Počet obětí války ve Vendée
Překlad článku Philippa Boutryho: Vendée - občanská válka, masakr, genocida?
Překlad článku Philippa Boutryho: Vendée - občanská válka, masakr, genocida?
Zločin v jihoitalském opatství Casamari, při němž bylo francouzskými vojáky umučeno 13. května 1799 šest trapistických mnichů, mezi nimi i Čech, P. Dominik Zavřel, připoutal před časem pozornost výzkumného týmu Projektu Austerlitz 2005, který v archivu opatství prostudoval veškerý dostupný materiál. Studie dr. Františka J. Holečka, O.M. zasazuje tuto dramatickou událost do širokého kontextu vojenských operací z jara 1799, které vedly ke zhroucení francouzské moci v Itálii.
Strašlivá vyčerpanost republikánských oddílů i sil chouanského odboje vedla na přelomu let 1794-95 k navázání vzájemných rozhovorů, z nichž do jara vzešla u nás posud téměř neznámá mírová jednání v La Jaunaye a La Mabilais, která měla dát roajalistům za uznání Republiky a jejích zákonů statut teritoriální gardy v západních départementech a vydat jim do rukou i vězného syna popraveného krále Ludvíka XVI. Předkládaná studie dr. Františka J. Holečka, O.M. osvětluje tyto události na pozadí dramatického osudu jejich protagonisty, generála Královské a katolické armády, Pierra-Marie-Félicité Dezoteauxe, barona de Cormatin (1753-1812).
Opatství v jihoitalském Casamari, poblíž Frosinone, bylo založeno v letech 1033-1035 skupinou kněží a laiků z Veroli, kteří zde na troskách římské vily Gaia Maria vybudovali benediktinský klášter.
Válka ve Vendée? Spíše genocida, tvrdí historik Pierre Chaunu, který odhaduje počet obětí na 400.000, 500.000 nebo 600.000 (někteří hovoří dokonce o miliónu mrtvých).
V zástupu "mužů svobody" zaujímá zvláštní místo ten, kdo už bude navždy nazýván "abbé Grégoire" (v Paříži je po něm pojmenována i jedna ulice), ačkoli byl konstitučním biskupem. Nejen proto, že zůstal neochvějně až do své smrti knězem-občanem par excellence, necitlivým vůči všem politickým klikám, i za Napoleona - "Řadí mne do třídy těch, kdo, protože nejsou přístupni tomu, aby byli koupeni, musí být rozdrceni", mohl napsat ve svých Mémoires - ale také a především proto, že měl vášeň pro všeobecné.
Profesor Univerzity v Lille. Roku 1986 vydal své přednášky z University v Angers pod titulem Cinq Leçons d´histoire de la Révolution française /Pět přednášek z historie Francouzské Revoluce/, v létech 1982 a 1983 pak spolu se svými spolupracovníky vydal dvě závažná díla: Sainte Jeanne Delanoué, servante des pauvres /Svatá Jana Delanoué, služebnice chudých/ a Les martyrs d´Avrillé: catholicisme et Révolution /Mučedníci z Avrillé: katolicismus a Revoluce.