Roku 1798 vyplul Napoleon Bonaparte, tehdy pouhý generál Francouzské republiky, na vojenskou výpravu do Egypta. Toto jeho druhé válečné tažení, v němž chtěl uškodit britskému obchodu i koloniální říši, bylo i pokusem o založení podobné říše, jakou se kdysi pokoušel vytvořit Alexandr Veliký.
Je to příběh o střetu dvou myšlenkových světů, o toleranci i nesmiřitelnosti, nadějích, zklamáních, utrpeních, umírání i slávě, v němž projdeme výpravami do pouště, bitvami s mamlúky na březích Nilu, boji s Turky v Palestině, porážkou v námořní bitvě u Aboukiru, neúspěchem při obléhání Akry i oslnivým, leč neplodným vítězství v pozemní bitvě u Aboukiru. Kniha s podtitulem Bonapartova výprava a tažení let 1798 – 1801 odpovídá na mnoho ožehavých otázek ohledně Bonapartových plánů, činů i jeho útěku zpět do Francie a pokračuje dál skrze osudy opuštěné Orientální armády, bitvu u Helliopolis, vraždu generála Klébera, který se snažil válku v Egypě ukončit, až k podivné koloniální politice generála Menoua, jež vedla k nešťastné bitvě u Canopu a kapitulaci zbytků Orientální armády před Brity v roce 1801. Byla napsána s použitím vzpomínek desítek pamětníků, kteří s Bonapartem či proti němu táhli za slávou a současně světu odkryli zapomenutou starověkou civilizaci. Je doplněna řadou dobových vyobrazení a map.
Knihu vydává v těchto dnech třebíčské nakladatelství Akcent.