Armádní transportní službu zajišťovaly v roce 1805, s výjimkou přepravy dělostřeleckého materiálu a munice, jež byla doménou dělostřeleckého trénu, stále ještě soukromé společnosti – společnost Breidt pro Velkou Armádu a společnost Gayde pro Italskou armádu.
Zdravotní služba byla ve své době přehlíženou součástí armády. Prvním problémem byl nedostatek prostředků věnovaných nejen na její vývoj, ale i prostou existenci, druhým, neméně vážným, bylo její podřízení válečným komisařům.
Vojenské školy sloužily k teoretické i praktické přípravě budoucích důstojníků jednotlivých zbraní.
Ve francouzské armádě existovalo mnoho pomocných (troupes auxiliaires), cizineckých (troupes étrangères) a nepravidelných jednotek (corps irréguliers), jež nebyly administrativně součástí francouzské pěchoty, jezdectva, dělostřeleckého, nebo ženijního sboru. Sbor císařských veteránů (Corps des vétérans impériaux) byl vytvořen dekretem z 27. floréalu roku XIII.
Dělostřelectvo bylo Napoleonovou oblíbenou „vzdělanou“ zbraní, sám byl původní specializací dělostřelec, a z polního dělostřelectva francouzské armády, jež mělo výbornou pověst již za „Starého režimu“ a za revolučních válek ji potvrdilo, učinil moderní a ostatní zbraně velmi účinně podporující sílu. Císařský ženijní sbor se v roce 1805 skládal ze ženijního štábu, 5 batalionů sapérů a 9 rot minérů.
Jezdectvo francouzské armády se dělilo na těžké (grosse cavalerie), tvořené karabiníky (carabiniers) a kyrysníky (cuirassiers), řadové (cavalerie de ligne), tvořené dragouny (dragons) a lehké (cavalerie légère), tvořené husary (hussards) a jízdními myslivci (chasseurs à cheval).
Pěchota francouzské armády se dělila na řadovou (infanterie de ligne) a lehkou (infanterie légère). Rozdíl mezi řadovou a lehkou pěchotou spočíval ve způsobu nasazení – řadová pěchota bojovala v sevřených formacích, lehká byla nadto určena pro boj mimo formaci.
Štáby (états-majors) byly ve francouzské armádě pěti úrovní, odmyslíme-li zmíněný Císařský nejvyšší hlavní stan, byly to: Velký hlavní štáb; hlavní štáby (armád a armádních sborů); divizní štáby; plukovní štáby (případně štáby menších samostatných jednotek); a rotní štáby.
Publikujeme po šestnácti letech upravený a doplněný text příspěvku ze sborníku Třetí koaliční válka 1805: Napoleonova armáda v roce 1805: štáby, pěchota, jezdectvo, dělostřelectvo, ženijní vojsko, neřadové jednotky, veteráni, vojenské školy, zdravotní služba, vozatajstvo, Císařská garda, národní garda, četnictvo, konskripce, vojenská justice.
V úterý 10. prosince 2019 převzal prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora, pořadatel vzpomínkových akcí Austerlitz věnovaných bitvě tří císařů u Slavkova, z rukou jeho excelence Rolanda Galharagua, velvyslance Francouzské republiky v Praze, Národní řád za zásluhy (Ordre national du Mérite)