolony, ať už po divizích, pelotonech, nebo sekcích.
Hloubka (profondeur): hustota nebo výška kolony, podobně jako je výška hloubkou linie.
Ohrazení (encadrement): batalion, divize a peloton jsou ohrazeny (poddůstojníky), sekce nikoli. Encadrement je také název pro seržanta levého křídla batalionu.
Rozložit (rompre): rozložit linii namístě běžným krokem po podjednotkách (Jeho Veličenstvo obyčekně nechává rozložit jednotky zrychleným krokem); rozdělit za pochodu běžným či zrychleným krokem podjednotku na dvě části; v tomto případě je třeba dodržet dvě zásady:
1°. rozložit jednotku tak, aby první, nebo poslední podjednotka byla v čele, podle toho, zda kolona pochoduje v přímém uspořádání, nebo převráceném; a tak, aby zastavená kolona po rozložení podjednotek měla podjednotky rozmístěné způsobem umožňujícím zformování do linie přirozenými postupy, aniž by bylo narušen pořadí podjednotek v linii.
2°. pro rozložení pochodovat šikmým krokem na stranu opačnou od krajníka a ztratit tak linii, po níž krajníci postupovali.
Kolona (colonne): sestava rozloženého batalionu.
Kolona s plným rozchodem (colonne à distance entière): kolona, jejíž podjednotky jsou od sebe rozmístěny na vzálenost, jež se rovná šíři čela jedné z těchto podjednotek.
Kolona v přímém uspořádání (colonne dans l’ordre directe): má pravé křídlo v čele.
Převrácená kolona (colonne renversée): má levé křídlo v čele.
Kolona s polovičním rozchodem (colonne à demi-distance): kolona, kde jsou podjednotky rozmístěny ve vzdálenosti rovné polovině čela jejích podjednotek.
Sevřená kolona (colonne serrée): kolona, jejíž podjednotky jsou od sebe vzdáleny tři kroky. Toto rozmístění dává koloně jméno „masa“ (masse).
Rozvinutí (déploiement): zformování kolon do linie. Toto formování se namísto obraty provádí pochodem podjednotek, které (ať už jsou od sebe jakkoli vzdáleny), manévrují rovnoběžně ke svému čelu. Nejprve se vysunou ve svém pořadí bočním pochodem, následně přímým pochodem dosáhnou linie, kde se nachází základní podjednotka, nebo podjednotky předcházející. Jeho Veličenstvo nechává rozvíjet se zastavením až na konečné linii.
Zaujmout rozchod (prendre la distance): obnovit mezi podjednotkami, v polovičních rozchodech, nebo sevřenými, prázný a takřka čtvercový prostor.
Krajník (guide): seržant uzavírající jedno křídlo podjednotky; druhý seržant je krajníkem v přímém uspořádání, zastupující poddůstojník je krajníkem v převrázeném uspožádání. Krajník je pevným pivotem jen při konverzích k opětnému zformování; v bitvě má jedinou funkci – směrníka (jalonneur); žádnou zvláštní funkci nemá ani v bočním pochodu. V pochodující koloně za žádných okolností nepřestává pochodovat krokem o dvou stopách, není-li celé podjednotce velen pochod namístě.
Zastupující poddůstojník (remplacement): funkce prvního seržanta, který zaujímá místo kapitána, když ten jej opouští; když se provádí čtvrtobrat, nebo rozklad.
Vybočit (déboîter): vychýlit z vyrovnaného uspořádání, ať už rovnoběžného, nebo kolmého. Přestat být součástí linie, řadu, zástupu. Tento výraz se užívá jak pro podjednotku, tak pro jednotlivce.
Pivot (pivot): muž umístěný na křídle, o něž se opírá obrat; pevný pivot (pivot fixe) stojí, nebo pochoduje namístě; jsou případy, kdy je jeho krok dlouhý šestinu metru (šest palců), a jiné, kdy je dlouhý třetinu metru (jednu stopu).
Křídlo (aile): oba okraje čela.
Obrat, konverze (conversion): otočení okolo středu tak, aby bylo opět dosaženo původního místa. Obrat po řadech prováděný namístě má pivota, čep, který představuje střed, a pochodující křídlo, jež opisuje kružici. Obrat jednotlivce je totéž jako by čtyřikrát provedl vlevo, nebo vpravo v bok.
Obrat namístě, s pevným pivotem (conversion de pied ferme, à pivot fixe): čtvrt obratu na pevném pivotovi.
Obrat za pochodu, s pohyblivým pivotem (conversion en marchant, à pivot mobile): čtvrt obratu po řadech.
Změna směru (changement de direction): část obratu podjednotky pod různým úhlem. Konverze pochodujícího batalionu se nazývají „změny směru“; změny směru pochodující kolony se nazývají „obraty“.
Půl obratu vpravo (demi-à-droite): osmina kružnice, nebo polovina čtvrtobratu, buď řadu, nebo linie o více řadech.
Protipochod (contre-marche): pohyb, který obnovuje přímé uspořádání kolony, nebo který má opačný efekt. Užití tohoto pohybu vychází z toho, že kolona nesmí nikdy pochodovat ani vzad, ani třetím řadem. Jeho zásadou je, pochodovat bokem směrem od krajníka a obracet po zástupech na straně prvního řadu.
Bitevní linie (ligne de bataille): Sestava rozvinutého batalionu ve dvou či třech řadech. Určení místa, kde jej chceme zformovat. Množina neurčeného počtu rozvinutých batalionů. Rozlišuje se první a druhá linie; jsou 196 metrů (300 kroků) od sebe. Průchod liniemi (passage des lignes) je pochod, jímž se první a druhá linie vzájemně projdou.
Pochodovat úkosem (écharper): pochodovat v bitevní sestavě na nesprávné linii, kdy je jedno z křídel příliš vpředu oproti druhému.
Šibenice (potence): rozmístění jednotky, která pochoduje za a kolmo na čelo podjednotky, nebo bitevní linie, a jejíž tvar lze přirovnat k rukojeti sekery. Šibenice je opakem „háku“ (crochet).
Rozestup, interval (intervalle): prázdný prostor mezi bataliony v linii; musí být alepsoň třicet metrů, nebo roven polovině šíře pelotonu. Druh výklenku či střílny pro polní dělostřelectvo. Plná linie (ligne pleine) je linií bez rozestupů.
Roztáhnout řadu (border la haie): zformovat více řadů v jeden. Rozprostřít tři řady do jedné linie.
Inverze (inversion): formování do linie s levým křídlem v čele.
Ohrazující seržant (sergent d‘encadrement): ten, který je umístěn na levém křídle batalionu v linii.
Ohrazující kaprál (caporal d‘encadrement): ten, který je umístěn na levém křídle třetího řadu rozvinutého batalionu.
Vlnění řadů (flottement): odchylky od vyrovnanosti a lámání tvaru jednotky, která pochoduje v linii po nepřesné kolmici.
A coups: zastavení, výsledek vlnění řadů.
Karé (carrés): čtyřlícé čelo, nebo čtyřhranná formace lící ven. Téměř vždy jde o kosodélník.