Několik staletí to býval skalnatý pahorek, porostlý křovím. Říkalo se mu Puhlík. Moravský místodržící hrabě Antonín Mitrovský nechal vršek v roce 1815 upravit na anglický park. Na ústředním místě měl stát "Pomník míru" na paměť ukončení napoleonských válek. Prostředky na jeho zbudování byly získány veřejnými sbírkami po celé Moravě. Dvorní architekt Alois Pichl jej navrhl do podoby téměř dvacetimetrového obelisku z pernštejnského mramoru. Zhotovení se ujal kamenický mistr Nissl. Po stranách pylonu byly zasazeny litinové desky s nápisy:

FRANZ I.  DEM BEFREYER  DEM WIEDERHERSTELLER.  DEM VATER DES VATERLANDES
("Františkovi I., osvoboditeli, znovuzřizovateli a otci vlasti") 

OESTERREICHS TAPFEREM HEERE
("Statečná vojska rakouská")

SEINEN BEHARRLICHEN BUNDGENOSSEN
("Svému vytrvalému spojenci" )

DES TREUEN MAEHREN UND SCHLESIENS DANK  MDCCCVX
( "Dík věrné Moravy a Slezska") a letopočet "1815".

Slavnostní odhalení proběhlo v neděli 4. října 1818. Za úsvitu se ozval 101. výstřel z děla. Zvědavci se začali scházet a vytvářeli špalír. Zvaní hosté přicházeli na vyzdobenou tribunu u zahaleného monumentu, střeženého členy městské gardy. V devět hodin vyrazil korunní princ Ferdinand (pozdější císař Ferdinand V. Dobrotivý) se svou suitou od místodržitelství, kde přenocoval. Všichni projížděli špalírem Brňanů až k Petrskému náměstí ke vchodu do sadů.

U triumfálního oblouku zdobeného květy a státními vlajkami sestoupili z koní a hrabě Mitrovský je uvítal jménem moravských stavů. Pak se korunní princ s doprovodem odebral na tribunu a slavnost mohla začít.
Místodržící se opět ujal slova, princ přečetl z papírku odpověď. Mezitím vojáci odhalovali pomník. Pak z velkého stanu s oltářem, u nějž stáli na čestné stráži invalidé z válek s Napoleonem, vyšel brněnský biskup a provedl vysvěcení pomníku a jeho ukončovacího kamene. Ferdinand a další význačné osoby podepsali listinu, která byla spolu s vyobrazením obelisku, portréty císaře a korunního prince, mincemi a dalšími upomínkovými předměty uložena do olověné skříňky. Princ ji poté vlastnoručně uložil do určeného otvoru. Třemi poklepy kladívkem pak zahájil tmelení ukončovacího kamene.

Vojáci na úpatí kopce vypálili během tohoto obřadu salvu, opětovanou osmnácti dělostřeleckými ranami ze Špilberku. Princ mezitím zaujal opět své čestné místo a guberniální rada svobodný pán von Königsbrunn deklamoval slavnostní ódu, pro tuto příležitost složenou.
Slavnost u obelisku tím skončila a hosté se odebrali do nedalekého dómu, kde bylo slouženo Te Deum. Po mši se princ odebral zpět na místodržitelství ke slavnostnímu obědu.
Od onoho památného dne dostal Puhlík k poctě císaře Františka I. pojmenování "Františkov".
Nedávno prošly Denisovy sady včetně pomníku nákladnou rekonstrukcí. Byl upraven park, cesty, nově vznikly vyhlídkové body a na samotný obelisk se po mnoha letech vrátily německé oslavné nápisy ve zlaté barvě. Zlatého nátěru se dočkali i reliéfní lvi nad pamětními deskami. Sanační práce trvají vlastně doposud a už nyní je park oblíbeným místem Brňanů a lákadlem pro návštěvníky moravské metropole. Investice ve výši 50 mil. Kč rozhodně nebyla promarněna.