Špatné předpovědi počasí se ne zcela potvrdily a úvod a hlavní body programu akce proběhly podle představ organizátorů. Na tvaroženské „riviéře“ vyrostl v pátek odpoledne dobový stanový tábor a přijížděli „vojáci“ v uniformách francouzské, varšavské, rakouské, ruské a pruské armády revolučních a napoleonských válek. Celkem se jich sešly takřka plánované dvě stovky, s ohledem na nepřízeň počasí stavy poněkud kolísaly. Kromě česko-slovenských jednotek sdružených ve Středoevropské napoleonské společnosti (C.E.N.S.), přijaly pozvání také dvě desítky Poláků, voltižéři 2. pluku pěchoty Velkovévodství varšavského a mušketýři a jeden dělostřelec v pruských uniformách vz. 1797, v nichž pruská armáda prošla tažením roku 1806, jehož 200. výročí si letos připomínáme.

V sobotu dopoledne vedli důstojníci a poddůstojníci všech pěti armád, v jejichž řadách byl značný počet nováčků, výcvik zaměřený především na základní nezbytné dovednosti. Při manévrování na cvičišti se k sobě „znepřátelené“ strany několikrát přiblížily a velitelé se snažili „protivníka“ překvapit a vymanévrovat, přičemž proběhlo i několik „ostrých“ střetů.

Po obědě vypochodovaly „pluky“ obou stran na bojiště pod Santonem, kde od deseti hodin dopoledne probíhal folkový koncert partnerské akce Den Kozla na slavkovském bojišti v režii agentury Folk & Country. Návštěvníkům akce přiblížil historii bitvy a připravený scénář následující bitevní ukázky historik Jiří Kovařík, který ve třech vstupech také přečetl úryvky ze svých knih a zazpíval několik dobových vojenských písní. Bitevní úkázka pod Santonem byla pojata coby zkouška připravovaného scénáře na velký zimní Austerlitz (1.–3. prosince) inspirovaného známou pasáží pamětí generála Thiébaulta popisující tvrdé boje o Pratecké návrší. Rusové a posléze Rakušané zaútočili ve snaze vyrvat Francouzi obsazené strategické výšiny, byli však odraženi a přinuceni ustoupit. Po krátkém intermezzu a statečném odporu pak přítomné koaliční jednotky, nyní již v roli Przybyszewského kolony, kapitulují v beznadějné situaci u „Sokolnic“.

Po bitvě a slavnostním defilé před diváky se armády odebraly zpět do tábora, v dalších aktivitách jim už zabránil intenzivní déšť. V táboře i v obsazené Tvarožné si pak po zbytek dne, večera, a někteří i noci, sdělovali různé dojmy, zpívali, pili a hodovali. Ráno nevypadala obloha dobře, začalo dokonce znovu pršet. Vrchní velitel proto rozhodl o ukončení tažení. Ve francouzském táboře byla akce zakončena nástupem přeživších, na němž byl velitel 1. pluku tirajérů-granátníků Pavel Kmoch, „z rozhodnutí Jeho Veličenstva Císaře a Krále“ (a se souhlasem svých vojáků), povýšen do hodnosti kapitána.

Z hlediska re-enactmentu byly letošní Napoleonské dny ve Tvarožné, až na sobotní déšť, příjemnou a užitečnou akcí. Spojení s folkem a country, ač na první pohled možná zvláštní, se ukázalo být zajímavým zpestřením pro obě strany.

Děkujeme všem, kdo se na přípravě a realizaci Napoleonských dní 2006 ve Tvarožné podíleli, jmenovitě pak panu starostovi obce Tvarožná, Františku Kopeckému, společnosti Bonagro Blažovice a tvaroženským dobrovolným hasičům.