Je 14. září roku 1809. Část území rakouské říše, včetně znojemského kraje, je po Rakouskem vyvolané a prohrané válce už dva měsíce obsazena francouzským vojskem. V městečku Moravské Budějovice právě umírá muž, kterého sem tato válka přivedla a jehož jméno bude v budoucnosti vytesáno do stěny Vítězného oblouku v Paříži.
To jméno zní Jean Boudet. Patří k němu titul hraběte a hodnost divizního generála, ale teď, na lůžku v pokoji moravskobudějovického zámku, nic z toho není důležité. Zůstal tu jen člověk, který se loučí se životem. Trpí v silných bolestech vnitřností a je si vědom, že domů do Francie už se nevrátí. Projeví přání, aby, podle prastarého zvyku, bylo po smrti jeho srdce vyjmuto a alespoň ono převezeno domů, do vzdáleného Bergeracu. Za dva dny, 16. září 1809, je za velké vojenské slávy jeho tělo pochováno na místní hřbitov, schránka s srdcem pak putuje do Francie, kde je uložena do rodinné hrobky. A tak to zůstává dodnes, 209 let od osudného dne, kdy francouzský generál opustil svět.
Ale svět okolo stejný nezůstal. Ze hřbitova se stal park, z pomníku, postaveného v 19. století, zůstal na zemi povalený kámen. Jméno Jeana Boudeta bylo v místě, kde spočinul, zapomenuto. Alespoň do nedávné doby. Když v roce 2016 navštívili Moravské Budějovice francouzští vojenští zástupci, aby položili květiny na místo odpočinku svého rodáka, současný stav je překvapil. Z jejich iniciativy tak vznikla myšlenka na obnovení pomníku. Město souhlasilo a tak se generálova rodina, vojenští představitelé, napoleonské instituce a několik soukromých dárců z Francie a Belgie finančně složilo na nový památník. Jeho slavnostní odhalení je naplánováno na sobotu 13.října 2018 a k účasti byl přizván, mimo jiné, i velvyslanec Francouzské republiky v ČR. Díky spolupráci s místním zámkem, Městskou kulturní besedou a sponzorům z řad moravskobudějovických podnikatelů bylo možné celou akci zorganizovat tak, aby se stala nejen prostým odhalením pomníku, ale pietou, poučením a snad i usmířením se nad 200 let starou historií města, která ještě dnes, poněkud překvapivě, vzbuzuje v některých lidech až zuřivé reakce.
Akce se zúčastní bývalý i současný vojenský přidělenec, plukovník Bruno Bucherie a podplukovník Daniel Kopecký. A také několik desítek členů spolků napoleonské vojenské historie.
Program
- 12,00 hod. až 13,30 hod. – uvítání oficiálních hostů na zámku, prohlídka expozice
- 12,00 hod. až 14,00 hod. – provizorní tábořiště uniformovaných vojáků na nádvoří spojené s obědem
- 14,00 hod. – společný odchod hostů a vojáků ze zámku k místu pomníku
- 14,20 hod. až 15,00 hod. – odhalení pomníku, proslovy, církevní pieta za oběti válek, čestná salva
- 15,00 hod. až 16,30 hod. – pro zájemce beseda v MKS Beseda o napoleonských válkách, na nádvoří předvedení vojska divákům – uniformy, zbraně
- Cca v 17,00 hod. je plánováno oficiální ukončení akce a přesun do Jaroměřic nad Rokytnou, kde proběhne večerní pieta u pomníků instalovaných v roku 2016.
Současně s odhalením pomníku bude vydána publikace „Moravské Budějovice ve stínu napoleonských válek“.
A poslední, zatím neoficiální, ale přesto francouzskou stranou sdělená zpráva říká, že ve stejnou dobu, kdy bude probíhat pieta v Moravských Budějovicích, bude se totéž dít na místě, kde je v Bergeracu uloženo generálovo srdce.
Každý, kdo se bude chtít této nejen v České republice, ale myslím, že i v Evropě vyjímečné akce zúčastnit, bude srdečně vítán.
Autor: Klára Čudrnáková
Divizní generál Jean Boudet se narodil v Bordeaux 9. února 1769. Vojenskou kariéru zahájil jako dragoun pluku Panthièvre v roce 1785 – v roce 1787 byl za údajné krytí dezertérů odsouzen k 50 ranám šavlí naplocho a prodloužení služby o čtyři roky – ale již v roce 1788 se ze služby vykoupil; 5. srpna 1792 byl zvolen poručíkem 7. dobrovolnického batalionu departementu Gironde; posléze velel lehké pěchotě, stal se podplukovníkem 1. mysliveckého batalionu (prosinec 1793), sloužil při obléhání Toulonu, a poté ve Vendée a na Guadeloupe, kde byl v prosinci 1795 jmenován provizorně brigádním generálem, a v říjnu 1796, po úspěšných bojích s Angličany, divizním generálem, stále provizorně – zástupci vlády v oblasti. Vrátil se na kontinent, velel divizi v Batavské armádě, a jeho generálské hodnosti byly potvrzeny konzulárními výnosy z ledna a dubna 1800. Od dubna 1800 velel 5. divizi Bonapartovy Záložní armády, účastnil se řady srážek předcházejícím Marengu, a s Desaixovým sborem přibyl v rozhodující chvíli na bojiště u Marenga, kde byl zraněn. V následujícím období opět zavítal do kolonií, účastnil se tažení na Santo-Domingu. Po návratu ze zámoří velel divizi ve Victorově a posléze Marmontově sboru, s nímž také prošel tažením roku 1805. Krátce působil v Terstu, v dubnu 1807 byl jmenován velitelem divize Pozorovacího sboru v Německu pod velením maršála Bruna, účastnil se obléhání Colbergu, Straslundu, od října pak podléhal sboru maršála Bernadotta, a nadále sloužil v Německu.
Zde se také stal velitelem 4. divize Rýnského pozorovacího sboru maršála Massény, který se v dubnu 1809 stává 4. sborem Velké armády (brigáda Fririon – 3. lehký pluk – a brigáda Valory – 56. a 93. řadový pluk). Vyznamenal se při obraně Esslingu v květnu 1809 a byl jmenován velkodůstojníkem řádu Čestné legie a rytířem řádu Železné koruny. Během bitvy u Wagramu bojoval v Aspern, kde 6. července jeho divize ztratila své dělostřelectvo, což mu Napoleon přísně vyčetl.
Zemřel v Moravských Budějovicích 14. září 1809 v důsledku horečky, dny, únavy z válečných tažení (dle zápisu v církevní matrice byla příčinou úmrtí střevní kolika). A možná depresí v důsledku Napoleonových výčitek – hovořilo se dokonce o sebevraždě. Generálovo jméno je zapsáno na východní straně Vítězného oblouku v Paříži. Generálovo tělo bylo pohřbeno v místech, kde je dnes gymnásium a park, z původního pomníku zbývá jen torzo. Fond Ztracení lidé: oběti napoleonských válek na území dnešní ČR a SR v říjnu odhalí generálovi nový pomník.
Jakub Samek