Obec Dunajovice ležící 7 km severozápadně od města Třeboně má v kronice záznam o „francouzských válkách“. Po přečtení zjistíme, jak oblast dnešního Třeboňska trpěla rekvizicemi, kontribucemi i pobytem vojska jedné či druhé strany.
Narodila sa v Katarínskom paláci panovníckej rezidencie v Cárskom Sele ako tretie dieťa ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky, ruskej imperátorky Márie Fjodorovny. Vedľa najstarších synov Alexandra Pavloviča – neskoršieho ruského imperátora Alexandra I. – a mladšieho Konštantína Pavloviča, bola Alexandra Pavlovna najstaršou dcérou panovníckeho páru.
K 250. výročí narození Napoleona Bonaparta: Vive l'Empereur! Přese vše. Přese všechnu nespravedlnost, přese všechny chyby, a dokonce přes veškerou manipulaci, jejíž obětí je dodnes vlastně každý, kdo se napoleonskou historií začne zabývat. Přes všechny oběti napoleonských válek. Nenesl za jejich hrůzy více odpovědnosti než jeho nepřátelé. Válka je pokračováním politiky jinými prostředky.
Terén u Raszyna byl Poniatowským vybrán záměrně, neboť půda byla bahnitá a možnosti manévrování velmi omezené, což umožňovalo obranu i proti přesile. A věru toho bylo zapotřebí, neboť proti 24 000 císařských mohl Poniatowski postavit jen zhruba 14 000 vlastních vojáků.
Napoleonovým dekretem z 1. března 1808 byla formálně ustavena šlechta císařství, a již slovo "šlechta", běžně užívané, je v tomto případě zjednodušující a zavádějící (žádný z předpisů, jež se "šlechty císařství" týkají, je neužívá). V rámci císařské rodiny se tituly princů a princezen objevují již se vznikem císařství v roce 1804. Tituly vévodů v nové hierarchii vznikají v roce 1806 a v roce 1808 je systém doplněn o hrabata, barony a rytíře.
Text přednášky Marca Baratta ze slavkovské konference Evropské aliance 18. století – aliance Evropy kolem impéria Velkého národa. Slavkovská bitva a její pozadí, která proběhla jako součást akce Austerlitz 2003, byl publikován v našem sborníku Třetí koaliční válka 1805: Rok 1805 je pro napoleonskou Itálii základním rokem, v tomto roce totiž mladá Italská republika, zrozená z Lyonských jednání, ustoupila Italskému království.
Předkládaná studie Julia Wisnara byla publikována u příležitosti 100. výročí bitvy u Znojma a patří k nejúplnějším textům věnujícím se této poslední a málo známé, přesto významné srážce tažení roku 1809. V roce 2009 jsme s Karlem Sáčkem, vedoucím projektu PrimaPlana.cz, redigovali a četnými přílohami a poznámkami doplnili překlad pořízený Bohumilem Sedláčkem a publikovaný v roce 1989, a studie byla jedním z nosným textů sborníku Bitva u Znojma a válka roku 1809. S blížícím se 209. a 210. výročím text publikujeme také na www.austerlitz.org, čímž snad přispějeme k zájmu o tuto světovou historií neprávem opomíjenou bitvu.
5. a 6. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera od generála Derrécagaix shrnuje pochod k Vídni a bitvu u Wagramu, jíž obecné dějiny tradičně považují za hlavní střetnutí války 5. koalice; hlavním snad skutečně byla, Napoleonova armáda překonala Dunaj, ale armáda rakouská zůstala plně bojeschopná a válka musela pokračovat - rozhodující bitvou se tak stala až "naše" bitva u Znojma.
3. a 4. část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera věnované úvodu tažení roku 1809.
Druhá část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera z pera generála Derrécagaix: soustředění armády.