po přečtení polemiky kolem článku, rozebírajícího vztahy osob a subjektů, vyskytujících se v různé formě kolem slavkovského bojiště mi to nedá, abych alespoň stručně nenastínil pohled z naší strany muškety, tedy z té dále od nepřítele.

Jak víte, jsem předsedou KVH Gardekorps-Praha, který se věnuje historii a reálnému ztvárnění pluku 1er tirailleurs Napoleonovy mladé gardy. Slavkovské rekonstrukce a souvisejících akcí se náš klub zúčastňuje od roku 1996. Samozřejmě registruji různé třenice a neshody okolo, ale pro mě, jako člověka zodpovědného za fungování a zaopatření 40 členů našeho klubu nejsou, upřímně řečeno, až tak důležité, pokud nemají na vlastní akci natolik destruktivní charakter, jako tomu bylo v roce 1997. Pro mě a naše členy je spíše důležitá jiná věc. V posledních letech se stalo příjemným pravidlem, že tato akce, pro nás vyvrcholení napoleonské sezóny, je z našeho hlediska velice slušně zajištěna. Po stručné dohodě se dostavíme tam, kam máme, a já mám jistotu, že naši členové budou mít kde spát, dostanou pravidelnou a slušnou stravu, střelný prach, na nepříliš blízké bojiště budou hromadně odvezeni a nakonec obdrží i nějaký symbolický peníz jako příspěvek. Pokud si někdo myslí, že zrovna tyto peníze jsou tím, proč se tomuto byznysu věnujeme, může si sám spočítat finanční náklad na jednoho vojáka. Aniž bych to chtěl probírat do detailu, pokud počítám pušku, uniformu a výstroj a držím se při zemi, dostávám se k hodnotě někde kolem 40-50.000 Kč na muže. Dalším nákladem je samozřejmě doprava, my to máme na Slavkov nějakých 250 kilometrů, mnozí jiní ale jezdí i z mnohem větší dálky. Za této situace je těch několik stokorun sice příjemných, ale my je v podstatě bereme spíše jako výraz toho, že si organizátor všechny tyto náklady uvědomuje a v míře únosné se snaží přispět. Postoj ve smyslu, že můžeme být rádi, že se můžeme předvést by byl relevantní v případě, že by Slavkov byl jedinou akcí na světě. Tak tomu ale není, každoročně registrujeme v kalendáři něco kolem stovky akcí re-enactmentu jen v naší republice, a musíme si samozřejmě vybírat, na kterou z nich pojedeme, a kterou z časových a jiných důvodů pomineme. Viděno jinou optikou, pro organizátory vojensko-historické akce je naopak prestižní záležitostí udělat akci natolik zajímavou, aby si většina jednotek řekla, že tam tedy chybět nesmí. Tato zajímavost není dána pouze samotným faktem významné bitvy, nebo vlastním provedením ukázky a toho, jak si ji budou moci historické jednotky "užít", ale i výše zmíněným zázemím. Dlužno dodat, že podobně dobře zajištěnou akci, jakou je v posledních letech Slavkov neznám, a že se občas něco zadrhne je přirozené a rozumní lidé nedělají z komára velblouda.