Akce Valtice 2011 se zúčastní na 150 nadšenců v napoleonských uniformách a nabídne návštěvníkům možnost seznámit se s životem vojáka přelomu 18. a 19. století, a to u příležitosti 215. výročí zahájení prvního italského tažení. Valtice byly hlavním rodovým sídlem Liechtensteinů, a ti se do průběhu revolučních a napoleonských válek mimořádně významným způsobem zapojili.

V Lednicko-valtickém areálu stojí obelisk vztyčený zde Aloisem Josefem z Liechtensteina na památku míru z Campo Formia, jímž skončilo v roce 1797 Bonapartovo první italské tažení skončilo. Toto tažení bylo zahájeno na jaře roku 1796, a jarní termín manévrů 2011 připadne na 215. výročí této významné historické události.

Podstatnější z hlediska výběru místa je vliv, jaký měli Liechtensteinové, majitelé valtického panství, přičemž Valtice byly jejich rodovým sídlem, na průběh napoleonských válek. Bitvy u Slavkova se zúčastnili dva, v čele koaličního jezdectva polní podmaršál Johann I., kníže von Liechtenstein (1760-1836), a v čele jezdecké brigády Kienmayerova předvoje jeho bratranec, generálmajor Moritz von Liechtenstein (1775-1819).

Jan, kníže z Liechtensteinu, patří mezi nejvýznamnější rakouské generály revolučních a napoleonských válek. V roce 1809 stál v čele I. záložního sboru; svým vojenským nadáním získal respekt samotného Napoleona. V roce 1805 i v roce 1809 právě Jana z Liechtensteina císař František pověřil jednáním o příměří s francouzským vítězem. Po bitvě u Slavkova byl přítomen setkání Napoleona s Františkem u Spáleného mlýna, kde byly dojednány hlavní body smlouvy o rakouském separátním příměří.

Liechtensteinové byli kromě mnoha dalších také majiteli pozořického panství, jež zasahuje do prostoru slavkovského bojiště. Na Staré poště pozořické také proběhlo setkání Napoleona s knížetem Liechtensteinem po bitvě u Slavkova kolem 4. hodiny ranní 3. prosince 1805.

V souvislosti s posledními operacemi 5. koaliční války roku 1809 byla Lednice obsazena batalionem 13. lehkého pluku Davoutova armádního sboru, který se po uzavření příměří vrátil do prostoru Mikulova, Lednice a Valtic a jeho jednotky zde na určené demarkační linii tábořily až do podpisu schönbrunnské mírové smlouvy v říjnu téhož roku. Maršál Davout patřil k nejschopnějším a nejpečlivějším Napoleonovým maršálům a jednotky jeho sboru tento čas efektivně využívaly k výcviku. Jedním z podkladů pro jarní manévry C.E.N.S. je Davoutova instrukce pro manévry tirajérů z roku 1811.

Manévrů se zúčastní cca 150 členů Středoevropské napoleonské společnosti a jejích hostů v dobových uniformách francouzské a rakouské armády a také armády Varšavského vévodství. Akce bude zaměřena především na přípravu a secvičení jednotek a vojáků, účastníků akcí věnovaných evropské napoleonské historii, a to jak formou teoretické přípravy důstojníků a poddůstojníků, tak praktického výcviku vojáků i manévrů jednotek dle dobových řádů.

V pátek odpoledne bude v zámeckém parku postaven stanový tábor. V sobotu proběhne dopoledne výcvik vojáků a příprava důstojníků a manévry ve „škole pelotonu"; po obědě budou manévry pokračovat výcvikem velkých celků – batalionů. Celý sobotní program bude přístupný veřejnosti, jež bude moci navštívit  (vstup volný) jak vojenský tábor, tak sledovat výcvik a manévry.

V neděli dopoledne proběhne cca půlhodinová bitevní ukázka pro veřejnost, jíž bude předcházet vystoupení bubeníků a ukázka výcviku zacházení se zbraní a základních manévrů (vstup volný). Akci zakončí přehlídka na zámeckém nádvoří spojená s vyznamenáním, povýšením, apod.