110 let Mohyly míru
Letos si připomínáme 110 let od založení stavby Památníku Mohyla míru. V roce 1910 se totiž po mnohých prodlevách a zdrženích konečně začal stavět první mírový památník v Evropě.
Historická místa
Hrobka Památníku Mohyla míru
O Památníku Mohyla míru bylo již řečeno a napsáno mnoho. Většina z těch, kdo o něm slyšeli, také ví, že je ve skutečnosti také hrobkou pro ostatky padlých slavkovských vojáků. Jak ale ona hrobka vypadá, a co (kdo) v ní nachází věčný klid, přiblížil antropologický výzkum z listopadu roku 1992.
Stará pošta – Austerlitz®
Stará pošta- Austerlitz® je jedinou významnou památkou v soukromých rukou na Slavkovském bojišti. Provozovatelem je firma Postilion s.r.o...
Pomník padlým koním
Cílem projektu je připomenout společný osud tisíců padlých vojáků a jejich koní. Zároveň by památník měl být místem, symbolizujícím vztah člověka a koně ve všech jeho podobách. Místo, kde každý milovník těchto ušlechtilých zvířat, bude moci vzpomenout i na své již nežijící koně. Na Slavkovském bojišti tak přibude další významné místo pro návštěvníky z celého světa.
Stará pošta – restaurace a hotel
Před památnou bitvou u Slavkova tu pobýval v odpoledních hodinách 28.listopadu 1805 císař Napoleon I. se svými maršály, a právě tehdy zde také vznikly základní kontury jeho úspěšného bitevního plánu. Vrátil se sem znovu po bitvě, 3. prosince nad ránem s maršály Joachimem Muratem a Jeanem Lannesem, poté, kdy poštu jako své velitelské stanoviště opustil ruský generálporučík kníže Petr Ivanovič Bagration. Vítězný císař tu podle pověsti polosedě na otepi slámy vyslechl kapitulaci poražených spojenců od rakouského vyjednavače podmaršálka Jana Josefa knížete Lichtenštejna, shodou okolností majitele pozořického panství, na jehož území zmíněná pošta ležela. Emisar měl s císařem dohodnout uzavření příměří a osobní schůzku s císařem Františkem I.
Cestovatelský postřeh ze slavkovského bojiště z roku 1841
V roce 1842 vydal německý geograf, cestovatel a spisovatel Johann Georg Kohl (1808-1878) cestopis pod názvem "Sto dní v Rakousku". V části o cestě Moravou popsal v kapitole "Austerlitz" také bojiště bitvy u Slavkova. Následující pasáž nepředstavuje informace nijak zásadního významu, ale věřím, že např. pro místního patriota, či sběratele kuriozit o slavkovském bojišti může mít jistý půvab. Překlad pochází z anglického vydání cestopisu z roku 1844 pod názvem "Vienna, Prague, Hungary, Bohemia, and the Danube; Galicia, Styria, Moravia, Bukovina and the Military Frontier".
Další pomník na Slavkovském bojišti
Pomník u Zbýšova bude odhalen 17. 9. 2005 v 10 hodin.
Velatice, Mokrá, Horákov v bitvě u Slavkova
Pohyby vojsk, jejich ubytováním a zásobováním byly postiženy i obce, které neležely přímo na bojišti. Jsou to také obce Velatice, Horákov a Mokrá, které dodnes patří do tvaroženské farnosti.
Blažovice a bitva u Slavkova
Blažovice mají ve svojí kronice snad nejvíce zápisů o roce 1805 ze všech obcí slavkovského bojiště. Při samostatném vydání by vydaly prameny pro střední brožuru. Tato obec asi 8 km severozápadně od Slavkova měla v roce 1805 asi 60 domů a přes 300 obyvatel.
Pozořice v roce 1805
V obci Pozořice, která leží asi 10 km severozápadně od Slavkova žilo v roce 1805 v 70 domech asi 540 obyvatel. Dominantou městečka dodnes je zdaleka viditelný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postavili ho v roce 1724 na místě dřívějšího hřbitova a podle pověsti byl postaven z materiálu bývalého hradu Vildenberku, který stával u sousedních Viničných Šumic.