Již dvě stovky let po památné bitvě tří císařů se nad slavkovským bojištěm vznáší legenda. Legenda o slavkovském pokladu. Tenkrát, 2. prosince 1805, prý byla na našem území zakopána ruská válečná pokladna obsahující obrovské bohatství. Má však legenda racionální jádro? Jisté je, že slavkovský poklad patří mezi nejhledanější a nejdiskutovanější poklady u nás a rozšiřuje repertoár vzrušujících záhad naší historie.
Jiří Kovařík se zabývá dlouhodobě a podrobně historií Napoleonských válek. Je také významným spolupracovníkem Projektu Austerlitz 2005. Výčet všech jeho zásadních literárních počinů, najdete uvnitř článku
Výročí bitvy u Waterloo, které si právě v těchto dnech připomínáme, by mělo nejspíš být podnětem k úvaze na otázky proč, jak a kvůli čemu, které si historie vojenská i politická kladou od onoho osudného 18. června 1815 už sto devadesát let. Jenže taková úvaha by, alespoň v mé případě, vydala na knihu a budiž mi odpuštěno, že se zamířím trochu jiným směrem.
Historie bitvy u Slavkova po brněnsku...
Pohyby vojsk, jejich ubytováním a zásobováním byly postiženy i obce, které neležely přímo na bojišti. Jsou to také obce Velatice, Horákov a Mokrá, které dodnes patří do tvaroženské farnosti.
Blažovice mají ve svojí kronice snad nejvíce zápisů o roce 1805 ze všech obcí slavkovského bojiště. Při samostatném vydání by vydaly prameny pro střední brožuru. Tato obec asi 8 km severozápadně od Slavkova měla v roce 1805 asi 60 domů a přes 300 obyvatel.
V obci Pozořice, která leží asi 10 km severozápadně od Slavkova žilo v roce 1805 v 70 domech asi 540 obyvatel. Dominantou městečka dodnes je zdaleka viditelný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postavili ho v roce 1724 na místě dřívějšího hřbitova a podle pověsti byl postaven z materiálu bývalého hradu Vildenberku, který stával u sousedních Viničných Šumic.
V části pozůstalosti pplk. Jana Obručníka, který byl vyhledávaným průvodcem pro politické a vojenské delegace po slavkovském bojišti a společně s plk. Emilem Kalábem odborným vojenským poradcem Napoleonské výstavy ve Slavkově v roce 1931, byl nalezen výstřižek z nekonkretizovaných česky psaných novin. Obsahují článek F. Pragera přináší málo známé poznatky k osobnosti majitele slavkovského panství Dominika Ondřeje a jeho korespondenci s vrchním úředníkem Kleinem v prosinci roku 1805. Pokud by někdo ze čtenářů dokázal upřesnit, ze kterých novin tento výstřižek pochází, nechť se, prosím, obrátí na správce těchto stránek.
5. července 1930 odpoledne proudily na návrší Žuráň spousty dospělých i školní mládeže. Přítomni byli také představitelé okolních obcí a okresů i zástupci úřadů. Automobily přivezly zástupce vlády a armády Československa a Francie.
Původ a vývoj tohoto názvu od jména Novosedlice a Slavkov po Austerlitz dostatečně popsal ve svém dopisu (z 18. února 1864) slavkovskému starostovi Janu Koláčkovi (1861-1874) známý historik František Palacký.