Zpráva o stavbě radaru u Mohyly míru u Slavkova (HN 4. 5. 2005) je sice zajímavá, ale neúplná – jako ostatně mnoho novinových zpráv. Chybí tam totiž zdůvodnění, proč tento radar musí stát právě tam. To se můžeme pouze domýšlet.
Podle zprávy se jedná o radar dalekého dosahu. Taková zařízení se na výšinách instalují obvykle, aby jejich obzor byl maximální. Mohyla míru u Prace je na kótě 324 m. Ovšem asi 10 km jižněji je kopec Vinohrady u Těšan s 336 m, poněkud na východ je Veselá hora u Borkovan s 339 m, asi 2 km severně od Slavkova je Urban s 362 m, východněji, u Letovic, je Větrník s 395 m, a další. Nejlepší by asi bylo Hradisko u Chvalkovic v Litenčických kopcích s 518 m. Všechno jsou to kopce, kde není žádný památník, a kde by radar vadil asi podstatně méně než u Prace.
Nechci pochybovat o odborných kvalitách armádních činitelů, ale myslím, že jediný důvod, proč to stavět u Prace, je asi hotový přívod energie a příjezdová komunikace, případně ubikace, když už tam pro Varšavskou smlouvu něco bylo. Plně souhlasím s obsahem Slavkovské výzvy. Je věcná a logická, a zcela zřejmě dokazuje, že nejde o nic jiného, než využít stávající objekt Varšavské smlouvy, přičemž k tomu z hlediska funkce zařízení není žádný důvod. Tuto funkci bude přístroj plnit stejně dobře kdekoliv, Pracký kopec rozhodně nemá žádný vyjímečný parametr, který by funkci zařízení vylepšil, kromě hotových objektů a příslušenství.
Mé názory můžete na stránce Austerlitz publikovat,
stavím se celou vahou za protest proti nehorázné demagogii a aroganci
armádních činitelů
Mé názory můžete na stránce Austerlitz publikovat,
stavím se celou vahou za protest proti nehorázné demagogii a aroganci
armádních činitelů
RNDr. DrSc.
Boris Valníček
O autorovi:
Od roku 1950 jsem pracoval v Astronomickém ústavu ČsAV, především v oblasti slunečních vlivů na Zemi, včetně záležitostí šíření radiových vln a radiolokace vzdálených cílů. Založil jsem v ČSSR kosmický výzkum, od roku 1967 do roku 1990 jsem řídil sluneční kosmický výzkum v ČSSR, včetně zajištění startů přístrojů na více než 30 kosmických objektech (družicích a kosmických sondách – program Interkosmos). V současnosti pracuji jako konsultant v oblasti satelitních komunikací.
Kvalifikace: absolvent přírodovědecké fakulty UK, doktorát přírodních věd, doktor matematicko-fyzikálních věd.