VIII. Vojenské školy

Vojenské školy sloužily k teoretické i praktické přípravě budoucích důstojníků jednotlivých zbraní. Kromě zde vyjmenovaných (jsou abecedně seřazeny podle svého francouzského názvu) existovalo dalších 10 menších dělostřeleckých škol (La Fère, Besançon, Grenoble, Strasbourg, Douai, Auxonne, Toulouse, Rennes, Valence a Turin). Dvě císařské veterinární školy (Ecoles impériales vétérinaires) sloužily k přípravě veterinářů jezdectva, jízdního dělostřelectva a trénu.

• Ecole des pages (Škola pážat) – obnovena dekretem ze 14. thermidoru roku XIII (2. srpna 1805) a podřízena Nejvyššímu podkonímu (Grand écuyeur) Caulaincourtovi byla určena pro výchovu synů z nejlepších rodin císařství, kteří nastupovali ke studiu ve čtrnácti nebo patnácti letech a končili je v osmnácti, nejvýše dvaceti letech. Rodiny platily za studia 720 franků ročně. Po skončení studia nastupovala pážata ke službě u jezdectva v hodnostech podporučíků, nebo poručíků, nebo, což bylo touhou každého studenta školy, zůstala ve službě při Císařově vojenském domu.
• Ecole impériale d‘équitation (Císařská jezdecká škola) – národní (od roku 1804 císařské) jezdecké školy byly v roce 1805 celkem tři. Ve Versailles (založena 2. září 1796), v Lunéville a v Angers (obě založeny 9. září 1799). Příprava budoucích podporučíků jezdectva na nich trvala tři až čtyři roky.
• Ecole impériale de l‘artillerie et du génie de Metz (Císařská škola dělostřelectva a ženijního vojska v Metz) – nazývaná do vyhlášení císařství Ecole d’application de l’artillerie et du génie (Aplikační škola dělostřelectva a ženijního vojska) – byla založena výnosem z 12. vendémiairu roku XI (4. října 1802), který spojoval dosavadní ženijní školu v Metách a dělostřeleckou školu v Châlons-sur-Marne. Připravovala budoucí dělostřelecké a ženijní důstojníky. Její studenti, absolventi Speciální vojenské školy, vojenské střední školy, lycejí a zejména Polytechniky, skládali přijímací zkoušky a na škole studovali jeden rok. Škola je připravovala v předmětech jako ovládání veškerých dělostřeleckých zbraní; manévrování dělostřelectva, dělostřelecká konstrukce; formování a řízení polní, obléhací a mostní ekvipáže; opevňovací práce; útok proti opevnění a jeho obrana; podkopové práce; výkresy plánů a map; služba ženijního vojska v době míru a války; dělostřelecká služba při armádách, v dělostřeleckých parcích, pevnostech, arzenálech, na lodích a dalších zařízeních.
• Ecole polytechnique (Polytechnická škola) – vznikla zákonem z 15. fructidoru roku III (1. září 1795) z Ústřední školy veřejných prací (Ecole centrale des travaux publics) k přípravě na službu u dělostřelectva, ženijního vojska a řady civilních povolání, jež vyžadovala znalost matematiky a fyziky[i]. Dekretem z 27. messidoru roku XII (16. července 1804) byl ve škole zaveden zcela vojenský režim, žáci byli organizováni v batalionu o čtyřech rotách. Rodina přispívala na žáka 800 franky ročně (a asi čtvrtinu žáků podporovali solidárně jejich bohatší spolužáci). Na škole se vyučovala matematika, fyzika, chemie, deskriptivní geometrie, strojnictví, zeměměřičství a topografie, studium trvalo dva roky.
• Ecole spéciale impériale militaire (Speciální císařská vojenská škola) – byla založena zákonem z 11. floréalu roku X (1. května 1802) jako Ecole spéciale militaire (Speciální válečná škola) a výnosem z 8. pluviôse roku XI (28. ledna 1803) umístěna ve Fontainebleau[ii]. Vyučovala se zde matematika, škola batalionu (výcvikového pěchotního předpisu z roku 1791), kreslení map, výkresy opevnění, zeměpis, dějepis, literatura a vojenská administrativa. Žáci se dělili na dvě skupiny – na ty, jimž platila vzdělání vláda, a na ty, jež vydržovala na studiích rodina (1.200 franků ročně). Všichni museli mít mezi 16 a 18 lety věku, mít za sebou povinnou školní docházku (žáci studující na náklady vlády museli projít lyceem), projít přijímací zkouškou, ovládat aritmetiku, geometrii a spisovnou francouzštinu slovem i písmem. Příprava byla velice tvrdá, žáci byli považováni za vojáky a kromě studia procházeli řádným vojenským výcvikem. Studium trvalo dva roky, ale mohlo být v případě potřeby zkráceno.
• Prytanée militaire (Vojenská střední škola) – založena za konzulátu jako střední škola určená především pro syny vojáků a státních úředníků, kteří položili život za Francii. Těm platila studia vláda, za ostatní žáky platily rodiny 800 až 1.000 franků ročně. Studium končilo v osmnácti letech, absolventi buď nastoupili do státní správy, nebo pokračovali ve studiu na specializovaných vojenských školách. Škola podléhala ministerstvu vnitra a byla rozdělena do čtyř collèges (kolejí) – v Paříži, Fontainebleau, Versailles (Saint-Cyr) a Compiègne. Dekretem z 13. fructidoru roku XIII (31. srpna 1805) byla z koleje v Saint-Cyr vytvořena čistě vojenská střední škola (Prytanée militaire) jako přípravka pro Speciální vojenskou školu. Úspěšně přijatí pokračovali ve studiu, neúspěšní nastupovali k jednotkám jako poddůstojníci.

Zpět na obsah.

[i] Jako byla správa mostů a cest (Pont-et-Chaussées), civilní stavitelství, doly, konstrukce lodí, topografie.

[ii] V roce 1808 byla přemístěna do Saint-Cyr.