V roce 1811 byl v Sankt Petěrburgu vydán Vojenský předpis o pěchotní službě. Nebyl ničím jiným než ruským překladem francouzského Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 upraveným podle drobných odlišností složení jednotek ruské pěchoty.

Dokument ke stažení obsahuje první část, školu vojáka a pelotonu, a přiložena jsou schémata obou škol z roku 1816. Na první pohled je zřejmé, že ruská pěchota převzala v plné míře veškeré principy manévrů pěchoty francouzské, jejichž základy byly položeny již ordonancí z 1. června 1776, a jež prověřila americká válka za nezávislost, revoluční i napoleonské války, nejen ve francouzské, ale také italské, batavské-holandské, vestfálské armádě či armádě Varšavského vévodství (polský překlad francouzského předpisu byl vydán rovněž r. 1811).

Český překlad francouzského předpisu z r. 1791 (na internetu lze nalézt mnoho vydání, např. toto z roku 1809) je k dispozici zde.

Pro srovnání, na serveru www.napoleon-online.de lze stáhnout v sekci věnované pěchotním předpisům mj. francouzský překlad obsahu ruského předpisu z roku 1798. Ve Francii nahradí předpis z roku 1791 královská ordonance ze 4. března 1831; v Rusku bude posledním předpisem věnovaným pěchotě vyzbrojené křesadlovou puškou Ustav z roku 1837, o jehož analýzu se pokusil např. George Nafziger v knize Imperial Bayonets (Greenhill Books, London, 1996).