Napoleon  přespal   z 1. na 2. prosince  1805 v lomu západně od Žuráně, kde měl před bitvou  svůj polní stan – slaměný přístřešek. Na kopci bylo jeho velitelské stanoviště na počátku bitvy a zde mu vyšlo jeho „Slavkovské slunce",které ho hřálo mnoho dalších let.Dnes nám začátek bitvy připomíná pomník v podobě kvádru. Stojí na stejném místě, odkud Napoleon poprvé přehlédl bojiště. Horní plochu pomníku, zbudovaného v roce 1930, kryje plastická bronzová mapa bojiště s dislokací všech bojujících armád, podle stavu v 7 hodin ráno. Někteří francouzští historikové a spisovatelé pojmenovali Žuráň  „Návrším císařovým" nebo také „Napoleonovým stolem". Návrší bylo z Napoleonovy strany dobře voleným strategickým bodem bitvy. Dlouho nebylo známo, že i v dávné minulosti měla Žuráň velký význam. Skrývala mohylu a řadu hrobů z 5. a 6. století našeho letopočtu. V mohyle a jejím okolí objevili archeologové různé předměty i vzácné umělecké ozdoby. Rituál pohřbu prokazuje vlivy longobardské a svědčí o pohřbu pozůstatků některého významného bojovníka z epochy tzv. stěhování národů