 |
 |
 |
Napoleonské dny 15. – 17.8.2003
Počátkem prosince roku 1805 stanula v prostoru mezi Šlapanicemi a Slavkovem spojená rakousko-ruská vojska proti armádě francouzského císaře Napoleona I. Nejslavnějšímu Napoleonovu vítězství předcházelo skvělé tažení, v němž během dvou měsíců přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci. U Olomouce spojence posílily další ruská vojska a jejich početní síla přivedla ruského cara a rakouského císaře, přítomné u armády, k myšlence ofenzivního postupu proti Napoleonovi, a to bez ohledu na skutečnost, že se ze severní Itálie blížila na pomoc silná armáda arcivévody Karla. Spojenci vyrazili od Olomouce k Brnu a 2. prosince, ve výroční den Napoleonovy korunovace, se obě nepřátelské armády střetly.
Spojenci obsadili linii táhnoucí se od prostoru severně od olomoucké silnice přes Staré Vinohrady, dominantní pratecký kopec až na jih k Telnici. Jejich záměrem bylo úderem levého křídla rozbít pravé křídlo Napoleonovo, odříznout jej od jeho spojovacích linií s Vídní a zničit jej či zatlačit do Čech. K tomuto cíli disponovali oba spojenečtí monarchové asi 90 000 muži. Jejich protivník byl asi o 15 000 mužů slabší, ovšem vojensky mnohem zkušenější. Úderům spojeneckého levého křídla na Telnici a Sokolnice čelil jen poměrně nepočetnými oddíly, většinu své armády držel v záloze pro připravovaný zničující úder. Došlo k němu ve chvíli, kdy spojenci již téměř vyklidili pratecký kopec a obrovskou silou útočili na Sokolnice. Sbor maršála Soulta kryt mlhou nepozorovaně dorazil až k Pracím, prudkým náporem zaútočil na Staré Vinohrady a pratecký kopec a po urputném boji s rakouskými a ruskými jednotkami se jich zmocnil. Nepomohl ani zásah carské ruské gardy, bitva byla ztracena. Spojenci museli opustit bojiště a ve zmatku se stáhnout ke Slavkovu. Rakousko-ruské jednotky v prostoru Sokolnic poté byly z větší části obklíčeny a přinuceny ke kapitulaci. Jen malé části se podařilo uniknout přes hráze zamrzlých rybníků. Zde je nutno připomenout legendu, rozšiřovanou Napoleonem a živou do dnešních dnů, podle níž měly v rybnících zahynout tisíce ruských vojáků. V pramenech doložené výlovy rybníků, nařízené po bitvě, nalezly pouze utopené koně a ztracený válečný materiál.
Spojenecká vojska tedy ve svém středu a na levém křídle utrpěla katastrofální porážku. Zbýval ještě ruský sbor generála Bagrationa, jenž vedl poměrně izolovaný boj se sborem maršála Lannese u Tvarožné a v prostoru olomoucké silnice. Přestože i Bagration utrpěl značné ztráty, nebyl rozdrcen a se svým sborem jako jediný ustoupil v dobrém pořádku.
Spojenecká armáda nebyla již schopna boje a ustupovala směrem na Hodonín do Uher. Šestého prosince pak bylo ve slavkovském zámku podepsáno příměří, následované tzv. prešpurským mírem, přinášejícím Rakousku značné územní ztráty.
Slavkovská bitva se stala v dějinách významným pojmem a sám Napoleon si ji cenil nejvýše ze všech bitev, které svedl.
Ve dnech 28. 6. až 19. 7. 1931 se v prostorách slavkovského zámku konala tzv. napoleonská výstava. Podnětem k její realizaci bylo převzetí pozůstalosti zakladatele Mohyly míru prof. P. Aloise Slováka do péče města. Výstava, uspořádaná při příležitosti 125. výročí bitvy u Slavkova a 120. výročí smrti císaře Napoleona I., měla být manifestací za světový mír, ministerstvo národní obrany se však ohradilo proti "nemístnému pacifismu" a požadovalo po organizátorech výstavy, aby hlavním cílem bylo spíše vyzdvižení československo-francouzského přátelství.
Myšlenka uspořádat napoleonskou výstavu se zrodila roku 1930, v srpnu téhož roku byl ustaven spolek Napoleonská výstava ve Slavkově. Jeho členové získali řadu dobových předmětů ze soukromých i státních sbírek, kromě toho zajistili finanční podporu celé akce od mnoha živnostníků a podnikatelů, kteří se navíc sami stali vystavovateli svých výrobků. Pro napoleonskou část výstavy bylo získáno se souhlasem majitele Josefa Pálffyho levé křídlo zámku. Návštěvníci mohli též poprvé zhlédnout obrazy z bývalé kounicovské sbírky, umístěné v prostorách zámecké obrazové galerie. Celou expozici uspořádal architekt Antonín Kuriál.
Výstava se konala pod patronací mnoha významných československých a zahraničních osobností, protektorát nad ní převzali členové československé vlády. V zahraniční části čestného předsednictva sedělo mnoho významných Francouzů, mezi nimi Jenniau Achile, konzul francouzské republiky v Brně, Louis Foucher, náčelník francouzské mise v ČSR a Madame Denis, vdova po profesoru Arnoštu Denisovi. Za účasti mnoha významných hostů byla výstava zahájena 28. června 1931. 5. července téhož roku si ji prohlédl i prezident Masaryk.
Při příležitosti konání výstavy byla vydána publikace Slavkov (Napoléon-Austerlitz 1805-1931), vyšel i Katalog Napoleonské výstavy s popisem všech vystavovaných exponátů napoleonské části výstavy. Napoleonských památek se podle katalogu sešlo na výstavě celkem 493. Exponáty byly rozmístěny do 12 zámeckých sálů a dominovala jim busta císaře Napoleona ze sbírek Emmy Destinové, umístěná v Salla terreně slavkovského zámku. Vystavených obrazů bylo dle katalogu celkem 187. Druhá část výstavy, zemědělské, průmyslová, živnostenská a kulturní, byla umístěna do budovy obecné a měšťanské školy, Zemské odborné hospodářské školy, Zemské drůbežárny a klášterní budovy.
Výstava byla po všech stránkách úspěšná a celkem ji navštívilo 73000 našich i zahraničních zájemců o danou tematiku. Po skončení se přesunula do Prahy, kde ji uspořádaly Pražské vzorkové veletrhy. I zde se dočkala velkého úspěchu.
Samotná slavkovská výstava se stala podnětem pro projekt nově budovaného "krajského" muzea, které se mělo specializovat na napoleonskou tematiku. Základem sbírek nově projektovaného muzea měla být část exponátů, které se po skončení výstavy podařilo udržet ve městě. Tyto předměty tvoří základ dnešního sbírkového fondu Historického muzea ve Slavkově u Brna. Nové muzeum dostalo název Napoleonské muzeum. a jeho vznik je kladen do roku 1932, nemělo však dlouhého trvání. Spolu s muzeem vznikl ve Slavkově ve stejném roce i Klub přátel Francie, který založili bývalí členové výstavního výboru v čele s dr. Jaroslavem Gregorem. Podle stanov spolku byla hlavním cílem podpora návštěvnosti a rozvoj turistiky ve slavkovském kraji. Klub získal pro Napoleonské muzeum, které spravoval, tři místnosti levého křídla zámku v přízemí. Jeho členové se snažili využít také velkého úspěchu Napoleonské výstavy ještě k jiné významné kulturní akci, kterou byly tzv. Napoleonské hry. I. napoleonské hry se konaly za obrovské účasti účinkujících a diváků 10. září 1933 v zámeckém parku a v roli Napoleona vystoupil O.Čermák. Pro velký úspěch se 16. června 1935 uskutečnily II. napoleonské hry. Tentokrát na nich vystoupilo na 800 uniformovaných i krojovaných vojenských a civilních osob. Napoleona představoval herec Národního divadla v Praze Bedřich Karen, scénář znovu napsal dr. Slávek Gregor. Patronát nad průběhem II. napoleonských her převzali československý ministr zahraničních věcí dr. Edvard Beneš, československý ministr národní obrany Bedřich Bradáč a francouzský vyslanec v Praze Emil Naggiar.
Napoleonské hry se staly ideovým východiskem při vzniku tzv. vzpomínkových akcí v osmdesátých letech 20. století. Účastníci v dobových uniformách si při nich připomínali události, které se u Slavkova odehrály na počátku 19. století. V letošním roce proběhnou Napoleonské dny jako "menší" obdoba zimních vzpomínkových akcí. Programu bude věnován vojenské historii navozující atmosféru počátku 19. století. Díky spolupráci s Projektem Austerlitz 2005 a C.E.N.S /Central European Napoleonic Society/bude více jak 300 vojáků v dobových uniformách tábořit v zámeckém parku a předvádět scény předcházející uzavření rakousko-francouzského příměří roku 1809. Návštěvníci budou moci zhlédnout táborový život včetně výcviku, večerního pochodu, šarvátek i bojového střetu. V zámku budou současně probíhat kostýmované prohlídky zaměřené na napoleonskou tematiku, v rámci císařské letní noci zahraji kostýmovaní hudebníci nejen historickou, ale i současnou hudbu. Napoleonské dny jsou jedním z vrcholů letní sezóny slavkovského zámku a ve spolupráci s dalšími institucemi směřují k oživováni historických tradic, památek i událostí, a tím i k turistickému zatraktivnění regionu.
Kontakt:
Projekt Austerlitz 2005, PO BOX 38, 616 00 Brno, telefon +420 541 148 144,
fax: +420 541 148 141
e-mail: info@austerlitz2005.com, http:// austerlitz.org
Program: vojsk
Pátek: 15.srpna 2003
16.00 – 21.00 Příjezd účastníků – stavba táborů
21.00 – 22.00 Pochodňový průvod rakouské armády, pietní akt u hrobu kancléře Kounice
24.00 Večerka -zavření zámecké zahrady
Sobota: 16.srpna 2003
9.00-10.30 Slavnostní nástup všech vojsk, zakončený vojenskou přehlídkou na náměstí
10.30-12.00 Táborový život v zámeckém parku, Život na zámku, výcvik jednotek po armádách, dovednostní soutěže vojáků (rychlost střelby, sekání šavlí apod..)
12.00-13.00 Oběd – táborový život
13.00 – 15.00 Lokální přestřelky v zámeckém parku, rozmisťování vojáků do pozic, chytání zběhů
15.00-17.00 Bitva v ulicích města a zámeckém parku
17.00-21.00 Ukončení bojů, příprava na nástup
21.00-21.30 Slavnostní průvod armád městem
21.30-21.45 Slavnostní nástup všech vojsk na náměstí k mírové deklaraci a k narozeninám císaře Napoleona I
21.45 Ohňostroj
22:00-24.00 Empírový bál v prostorách zámku
Neděle: 17. srpna 2003
10.00-11.00 Slavnostní nástup, pietní akt u hromadných hrobů
Celý program včetně doprovodných akcí:
Kompletní program na zámku:
15. srpna – pátek
zámecké nádvoří
19,00 – 24,00 FOLK A COUNTRY NA ZÁMKU
zámecký park 21,00 – 22,00 pochodňový průvod rakouské armády,
pietní akt u hrobu kancléře Kounice na
hřbitově
24,00 večerka vojsk, uzavření zámeckého parku
16. srpna – sobota
program vojsk
9,00 – 10,30 slavnostní nástup všech vojsk zakončený
přehlídkou na náměstí
10,30 – 12,00 táborový život,výcvik jednotek v zámeckém
parku
13,00 – 15,00 lokální přestřelky v zámeckém parku
15,00 – 17,00 bitva v ulicích města a v zámeckém parku
21,00 – 21,30 slavnostní průvod armád městem
21,30 – 22,45 slavnostní nástup k mírové deklaraci
k narozeninám
21.45 ohňostroj
program Historického muzea
zámecký park
9,00 – 22,00 mezinárodní turnaj petanque
9,00 – 17,00 řemeslný jarmark
programový blok : Malé divadélko
Novákových
Dědečkův dvoreček s hospodářskými zvířaty
a dobovými stánky a řemesly
11,00 módní přehlídka historických uniforem
zámek
10,00 – 15,00 kostýmované prohlídky v zámecké expozici
zámecké nádvoří
20,00 – 02,00 zámecká veselice
17. srpna - neděle
09,30 – 11,00 slavnostní nástup, pietní akty u hromadných
hrobů, následné zakončení u kaple
sv.Urbana
Doprovodný program:
16.8. Napoleon Golf Cup 2003 - 2.ročník golfového turnaje, který se hraje na greenech Golf Club Austerlitz
16.8. Mezinárodní turnaj v petanque – Zámek Slavkov
16.-17.8. Mistrovství ČR žen v beach voleybalu
Na realizaci akce přispělo Ministerstvo pro místní rozvoj.