Před dvěma sty lety vyvrcholil tzv. třetí koaliční válkou mocenský konflikt mezi Francií a Velkou Británií navazující na události francouzské revoluce. U zrodu tohoto konfliktu stály především geopolitické a ekonomické zájmy obou velmocí, k nimž se přidaly i ostatní mocnosti tehdejší Evropy, s výjimkou Pruska. Na straně Británie zejména Rakousko se svou snahou odčinit porážky revolučních válek a obnovit své pozice v Itálii a jižním Německu, a Rusko, jež v boji proti „uzurpátorovi" Bonapartovi vidělo vynikající příležitost výrazně promluvit do evropského uspořádání a uchytit se na evropské scéně jako významný hráč. Na stranu Francie se postupně postavilo Španělsko a jihoněmecké státy v čele s Bavorskem.

Třetí koaliční válka byla úspěchem především britské dipolomacie, jíž se podařilo do zad francouzské invazní armády, jíž nemohla s nejvyšší pravděpodobností sama čelit, postavit kontinentální hrozbu v podobě rakouské a ruské armády. Císař Napoléon se musel obrátit na východ a v průběhu velmi rychlého tažení špatně spolupracující koaliční generály, kteří se dopustili mnoha zásadních strategických chyb, po částech porazit, obsadit Vídeň a pronásledovat ustupujícího generála Kutuzova na Moravu. Zde se však ocitl v nevýhodném postavení – dlouhé komunikační linie, rozptýlené síly přes půl Evropy a posily, jež spojencům buď dorazily, nebo byly nedaleko, stejně jako hrozba pruského vstupu do války na straně koalice Napoléona nutily svést co nejrychleji rozhodující bitvu. Posílení, leč neopatrní a příliš sebevědomí spojenci podlehli Napoléonově hře na slabého, vytáhli proti němu a na jím zvoleném bojišti mezi Brnem a Slavkovem byli v několika hodinách 2. prosince 1805 na hlavu poraženi. Přeživším a zajetí uniknuvším Rusům se podařilo ustoupit, rakouský císař František I. však byl nucen přistoupit na tvrdé podmínky příměří a na konci prosince také na tvrdý Bratislavský mír, kterým se Francouzské císařství stalo, do značné míry na úkor Rakouska, prvořadou evropskou velmocí.

Bitva u Slavkova vstoupila do dějin jako příklad oslnivého a takřka dokonalého vítězství – vojenského i politického. O jejím průběhu a pozadí se záhy zrodily legendy. Po dvě století fascinuje historiky, zájemce a není snad nikoho, kdo by neznal slovo Austerlitz a nespojil si jej s největším vítězstvím císaře Napoléona. V regionu bojiště zanechala tato dramatická událost hlubokou stopu.

Studiu a připomínce vyvrcholení války roku 1805, ve své době události světového významu, se soustavně věnovala od konce 19. století celá řada spolků i jednotlivců, mezi nimi Páter Alois Slovák, autor ideje Mohyly míru na Prateckém návrší. Ve třicátých letech byly u příležitosti 125. výročí ve Slavkově pořádány tzv. Napoleonské dny – vzpomínkové akce, na něž dnes volně navazují akce pořádané v rámci Projektu Austerlitz 2005.

V úzké spolupráci s obcemi ležícími v regionu bojiště a zejména s obecně prospěšnou společností Mohyla míru – Austerlitz o.p.s. je dnes Projekt Austerlitz 2005 již tradičním pořadatelem vzpomínkových akcí, které probíhají vždy o víkendu nejbližším 2. prosinci. V letech 1998-2004 byly vzpomínkové akce mimo jiné důkladnou přípravou na dvousetleté výročí bitvy v roce letošním. Kromě vlastní bitvy u Slavkova se Projekt Austerlitz 2005 věnuje období francouzské revoluce a prvního císařství šířeji – a v souvislosti s událostmi, jež zasáhly naše území, připravil a připravuje vzpomínkové akce bitev u Znojma (konec tažení roku 1809) a Chlumce (tažení roku 1813). Své aktivity prezentuje na serveru austerlitz.org a v publikacích – např. ve sborníku Třetí koaliční válka 1805.

Program akcí Projektu Austerlitz 2005 pro tento rok bude, jako již tradičně, prezentován na půdě Českého centra v Paříži v rámci tzv. Svátků jara (22. března 2005).

Program bude zahájen akcí v Bystřici pod Hostýnem, která je každoroční přípravou uniformovaných členů klubů vojenské historie, jež zde po dva dny usilovně cvičí dle dobových řádů.

Ve dnech 8.-10. července proběhne na Znojemsku (zejména v Mikulově a v Dobšicích u Znojma) vzpomínková akce 196. výročí bitvy u Znojma.

O víkendu 2.-4. prosince vyvrcholí několikatýdenní vzpomínkové akce dvousetletého výročí bitvy u Slavkova. V sobotu bude na programu generální bitva – tradiční bitevní ukázka pod Santonem, ovšem na výrazně větším bojišti a za účasti několikanásobného počtu „vojáků" z celé Evropy i ze zámoří. Neděle bude věnována pietnímu aktu u Mohyly míru. Podrobný program bude brzy zveřejněn na austerlitz.org.

Kromě vyjmenovaných akcí Projekt Austerlitz 2005 spoluorganizuje či podpoří celou řadu vědeckých konferencí, výstav a dalších akcí tématicky zaměřených na napoleonské války a zejména na dvousetleté výročí bitvy u Slavkova.

V Evropě existuje nezměrné množství historicky významných a pečlivě udržovaných míst. Napoleonská historie má obrovký počet příznivců po celém světě. Slavkovské bojiště je svou zachovalostí i svým významem ve světových dějinách a symbolickým významem místa usmíření unikátní. Dvousetleté výročí bitvy je mimořádnou příležitostí pro posílení tradic, povědomí o jihomoravském kraji, regionu bojiště a jeho obcích.