Pohyby poražené spojenecké armády po bitvě u Slavkova měly neblahý vliv i na život obyvatelstva slovenského Záhoria. Nakonec ale napoleonské války skončily. Na základě nedobrých zážitků vznikla řada folklorních a písemných památek. Jednou z nich je text náladové molové písně s rozsahem oktávy, pocházející ze Senice.
*Obnovujeme tento článek z února 2005, na jehož obsah se nám poslední dobou sešlo několik dotazů*... Neustále se snažíme získávat informace o lidech, kteří se zasloužili o rozvoj slavkovského bojiště a jeho tradice. Narazili jsme také na pana Josefa Dostála, který byl spolu s pány Kořalníkem, Štěpánkem, Waltrem, Špatným a Dvořáčkem jedním z těch, kteří se této tématice věnovali i za totality. Nevědomky asi přispěl i ke vzniku knihy "Slunce nad Slavkovem" a nedlouho poté byl zatčen a vězněn na Borech. V článku uvádíme přepis dopisu jeho dcery, Marcely Orsat, k jehož uveřejnění jsme získali její svolení.
Na žádost přítele Pierra Orsata z Lyonu a jeho manželky Marcely jsem poslal svoje dvě loňské publikace "Norbert Brassinne-poutník míru" a "200 let tradic bitvy u Slavkova" do Belgie. Byly určeny nejen pro Marii-Thérése Brassinne-Vandergéeten, snachu Norberta Brassinna, ale také pro neteř této známé osobnosti Véronique a jejího manžela Michela Denise. Ti dva byli jako členové delegace Braine l'Alleud hosty města Šlapanice při 200. výročí bitvy u Slavkova.
V sobotu 24.2.2007 ve 13 hodin bude ve Staré Říši pohřben Jan Florian, Chevalier de Dévotion.
Seznam oceněných a fotografie R.Lánského uvnitř článku
Slova prateckého rychtáře Tůmy jsou pravděpodobně nejstarší zmínkou o francouzském dělostřeleckém postavení v sokolnické bažantnici. Je to mimořádně pěkné čtení... za jeho zprostředkování děkujeme Karlu Sáčkovi.
Věhlas osobnosti pana Václava Štěpánka, dlouholetého kronikáře obce Jiříkovice, člena Napoleonské společnosti, vlastence a uznávaného historika slavkovského bojiště a okolí, přesáhl daleko hranice naší obce. Z jeho historických znalostí regionu čerpal a úzce s ním spolupracoval tvaroženský starosta pan František Kopecký, zejména ve své knize „Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805 – 1806“.
Již dvě stovky let po památné bitvě tří císařů se nad slavkovským bojištěm vznáší legenda. Legenda o slavkovském pokladu. Tenkrát, 2. prosince 1805, prý byla na našem území zakopána ruská válečná pokladna obsahující obrovské bohatství. Má však legenda racionální jádro? Jisté je, že slavkovský poklad patří mezi nejhledanější a nejdiskutovanější poklady u nás a rozšiřuje repertoár vzrušujících záhad naší historie.
Jiří Kovařík se zabývá dlouhodobě a podrobně historií Napoleonských válek. Je také významným spolupracovníkem Projektu Austerlitz 2005. Výčet všech jeho zásadních literárních počinů, najdete uvnitř článku
Historie bitvy u Slavkova po brněnsku...