Zemřel Jan Florian (*25.12.1921+12.2.2007)
V sobotu 24.2.2007 ve 13 hodin bude ve Staré Říši pohřben Jan Florian, Chevalier de Dévotion.
V sobotu 24.2.2007 ve 13 hodin bude ve Staré Říši pohřben Jan Florian, Chevalier de Dévotion.
Seznam oceněných a fotografie R.Lánského uvnitř článku
Slova prateckého rychtáře Tůmy jsou pravděpodobně nejstarší zmínkou o francouzském dělostřeleckém postavení v sokolnické bažantnici. Je to mimořádně pěkné čtení... za jeho zprostředkování děkujeme Karlu Sáčkovi.
Při porovnávání pramenů týkajících se bitvy u Slavkova jsme narazili na značné nesrovnalosti ohledně údajného francouzského dělostřeleckého postavení v sokolnické bažantnici.
I. Strategická situace armád se promítá do bitevních dispozic. - II. rusko-rakouská armáda se snaží obchvátit francouzské pravé křídlo. - III. Lví skok. - IV. Lannes vs Bagration a konečná porážka rusko-rakouského středu. - V. Finální útok do týlu ruských kolon na Zlatém potoce, výsledek bitvy.
Sled nejdůležitějších okamžiků vedoucích k válce 3. koalice a vytyčující její průběh.
Věhlas osobnosti pana Václava Štěpánka, dlouholetého kronikáře obce Jiříkovice, člena Napoleonské společnosti, vlastence a uznávaného historika slavkovského bojiště a okolí, přesáhl daleko hranice naší obce. Z jeho historických znalostí regionu čerpal a úzce s ním spolupracoval tvaroženský starosta pan František Kopecký, zejména ve své knize „Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805 – 1806“.
Již dvě stovky let po památné bitvě tří císařů se nad slavkovským bojištěm vznáší legenda. Legenda o slavkovském pokladu. Tenkrát, 2. prosince 1805, prý byla na našem území zakopána ruská válečná pokladna obsahující obrovské bohatství. Má však legenda racionální jádro? Jisté je, že slavkovský poklad patří mezi nejhledanější a nejdiskutovanější poklady u nás a rozšiřuje repertoár vzrušujících záhad naší historie.
Jiří Kovařík se zabývá dlouhodobě a podrobně historií Napoleonských válek. Je také významným spolupracovníkem Projektu Austerlitz 2005. Výčet všech jeho zásadních literárních počinů, najdete uvnitř článku
Výročí bitvy u Waterloo, které si právě v těchto dnech připomínáme, by mělo nejspíš být podnětem k úvaze na otázky proč, jak a kvůli čemu, které si historie vojenská i politická kladou od onoho osudného 18. června 1815 už sto devadesát let. Jenže taková úvaha by, alespoň v mé případě, vydala na knihu a budiž mi odpuštěno, že se zamířím trochu jiným směrem.