Raszyn 19. 4. 1809

Wojciech Kossak, Bitva u Raszynu (po r. 1913)

Po překročení hraniční řeky Pilica v ranních hodinách 15. dubna se husarský předvoj rakouského VII. sboru arcivévody Ferdinanda následovaly také hlavní síly. Sbor se, kromě vydělených odřadů, jež měly plnit jiné úkoly, vydal za občasných srážek jezdectva směrem k Varšavě. Vstříc arcivévodovi se odpoledne 15. dubna vydal se svými silami také Poniatowski a o den později jej následoval také saský velitel, von Polentz.

Terén u Raszyna byl Poniatowským vybrán záměrně, neboť půda byla bahnitá a možnosti manévrování velmi omezené, což umožňovalo obranu i proti přesile. A věru toho bylo zapotřebí, neboť proti 24 000 císařských mohl Poniatowski postavit jen zhruba 14 000 vlastních vojáků. Hlavní obranná pozice se nacházela severně od říčky Mrowa (dnešní Raszynka), přičemž Sasové tvořili střed. Poláci stáli na svých pozicích od ještě mrazivého rána, avšak první jednotky protivníka se objevily na dohled až okolo poledne.

Ještě před rakouským útokem se generál Rożniecki, jenž byl vysunut hodně na jih, se svým jezdectvem po sérii drobných srážek stáhl k Raszynu. Okolo druhé hodiny po poledni začala pálit na obou stranách děla a generál Mohr zaútočil na střed polské pozice u vsi Falenty Duże, avšak neúspěšně. Souběžně s tímto útokem začaly zhruba v 15 hodin útoky na levé polské křídlo, stojící u vsi Jaworowa. Byly provedeny celkem tři útoky, všechny však byly odraženy. Rakouským hraničářům se sice podařilo na severním břehu Mrowy obsadit ves Dawidy, to však bylo vše a o nic dalšího se nepokusili. Rakouské levé křídlo se do žádných akcí za celou bitvu nepustilo, vázalo však svou přítomností jednu polskou brigádu na místě.

Tento neúspěch donutil arcivévodu pokusit se znovu prorazit středem. Mohr mezitím využil své převahy v dělech (24:9) a bombardoval polské pozice. To přineslo Polákům nejen ztráty na lidech, ale vybuchlo i několik vozů s municí a Falenty začaly hořet. Okolo 18. hodiny pak konečně Mohrovy snahy přinesly úspěch a protivník se musel stáhnout z Falent i vsi Janki. Rakouští vojáci ve dvou kolonách zaútočili na Raszyn, jehož část se jim okolo 20. hodiny podařilo obsadit. Nebyli však schopni přes bahnitý terén přisunout děla, takže nemohli úspěchu využít. Naopak polská děla pálila na rakouské pěšáky a o hodinu později nastoupili Poláci do protiútoku. Ten unavení a těžce zkoušení Rakušané nevydrželi a z Raszyna museli ustoupit. Byla tma a bitva pomalu končila. V 10 hodin večer svolal Poniatovski radu a bylo rozhodnuto ustoupit do Varšavy, neboť bitva svůj cíl splnila.

Ztráty na obou stranách nebyly poměrně nikterak velké, dosáhly v průměru 10% sil. Poláci přišli o necelých 1400 mužů (450 padlých, 900 raněných a 40 zajatců), rakouské ztráty jsou odhadovány zhruba na 2500 mužů (800 padlých a 1600 raněných)[i].

Jiří Lejnar

(Ze sborníku Bitva u Znojma a válka roku 1809.)

[i] Zcela jiné údaje uvádí „Mała encyklopedia wojskowa“. Polské ztráty jsou zde, dle oficiálních údajů, vyčísleny na 1001 muže (267 padlých, 487 raněných, 78 zajatých a 169 nezvěstných), rakouské pak na 408 mužů (74 padlých, 262 raněných a 72 zajatých). Schels pak polské ztráty na padlých a raněných udává jako značně velké, k čemuž přidává ještě 300 zajatců, vlastní ztráty pak podle něj nedosahovaly ani 400 mužů.