Přepracované a rozšířené vydání. Těch, jimž dal Napoleon maršálské hole, bylo šestadvacet. Většinu z nich ozdobily tituly vévodů a knížat. V pyšných predikátech se skvěla vítězství, která vybojovali: Valmy, Castiglione, Montebello, Rivoli, Elchingen, Auerstädt, Eckmühl, Esslingen, Wagram, Moskva… Někteří s Napoleonem vytrvali, jiní jej opustili. Tři nalezli smrt v boji, dva zemřeli před popravčí četou, jeden za záhadných okolností, jiného zavraždili, další podlehl následkům atentátu.

V Orlech Napoleonovy armády, napsaných před deseti lety a později ve druhém vydání rozšířených, jsem se snažil vylíčit život i osudy napoleonských vojáků. Maršálové Napoleonových orlů, kteří vyšli roku 2000, byly jistým způsobem jejich pokračováním, zabíraly však dvojnásobně dlouhý časový úsek, neboť značná část jejich obsahu patřila revolučním válkám a vůbec republikánským časům, z nichž Napoleonovi maršálové vzešli. A opět jsem se ptal, jací vskutku byli. Nechtěl jsem psát sbírku životopisů, ale příběh o vzestupu a pádu, věrnosti a zradě, talentu, oddanosti a nenávisti, ctižádosti i průměrnosti, přednostech a slabostech, pýše, hrdinství, skromnosti, ideálech, velkých cílech a přízemních prostředcích, životě v poli, u dvora i v rodinném kruhu rámovaný více než dvěma desetiletími válek Francouzské revoluce, Direktoria, konzulátu a císařství.

Toto nové vydání Maršálů Napoleonových orlů se od původního liší nejen nejméně o třetinu větším rozsahem, ale i mnoha detaily obsahu a obrazovou dokumentací (zhruba stovka obrázků, nové mapy plus osmistránková barevná příloha se znaky všech maršálů a s vyobrazením jejich uniforem). Za roky, které uplynuly, jsem získal řadu nových materiálů, které umožňují odstranit omyly cizí stejně jako moje, doplnit mnohé údaje, ozvláštnit je podrobnostmi o akcích a zároveň lépe pochopit, jaké místo oněm šestadvaceti výjimečným v epopeji koaličních válek patřilo.