Jeden z posledních objevů fondu "Ztracení lidé" se týká okolností smrti jednoho z vyšších důstojníků Napoleonovy armády. Objev je tím zajímavější, že major Joseph-Louis Pescheloche nefiguruje mezi 1537 padlými a smrtelně raněnými biografického slovníku sestaveného Deniellou a Bernardem Quintinovými.
Předkládaná studie Julia Wisnara byla publikována u příležitosti 100. výročí bitvy u Znojma a patří k nejúplnějším textům věnujícím se této poslední a málo známé, přesto významné srážce tažení roku 1809. V roce 2009 jsme s Karlem Sáčkem, vedoucím projektu PrimaPlana.cz, redigovali a četnými přílohami a poznámkami doplnili překlad pořízený Bohumilem Sedláčkem a publikovaný v roce 1989, a studie byla jedním z nosným textů sborníku Bitva u Znojma a válka roku 1809. S blížícím se 209. a 210. výročím text publikujeme také na www.austerlitz.org, čímž snad přispějeme k zájmu o tuto světovou historií neprávem opomíjenou bitvu.
5. a 6. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera od generála Derrécagaix shrnuje pochod k Vídni a bitvu u Wagramu, jíž obecné dějiny tradičně považují za hlavní střetnutí války 5. koalice; hlavním snad skutečně byla, Napoleonova armáda překonala Dunaj, ale armáda rakouská zůstala plně bojeschopná a válka musela pokračovat - rozhodující bitvou se tak stala až "naše" bitva u Znojma.
3. a 4. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera věnované úvodu tažení roku 1809.
Druhá část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera z pera generála Derrécagaix: soustředění armády.
S blížícím se 209. a 210. výročím bitvy u Znojma přinášíme vybrané texty ze sborníku Bitva u Znojma a válka roku 1809, který jsme sestavili před devíti lety u příležitosti 200. výročí. Prvním jsou vybrané pasáže ze životopisu maršála Berthiera, Napoleonova náčelníka štábu, věnované druhému rakouskému tažení.
Překlad vzpomínek majora císařsko-královské armády Mahlerna (křestní jméno bohužel není známo) na události z konce roku 1805, které vyvrcholily bitvou u Slavkova 2. prosince, nabízí jejich jedinečnou interpretaci z pera rakouského řadového důstojníka. Poprvé byl česky publikován v roce 2005 ve sborníku Projektu Austerlitz: Bitva u Slavkova a válka roku 1805.
Struktura pěší roty platná v období 1805-1815 byla stanovena dvěma základními předpisy. Prvním byl dekret z 2. frimairu roku 2 (22. listopadu 1793). Stanovoval konečnou podobu roty pěší půlbrigády a určoval jejich stav platný až do vydání druhého předpisu – dekretu z 18. února 1808.
O roli imperátora Alexandra I. při formování třetí protifrancouzské koalice přenesl v rámci slavkovské konference "Evropské aliance 18. století – aliance Evropy kolem impéria Velkého národa. Slavkovská bitva a její pozadí", která proběhla jako součást akce Austerlitz 2003, přednášku prof. Oleg Sokolov. Byla publikována v našem sborníku Třetí koaliční válka 1805 a s laskavým svolením autora ji zpřístupňujeme online.
Kdo nese odpovědnost za nové rozpoutání války s Anglií v květnu 1803 a při formování nové Koalice? Text přednášky Roberta Ouvrarda ze slavkovské konference, která proběhla v roce 2003, byl publikován v našem sborníku Třetí koaliční válka 1805 a který s laskavým svolením autora zpřístupňujeme online, neboť jde o důležitý pohled na vznik války třetí koalice, jež vyvrcholila bitvou u Slavkova.