Vážení přátelé,
děkujeme Vám za Vaši přízeň a omlouváme se za malé zpoždění při zveřejnění fotografií. Bylo způsobeno vysokým pracovním vytížením celého našeho týmu a jeho odjezedem do Paříže. Zatím co pro většinu účastníků akce skončila v neděli, my stále likvidujeme, účtujeme apod. a zdá se, že skončíme zhruba okolo 15. 12. 2004. Věřte, je v tom mnoho práce. Ačkoli přípravy na ročník 2004 trvaly celý rok, paralelně s tím již začaly přípravy na ročník příští. Navíc, jsem dobrovolník a mám také jinou práci – to mi možná věřit nebudete, ale je to tak….
Dnes vyšla v tisku zpráva o akci v Paříži, o které Vám brzy také přineseme podrobné zpravodajství. Musím se ohradit proti tvrzení některých (anonymních) kritiků, které přinesl deník Rovnost a kde se mimo jiné píše: "Na adresu pařížské akce se ale snesla i dílčí kritika z několika historických klubů v Brně. Tvrdí, že akce posunula z tradičního termínu vzpomínkové akce na slavkovském bojišti. Organizátoři však oponují, že slavkovské dění je naplánováno několik let dopředu."
V souvislosti s tím bychom rádi uvedli, že termíny Vzpomínkových akcí na Bitvu u Slavkova, byly dohodnuty již koncem roku 1997 a začátekem roku 1998 samotnými kluby vojenské historie, tehdy působícími po celé Evropě a byly schváleny všemi organizátory obdobných akcí v Evropě. V té době se nám ještě ani ve snu nezdálo o orlech či invalidovně. Naší největší starostí bylo, jak pozdvihnout organizaci akce, kterou tehdejší organizátoři málem pohřbili. Navíc, tehdy se mezi vedoucími představiteli klubů vojenské historie nevyskytovaly jména Samek, Vystrčil, Tupý, Klátil, Maděra apod., kteří se na akci v Paříži významně podíleli, a proto mohli tento fakt jen stěží ovlivnit. Uvítal bych, kdyby se pánové z "několika historických klubů v Brně" dokázali zhmotnit a říct, kde na tuto fantasmagorickou myšlenku přišli, a proč kvůli tomu telefonovali do médií. Rád jim to osobně vysvětlím a doložím. Je obecně známo, že do termínů vojenských akcí nezasahuji a ani v budoucnu tak nehodlám činit. Je škoda, že se závist snaží zastínit úspěch lidí, kteří reprezentovali ve Francii Projekt Austerlitz 2005, Jihomoravský kraja také Obcně prospěšnou společnost Mohyla míru – Austerlitz, o. p. s., která sdružuje 20 obcí a měst slavkovského bojiště. Více než stovka účastníků z Čech a Moravy odvedla skutečně dobrou práci.
Napoleon vyhrál u Slavkova, ovšem tentokrát Slavkov dobyl Paříž. Sice to trvalo 200 let, ale to snad nevadí. Jsem rád, že jsem u toho mohl být.
Pro ty, kdo tvrdí, že je zde mnoho "profrancouzských" akcí, mám pouze jediné: francouzské jednotky jsou aktivnější a dokážou přijít s realizovatelným a promyšleným nápadem. Časy se ovšem mění a loňská akce v Chlumci prokázala, že jdou dělat i akce, kde vítězové od Slavkova prohrávají. Již nyní mám první signály o tom, že se připravuje akce, významem pro vojska obdobná jako ta v Paříži, která ovšem připomene rakouskou a ruskou tradici. Navíc, na pařížské akci byli i hosté ze spojeneckých vojsk z celé Evropy, a někteří z nich se aktivně podíleli na organizaci celé události. Central European Napoleonic Society sdružuje všechny příznivce vojenské historie z období napoleonských válek bez ohledu na uniformu. Samozřejmě dbají na kvalitu a tu dnes neodiskutovatelně mají, stejně jako respekt v celé Evropě. Po dva dny jim "patřila" Invalidovna, muzeum francouzské armády – to mluví za vše.
Slzy v očích ostřílených harcovníků při ceremonii v Dómu (spojence nevyjímaje) dokazovaly, co pro ně jejich hobby skutečně znamená. Pro mně je to jen potvrzení, že závazek, který jsem přijal před sedmi lety a akce, kterou jsem pomáhal stvořit po sametové revoluci stojí za to, a vážím si všech, kteří něco dokážou. Bez nich by Austerlitz byl jen jedním z mnoha obdobných míst v Evropě – sice slavných, ale bez ducha.
Přeji všem pěkné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví a sil do Nového, pro nás všechny velmi důležitého i těžkého roku 2005.
Miroslav Jandora
prezident projektu Austerlitz 2005
prezident projektu Austerlitz 2005