Újezd u Brna, kaple Sv. Antonína a naučná stezka

V souvislosti se zájmem o stav památek na slavkovském bojišti jsme zavítali ke kapli Sv. Antonína nad Újezdem u Brna. Ta je, ač pochází z let 1862–1863, jednou z památek, jež návštěvníci bojiště znalí průběhu bitvy přirozeně vyhledávají. Je proto také pozorovacím stanovištěm č. 12 v roce 2003 otevřené naučné stezky bojištěm.

Slavkovské bojiště – Austerlitz

Bojiště zaujímá značnou plochu cca 120 km čtverečních a v jeho rámci leží na 25 měst a obcí, jejichž německé názvy jsou známé po celém světě, neboť právě ty používaly obě bojující strany ve svých plánech a hlášeních a užívají jich také zahraniční historikové, byť často v různě pokroucených formách:

Tvarožná

Tvarožná (německý název Bosenitz) náležela k líšeňskému panství Františka Josefa, svob. pána z Freienfelsu.

Telnice

Telnice (Telnitz) náležela v době bitvy k sokolnickému panství hraběte Dietrichsteina.

Sokolnice

Obec Sokolnice (německy Sokolnitz) byla centrem sokolnického panství Františka Karla hraběte Dietrichsteina.

Sharpovi střelci

Román, který stojí za přečtení: Píše se leden 1809, britský sbor sira Johna Moora ustupuje galicijskými horami k přístavu La Coruña, vojáci umírají hladem, zimou i vyčerpáním a Francouzům, kteří je pronásledují, už vzdoruje jen zadní voj „Black Boba" Crawfurda.

Mikulov – Drasenhofen 2009, fotogalerie

Fotogalerie ze vzpomínkové akce; photogallery from the commemorative event; photos de l'événement commémoratif.Podmínky použití audiovizu...

Mikulov-Drasenhofen 2009 skončil

Ve dnech 22.–24. května 2009 proběhla vzpomínková akce Mikulov-Drasenhofen 2009, připomínající letošní 200. výročí války roku 1809, války mezi Rakouskem a Francií, jež byla přerušena 11. července 1809 příměřím u Znojma a skončena schönbrunnskou mírovou smlouvou ze 14. října. Vzpomínková akce mohla být uspořádána díky Evropskému fondu pro regionální rozvoj, který ji spolufinancoval. Akce byla současně svého druhu pozvánkou k 200. výročí bitvy u Znojma, jež proběhne 10.–12. července ve Znojmě a Dobšicích.

Žatčany

Žatčany (Satczan) náležely k chrlickému panství olomouckého arcibiskupa.

Velešovice

Velešovice (Welspitz) náležely brněnské kapitule sv. Petra.

1 57 58 59 60 61 141