Jeden z posledních objevů fondu "Ztracení lidé" se týká okolností smrti jednoho z vyšších důstojníků Napoleonovy armády. Objev je tím zajímavější, že major Joseph-Louis Pescheloche nefiguruje mezi 1537 padlými a smrtelně raněnými biografického slovníku sestaveného Deniellou a Bernardem Quintinovými.
5. a 6. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera od generála Derrécagaix shrnuje pochod k Vídni a bitvu u Wagramu, jíž obecné dějiny tradičně považují za hlavní střetnutí války 5. koalice; hlavním snad skutečně byla, Napoleonova armáda překonala Dunaj, ale armáda rakouská zůstala plně bojeschopná a válka musela pokračovat - rozhodující bitvou se tak stala až "naše" bitva u Znojma.
3. a 4. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera věnované úvodu tažení roku 1809.
Druhá část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera z pera generála Derrécagaix: soustředění armády.
S blížícím se 209. a 210. výročím bitvy u Znojma přinášíme vybrané texty ze sborníku Bitva u Znojma a válka roku 1809, který jsme sestavili před devíti lety u příležitosti 200. výročí. Prvním jsou vybrané pasáže ze životopisu maršála Berthiera, Napoleonova náčelníka štábu, věnované druhému rakouskému tažení.
Překlad vzpomínek majora císařsko-královské armády Mahlerna (křestní jméno bohužel není známo) na události z konce roku 1805, které vyvrcholily bitvou u Slavkova 2. prosince, nabízí jejich jedinečnou interpretaci z pera rakouského řadového důstojníka. Poprvé byl česky publikován v roce 2005 ve sborníku Projektu Austerlitz: Bitva u Slavkova a válka roku 1805.
Struktura pěší roty platná v období 1805-1815 byla stanovena dvěma základními předpisy. Prvním byl dekret z 2. frimairu roku 2 (22. listopadu 1793). Stanovoval konečnou podobu roty pěší půlbrigády a určoval jejich stav platný až do vydání druhého předpisu – dekretu z 18. února 1808.
František Kopeček v létě dokončil další repliku napoleonského kanónu, tentokrát 4liberní polní kanón systému Gribeauval.
Kapitola z práce generála Bonieho publikované v roce 1887, jež srovnává obecné zásady jezdeckého útoku dvou ordonancí, které reagovaly na porážku v prusko-francouzské válce, přičemž srozumitelně popisuje, v čem spočívá síla jezdeckého útoku.
Provizorní ordonance o výcviku a manévrech jezdectva z 1. vendémiairu roku 13 - Ordonnance provisoire sur l'exercice et les manoeuvres de la cavalerie, rédigée par ordre du ministre de la guerre, du 1er vendémiaire an XIII