nejsem typem člověka, který se rád zapojuje do podobných mediálních diskuzí, ale nyní cítím, že je mou povinností coby představitele Central European Napoleonic Society (CENS), a tím i jako zástupce velké skupiny přátel slavkovského bojiště, kamarádů (knoflíkářů), se rovněž podělit o svůj názor.

Blíží se dlouho očekávané 200. výročí slavkovské bitvy. Co si kdo pod tímto pojmem představuje a jakým způsobem se staví k tomuto výročí? Pokusím se v krátkosti vysvětlit své osobní stanovisko. Například proč jsem již řadu let ochoten obětovat spoustu (nejen svého) volného času myšlence určité rekonstrukce události, které se staly před 200 lety a těžce dolehly na velkou část Moravy, ovlivnily spousty lidských životů a spousty životů také zmařily. Za celou éru novodobých vzpomínkových setkání přátel vojenské historie jsem se zde nesetkal s ničím, co by se dalo významem i rozsahem srovnat s Projektem Austerlitz 2005 (PA2005). Kdo si program tohoto projektu přečetl, či jen navštívil každoroční vzpomínkové slavnosti na slavkovském bojišti v posledních sedmi letech ví, co tím míním.

Jsem velmi rád, že tento projekt vznikl. A že tento projekt předložil, nastartoval a financuje pan Jandora? Komu čest, tomu čest. Najděte mi druhého, který by byl ochoten stejným způsobem položit svou hlavu na špalek a já mu svou poklonu vyseknu taky. Po našich obecně známých a poměrně nedávných zkušenostech, řekněte sám, pane Rečku, Vy to nejste. Vy už teď moc dobře víte, že se taková akce bez vojáků – knoflíkářů, jak kdysi kdosi z Vašeho okolí nazval – neobejde, ne jako v minulých letech. Pokud jste si to ještě nestačil uvědomit, tento projekt již několik let vede krok po kroku všechny jedním směrem. Každá činnost, každá akce má spojitost s jediným cílem, a to vyvrcholením vzpomínkových slavností koncem tohoto roku. Snad každý zainteresovaný člověk mi může potvrdit, že tento projekt navíc dával a dává prostor mnoha dalším subjektům s jejich aktivitami pro připojení se k němu. Škoda, že mnozí se připojit ani nesnaží a omezují se jen na planou, nekonstruktivní kritiku. Nebo že by jejich případné připojení pak ztratilo pravý ráz? Co se po těchto subjektech chtělo? Ozvat se, nabídnout a představit svůj projekt a pokud by byl na patřičné úrovni, dal se jistě realizovat. Z vlastní zkušenosti organizátora Vám mohu vám říci, že se takto uskutečnilo několik projektů, které určitě obohatily naši společnou činnost a nyní mají v rámci PA2005 své pevné místo, a konec konců i svůj osobitý ráz.

Měl jsem, a dosud mám, představu, že tento rok bude probíhat alespoň přibližně a v široké míře jako rekonstrukce děje před 200 lety. Že se každý bude snažit, i když ne třeba přímo v rámci Projektu Austerlitz 2005, ale přesto nějak přiblížit historický děj. A to se bohužel v případě Vašich aktivity zatím neděje. Z mé strany nejde ani tak o kritiku, jako spíše jako povzdechnutí.

Nyní již v obecné rovině – velkou škodou pro naše společné snažení je neustálá diskuse a spekulace o penězích mj. také ve spojení se "Slavkovem". Bohužel okolo peněz se to všechno kolem točí a ani tyto vzpomínkové slavnosti se bez nich neobejdou. Přesvědčovat někoho o tom, že si nikdo nemastí kapsu nebudu. Ono to v naší společnosti zatím ani dost dobře nejde. Přenechám to k posouzení každému zvlášť. Ne nadarmo u nás vznikla na toto téma spousta pořekadel.

Závěrem chci dodat – pojďme do toho dál, když už pro nic jiného, tak alespoň pro ten celkový dobrý pocit a společný sukces. Vám pane Rečku přeji, aby v budoucnu nikdo "nepodporoval" Vaše projekty tak, tak jak se to průběžně děje Projektu Austerlitz.

A vám pane Jandoro, a vám všem knoflíkářům, kteří obnovujete historii a hledáte společně cesty, jak množství aktivit nasměrovat k společnému cíli, děkuji za vaše hodiny nevděčné mravenčí práce.