J.-G.-V. Allain byl v bitvě u Slavkova náčelníkem štábu Suchetovy pěší divize, jež byla součástí Lannesova V. armádního sboru a střetla se na severním úseku fronty s předvojem spojenecké armády pod velením knížete Bagrationa.
"Bez Stavrakova bojovat nelze…", prohlásil generál Kutuzov, když žádal přidělení nenápadného majora ubytovatelské služby. A věděl, co říká...
V roce 1805 byla (měla být) pěchota oblečena v podstatě podle nařízení z 21. února 1793, později upravovaného a doplňovaného (nejvýznamnější změny přineslo nařízení z 26. října 1801). S trochou nadsázky lze říci, že předpisy a nařízení týkající se uniforem a výstroje se ve Francii psaly proto, aby nebyly respektovány.
Stejnokroje, výstroj a výzbroj poddůstojníků a mužstva ruské řadové pěchoty v roce 1805
Stejnokroje, výstroj a výzbroj bubeníků, hudebníků a neřadových ruské řadové pěchoty v roce 1805
Uniformy, výstroj a výzbroj důstojníků řadové pěchoty ruské armády v roce 1805
Uniformy myslivecké pěchoty ruské armády v roce 1805
V roce 1805 čítala ruská myslivecká pěchota 22 pluků, tj. 66 mysliveckých batalionů. Co do počtu batalionů a rot v pluku, byla jejich organizace totožná s plukem řadové pěchoty – tři bataliony, v každém z nich čtyři myslivecké roty.
Do válečných operací roku 1805 zasáhly pluky pěchoty, které byly součástí Velké německé armády (Grande Armée d’Allemagne), jež byla pod přímým velením císaře Napoléona, a Italské armády (Armée d’Italie) maršála André Massény. Pluky řadové pěchoty byly číslovány od 1 do 112, ale 23 čísel zůstalo nevyužito (31, 38, 41, 49, 68, 71, 73, 74, 77, 78, 80, 83, 87, 89, 90, 91, 97, 98, 99, 104, 107, 109 a 110). Stejně tak byly pluky lehké pěchoty číslovány od 1 do 31, ale 5 čísel zůstalo nevyužito (11, 19, 20, 29 a 30).
Tento článek by měl, alespoň v základních rysech, objasnit složení a organizaci pluku řadové pěchoty ruské armády v roce 1805. Jeho součástí je i tabulka počtů pluku. Je zde pojednáno o organizaci armádního řadového pluku, gardová pěchota bude mít svůj vlastní popis.