Guyardova instrukce pro lehkou pěchotu

Instrukce pro službu a manévry lehké pěchoty lehké pěchoty v poli, věnovaná Císaři Francouzů, byla sepsána a v roce 13 vydána v Paříži plukovníkem bývalého 1. pluku pěších husarů, Guyardem. Obsahuje řadu zajímavých postřehů o výcviku obecně, o roli, jakou má hrát lehká pěchota a nabízí manévry tirajérů, jež se zdají být nicméně zcela zbytečně komplikované, nadto text obsahuje evidentní chybu, jež znemožňuje doslovné provedení předepsaného.

Jean-Rémi Guiard řečený Guyard se narodil v roce 1749 a patřil tedy ke starší generaci důstojníků; službu zahájil u pluku Auvergne v roce 1765, v letech 1769-1777 sloužil u elitního pluku Gardes Françaises, z výslužby se vrátil v roce 1792 do čela jednoho z dobrovolnických batalionů, sloužil u 16. batalionu lehké pěchoty, který se stal základem první 16. lehké půlbrigády, posléze u druhé 22. lehké půlbrigády v roce 1796, měl zkušenosti z tažení armády des Ardennes, Sambre-et-Meuse, i z Itálie, byl několikrát raněn, za císařství zastával různé funkce v rámci místních štábů, zemřel v roce 1817.

S ohledem na jeho zkušenosti je obtížné zcela tuto instrukci odmítnout jako krok špatným směrem, faktem však zůstává, že není analyzována ani zmíněna v žádné dostupné teoretické práci o nasazení lehké pěchoty či pěchoty obecně. Vyloučit pochopitelně nelze možnost, že byl Guyard mnohem schopnějším praktikem než teoretikem.

MANÉVRY.
(Manœuvres.)

V době míru jsme se vždy zabývali manévry příliš podrobně, a ve válce zase pro jejich provádění nedostatečně přesně; je však třeba jít střední cestou, a také to, aby se napříště manévry neodvíjely od fantazie člověka, jenž, aby si dodal na významu, nechá vojáky manévrovat od rána do večera, bude je unavovat, aniž by je naučil tomu, co musejí znát. Cvičení potřebujeme, s tím souhlasím; ale je třeba, aby bylo řízené ve vztahu ke zbrani, jejíž jsme součástí. Je pobuřující vidět velitele lehké jednotky, který myslivce nechává v neznalosti rovzinutí do tirajérů a opětného zformování pelotonu, zatímco je unavuje evolucemi linie: nejsou toto profesní chyby, jež je třeba odstranit (1)?

Manévry lehké pěchoty musejí odpovídat jejímu odloučení ve válce i potřebě schopnosti průzkumu a krytí pochodu divize či armády, musejí jí toto učinit snadným a ne tak nebezpečným; a tedy, stejně jako myslivecký sbor kryje divizi či armádu, před níž postupuje, musí sám přijmout podobná opatření a krýt i sám sebe. A z tohoto důvodu nabízím tuto práci; neboť až dosud nebylo k této věci nic řečeno, neboť možná, řekne se, jsou pohyby, jež provádějí myslivci před nepřítelem, aby prozkoumali jeho pozice i záměry, natolik různé, že je třeba, aby zcela přirozeně vycházely z rozumu velitele. To je z určitého ohledu pravda; přesto pro tuto zbraň existují obecné principy a právě o těch zamýšlím v této práci hovořit.

Na úvod je důležité, než přistoupím k tématu navržených manévrů, určit, v kolika řadech má lehká jednotka nastoupit do bitevní sestavy. Já osobně usuzuji, že, protože je vlastně stále izolovaná a že musí z tohoto důvodu ukázat nepříteli více můžu, měla by být ustavena jen ve dvou řadech. Bude-li tato pravda uznána, a protože mírové manévry musejí být předobrazem těch, jež budou prováděny ve válce, je třeba any lehká jednotka byla vždy v bitevní sestavě zformována ve dvou řadech.

Shodneme se, že jakmile jsou myslivci u armády v bitevní sestavě za plotem, v lese, v příkopu, za domem, třetí řad se stává zbytečným; a pokud by byl v otevřeném terénu myslivecký sbor pronásledován nepřátelským jezdectvem, protože jej stavím vždy stupňovitě po pelotonech či sekcích, druhý peloton každé divize by se nasunul do kolony za první; takto zdvojené divize by zformovaly karé, a je jisté, že by se žádný jezdecký pluk neodvážil sbor v takové pozici napadnout, zejména pokud myslivci při střelbě dobře míří.

Na začátku této práce jsem řekl, aby myslivci nebyli oproštěni výcviku z roku 1791, nebudu o něm ale mluvit; pojednám zde jen manévry, jež jsou vhodné pro jejich samostatné nasazení, jež rozdělím do čtyř sekcí.

První. – Jednotka v bitevní sestavě; nechat vystoupit jeden či více zástupů a opět je vrátit do pelotonu.
Druhá. – Nechat jednotku pochodovat vpřed stupňovitě.
Třetí. – Zformovat se pro ústup rovněž stupňovitě.
Čtvrtá. – Při opuštění lesa, shromáždit urychleně myslivce do sestavy, jíž zaujímali, než do něj vstoupili.

Toto je to důležité a zásadní, co se musejí myslivci a všichni, kdo mají vykonávat službu na předsunutých pozicích, naučit.

PRVNÍ SEKCE.

Jednotka v bitevní sestavě; nechat vystoupit jeden či více zástupů a opět je vrátit do pelotonu.

Půlbrigáda lehké pěchoty (2) je v bitevní sestavě v otevřeném terénu, před vesnicí nebo lesem, velitel chce nechat vystoupit jeden nebo dva zástupy z každého pelotonu, aby je vytáhl před čelo své linie, nebo pokryl své boky, velí:

1. Eclaireurs, en avant. (průzkumníci, vpřed)

2. MARCHE. (marš)

Na první povel, pokud velitel neurčil množství zástupů, jež mají postoupit vpřed, vystoupí jen zástup pravého křídla každého pelotonu.

Kdyby bylo třeba, aby vystoupily dva či více zástupů, postoupí vpřed levý křídelní zástup každého pelotonu, a tak dále, přičemž necháme vystoupit liché zástupy zprava a sudé zleva.

Tuto metodu nasadíme proto, aby mezi průzkumníky byli jak staří tak noví myslivci, aby zkušenost a chladnokrevnost starých podpořila mladé. Za tím účelem budou roty před nepřítelem vždy zformovány podle služebního stáří; a jen v mírovém výcviku nebo při přehlídkách podle těleské výšky, ale zástupy budou vždy očíslované (3).

Pokud vystoupí jen jeden zástup na peloton, což představuje pro jeden batalion jen šestnáct mužů, vystoupí první seržant prvního a první kaprál posledního pelotonu, a tak dále zprava doleva, až budou jako průzkumníci vysláni všichni seržanti a kaprálové.

Pokud by vystoupily dva zástupy jednoho pelotonu, což by představovalo čtyři muže na peloton, třicet dva na batalion, vpřed by s průzkumníky pochodovali, jak je řečeno výše, první seržant prvního pelotonu a poslední osmého pelotonu, a první kaprál prvního pelotonu a poslední osmého.

Poručík prvního pelotonu by odřadu velel a pokud by byl nahrazován, potom poručíkem druhého pelotonu, a tak dále až k poslednínu poručíkovi. V případě, že by bylo třeba dvou důstojníků, vybral by se k prvnímu poručíkovi první podporučík.

Pokud by namísto dvou zástupů vypochodovaly čtyři, sledovali bychom výše ustavené pořadí; odřadu by tedy velel první kapitán, první poručík a první podporučík, a tak dále pro případ, že by byl odřad střídán (4). Bude-li třeba, aby byl, pak každou hodinu, a to jak proto, že se pušky příliš zahřejí a zašpiní palbou, tak proto, aby nebyli všem nebezpečím vystaveni stále stejní muži.

Na druhý povel, pokud pochoduje jen jeden zástup, muž prvního řadu vypochoduje vpřed; a voják druhého řadu, jakmile mine první řad, otočí se napůl doleva a zdvojeným krokem napochoduje přímo na úroveň levého zástupu pelotonu; jakmile tam dojde, vysune levé rameno, aby pochodoval přesně na linii svého šéfa zástupu, který se stal pravým průzkumníkem.
Průzkumníci nesmějí být nikdy před svým batalionem dále než sto sáhů [195 m] a nikdy blíže než padesát či šedesát sáhů [97,5-117 m] (5).

Pokud pochodují vpřed dva zástupy, pravý i levý zástup pochodují přímo dvacet pět kroků; pak muž prvního řadu pravého a levého zástupu provede vpravo v bok, muž druhého řadu pravého a levého zástupu provede vlevo v bok, a všichni čtyři pochodují v této pozici až do povelu, který jim bude dán, aby pochodovali vpřed v rozestupu odpovídajícím pelotonu (6); budou vysloveny následující povely:

1. Les hommes du premier rang. – Par le flanc droit.
(muži prvního řadu – pravým bokem)
Les hommes du deuxième rang. – Par le flanc gauche.
(muži druhého řadu – levým bokem)
2. MARCHE. (marš)

Tito čtyři muži budou takto pochodovat v čele a dodrží to, aby nebyli nikdy ani dále ani blíže než bylo řečeno výše; bude to stejné i pro větší počet zástupů, jimž by bylo veleno vystoupit vpřed (7).

Karabiníci průzkumníky nikdy poskytovat nebudou; budou pochodovat vždy pohromadě, kde jim bude určeno, a budou vždy pod velením svých důstojníků.

Velitel, který bude chtít nechat vrátit průzkumníky do linie, nechá vybubnovat virbl a dát dva údery paličkou, nebo signál praporkem s tímto významem.

Na virbl nebo na první signál, provedou vojáci druhého řadu čelem vzad, a budou pochodovat padesát kroků, poté zastaví a obrátí se čelem vpřed. V této pozici povedou palbu, dokud je vojáci prvního řadu, kteří zůstali na linii, aby chránili jejich ústup, nepřejdou o padesát kroků, a tak dále, dokud nebude každý zástup zpět ve svém pelotonu.

Pokud velí průzkumníkům jen jeden seržant a jeden kaprál, bude to kaprál, kdo po virblu či signálu praporkem zavelí:

Eclaireurs qui étiez du second rang,
(Průzkumníci, kteří jste byli ve druhém řadu)
Demi-tour à droite.
(Čelem vzad)

Na úder paličky velí:

Marche. (8)
(Marš)

Jakmile napočítá padesát kroků, velí:

1. Eclaireurs, (průzkumníci)
2. Halte. (stát)
3. Front. (čelem vpřed) (9)
4. Apprêtez – vos armes. (připravit – zbraně)
5. Joue. (zamířit)
6. Feu. (pal)
7. Chargez. (nabít)

Na kaprálův povel halte seržant zavelí:

1. Eclaireurs, (průzkumníci)
2. Demi-tour à droite. (čelem vzad)
3. Marche (marš) (10)

A tak dále, do jejich návratu do pelotonu, kde jim šéf předem připraví místo, aby nezůstali před jeho čelem a nečekali, což by mělo značné nedobrý efekt (11).

Pokud bychom namísto návratu průzkumníků považovali za vhodné je vystřídat, šéf pelotonu by velel, jak bylo určeno v prvním článku, počtu zástupů odpovídajícímu již vyslaným, tj. nechal by je vystoupit z pravého a levého křídla pelotonu; jakmile by ale voják druhého řadu přešel muže prvního řadu, velitel těchto nových průzkumníků by nechal zástupy spojit ve středu, před pelotonem, za tím účelem by nechal pravé provést vlevo v bok, a levé vpravo v bok, za tím účelem zavelí:

Deux files d’éclaireurs en avant! (Dva zástupy průzkumníků vpřed!)
2. Marche. (Marš)

Velitel průzkumníků by nyní velel:

A droite et à gauche. (vpravo a vlevo)
2. Marche. (marš)
3. Front. (čelem vpřed)
4. En avant, marche. (vpřed, marš)

Průzkumníci budou takto pochodovat na sto kroků od těch, kteří povedou palbu; nyní velitel velí:

1. En tirailleurs. (jako tirajéři)
2. Marche. (marš)

Na povel marche se každý myslivec postaví na linii, na níž stojí stávající tirajéři, přičemž se vmísí mezi ně; jakmile budou na linii, velitel velí:

1. Halte. (stát)
2. Apprêtez – vos armes (zbraně připravit)
3. Feu. (pal) (12)

Na povel halte provedou stávající průzkumníci čelem vzad (13), a následně jejich velitel vysloví povely:

En avant, marche (vpřed, marš)

Vrátí se do pelotonu, aniž by zastavovali, a šéf pelotonu jim zavelí:

1. Halte. (stát)
2. Front. (čelem vpřed)
3. Aligement. (vyrovnání)

Zatímco budou průzkumníci vpředu jako rozptýlení střelci, jednotka bude neustále se zbraní u nohy či na rámě, a v bitevní sestavě (14).


 

(1) V roce 1764 jezdecký pluk de Berry manévroval pěšky lépe než mnohé pluky pěchoty, zatímto neovládal manévry v sedle. Nezanedbal plukovník přípravu svého pluku a neunavoval nesmyslně své muže? V letech 1767, 1768 a částečně také 1769 byly pluky v táboře Verbery cvičeny v manévrech, jež nebyly obsaženy v ordonanci, jež byly zkouškou nedobře pojatého projektu (viz také IV. kapitola Colinovy Pěchoty v 18. století a projekt až neuvěřitelně komplikovaného a na první pohled neaplikovatlného manévru v hluboké sestavě Mesnil-Duranda, pozn. překl.); při příchodu do tábora prováděly jen manévry podle ordonance. Nejméně dvě stě vojáků zemřelo; zbytek byl vyčerpán a nikdo nebyl vycvičen v souladu s ordonancí.

(2) V době vydání instrukce a již od 24. září 1803 „pluk“; pozn. překl.

(3) Řazení podle výšky je určeno předpisem z 1. srpna 1791 a je vhodné pro předpisové palby v sevřené formaci a pro boj v ní obecně; toto Guyardovo doporučení se vztahuje pravděpodobně jen na lehkou pěchotu; pozn. překl.

(4) Toto je jeden z nejslabších bodů celé instrukce, jsou-li některé pohyby předepsané 1. srpna 1791 komplikované, tato smršť variant se tváří v tvář nepříteli zdá být iluzorní; kromě samotné komplikace určení velících a dohlížejících kádrů pro ten či onen počet průzkumníků, je problematické především rozevření zástupů v bitevní sestavě pochodujícího batalionu; pozn. překl.

(5) Takové omezení v jiných instrukcích pro tirajéry nenalezneme, nějaká doporučená vzdálenost je dána vždy, ale slova „nesmět“ a „nikdy“ je v přímém rozporu se způsobem nasazení rozptrýlených střelců; pozn. překl.
(6) Tento způsob ustavení linie průzkumníků je užit proto, aby byli nováčci vmíseni mezi staré myslivce.

Ve skutečnosti vede přesná aplikace tohoto textu nepochopitelně ke zcela nesmyslné situaci, při níž se průzkumníci dostanou mimo úroveň čela svého pelotonu a budou dokonce obráceni čelem vzad (doprava pochodujícímu vojákovi prvního řadu bude veleno par le flanc droit – MARCHE, doleva pochodujícímu vojákovi druhého řadu par le flanc gauche – MARCHE). Boční pohyb by v souladu s principy instrukce měly provést jen muž prvního řadu levého zástupu a muž druhého řadu pravého zástupu, a dostat se na úroveň čtvrtin čela pelotonu, kde se obrátí opět čelem vpřed; pozn. překl.
(7) Tento způsob zaručí přesnost a zamezí zmatkům, a nováčci uvyknou jít bez obav do ohně.

Když hledáme průzkumníky, často se hlásí kořistníci a zbabělci, což jsou synonyma, velitelé váhají, které důstojníky pověřit jejich velením, a často dobrovolně pochoduje statečný důstojník, aniž by na něm byla řada; určeným způsobem bude každý pochodovat ve svém pořadí, s ustaveným řádem se budeme moci na průzkumníky spolehnout.

Kolikrát se stalo, že muži vyslaní na průzkum před kolonu, namísto aby prováděli průzkum, kořistili, a jednotka, jež na ně spoléhala, byla následně překvapena; zkušenost nás musí před budoucími událostmi varovat.

Guyard je v tomto ohledu patrně jediným důstojníkem, který vyjádřil názor, že nedisciplinovanost a neschopnost určených velitelů splnit rozkaz či donutit své vojáky splnit rozkaz, má své řešení v komplikovaném mechanickém systému vyslání těch či oněch zástupů, poddůstojníků a důstojníků…; pozn. překl.

(8) Tento manévr bude vždy proveden zrychleným krokem; voják na to bude upozorněn tak, aby nebylo třeba mu to znovu při vypochodování určovat.

Jiné instrukce pro podobné manévry nabízejí zcela logicky běh; pozn. překl.

(9) Neboť je pohyb čelem vzad či půlobrat doprava prováděn na dvě doby, není ve francouzské armádě možné velet FRONT a očekávat, že jednotka provede čelem vzad, je nutno velet, ve shodě s předpisem z 1. srpna 1791, demi-tour – à droite; pozn. překl.

(10) Ve chvíli, kdy kaprál velí halte, stojí první řad 50 kroků před druhým řadem, nemůže následující salva druhého řadu ohrozit vojáky prvního řadu? Je nemířená palba salvou rozestupy mezi průzkumníky prvního řadu účinnou palbou tirajérů? Žádná jiná instrukce nic podobného nepředepisuje; pozn. překl.

(11) Způsob, jakým má velitel, šéf pelotonu či snad batalionu, připravit místo pro vracející se zástupy, Guyard neuvádí – a zdá se, že právem, neboť takový způsob patrně neexistuje. Rozevřít sevřené zástupy pelotonu, který je součástí v bitevní sestavě stojícího či dokonce pochodujícího batalionu, je fyzicky nemožné, něco podobného lze provést hladce jen v koloně, obtížněji novým vyrovnáním celého batalionu, případně snad nějakou nepochybně velice zdlouhavou improvizací; jediný způsob, jakým toto lze provést velmi snadno, je ponechat batalion ve třech řadech a místo každého zástupu průzkumníků vyplnit vojákem třetího řadu – nicméně autor žádá dvouřadé uspořádání lehké pěchoty; pozn. překl.

(12) Mají vypálit do vzduchu bez zamíření? Pokud jde o volnou palbu, povel by zněl spíše commencez le feu, palbu zahájit; pozn. překl.

(13) Autor zde opravdu chce, aby myslivci reagovali na povel vyslovený nikoli jejich velitelem, nadto aby provedli čelem vzad na povel stát, jinými slovy chce, aby kromě pozornosti věnované nepříteli a vlastnímu veliteli, sledovali také pohyby jiné jednotky a povely cizího velitele, a aby z jejich pohybů poznali, co mají kdy provést; pozn. překl.

(14) Něco podobného je rovněž naprosto neobvyklé, nejsou to hlavní síly, jež se přizpůsobují pohybům sil pomocných, a není to batalion, jemuž budou formaci a pohyby určovat průzkumníci či tirajéři, musí to být právě naopak. Všechny ostatní instrukce jsou v tomto bodě jednoznačné. Není možné svázat ruce vyššího důstojníka pohyby prováděnými několika málo tirajéry pod velením poddůstojníků či nižšího důstojníka; pozn. překl.