Píše se leden 1809, britský sbor sira Johna Moora ustupuje galicijskými horami k přístavu La Coruña, vojáci umírají hladem, zimou i vyčerpáním a Francouzům, kteří je pronásledují, už vzdoruje jen zadní voj „Black Boba“ Crawfurda. Z pasti, kterou kompanii ostrostřelců 95th Rifles připraví francouzští dragouni, se podaří uniknout do hor jen některým a po padlém majorovi přebírá velení poručík Richard Sharpe, do té doby pouhý „quartermaster“, provianťák a ubytovatel. Vojáci jej neberou vážně, neboť k nim přišel teprve nedávno a navíc to je bývalý seržant, předtím obyčejný voják, ne gentleman, ne muž, oprávněný rodem a postavením, aby poroučel. Podřizují se neradi, z nutnosti, s nedůvěrou a on musí vyvést z pasti nejen je, ale i španělského majora s podivnou truhlou…

Takto začíná příběh knihy britského spisovatele Bernarda Cornwella, nazvaný „Sharpe’s Rifles“ a nedávno vydaný česky jako „Sharpovi střelci“. Pro ty, kdo se napoleonskými válkami zabývají, je to krásná oddechová lahůdka, při které rozhodně nebudou pohoršeně volat: „Co to tam ten chlap napsal!“ Autor totiž zachytil atmosféru tzv. poloostrovní války, tedy bojů ve Španělsku a Portugalsku, s velkou znalostí věcí, dobových pamětí, geografie i vojensko-historických událostí; z jeho příběhu je vidět, že dokonale zná literaturu počínaje klasiky konfliktu, Napierem, Londonderrym, Torrenem či Omanem.

„Sharpovi střelci“ nejsou jediným autorovým románem na toto téma, jen jedním s prvních, neboť Cornwell stvořil kolem sympatického Richarda Sharpa celý cyklus, jenž dnes čítá (včetně dvou novel) celkem čtyřiadvacet příběhů. Nakladatelství Oldag je začalo v češtině vydávat před pár lety, zhruba po dvou svazcích ročně; tento je v dějové linii už sedmý. První tři („Sharpův tygr“, „Sharpův triumf“ a „Sharpova pevnost“) se odehrávají v Indii v průběhu bitev u Seringapatamu, Assaye a při obléhání Gawilhuru (tedy v letech 1799 až 1803). Mladý Sharpe, syn neznámého otce a lehké holky, dítě ulice, se nechá naverbovat do armády mladého Arthura Wellesleye, budoucího lorda Wellingtona, stane se poddůstojníkem a v jednom boji zachrání siru Arthurovi život, za což se stane podporučíkem. Nemá z toho radost, neboť mužstvo jeho povýšení nerespektuje a aristokratičtí důstojníci jím pohrdají… Při návratu z Indie se shodou okolností loď, na níž pluje, dostane do bitvy u Trafalgaru (ve čtvrtém svazku „Sharpův Trafalgar“) a o dva roky později plní poručík Sharpe zvláštní misi při britském obléhání Kodaně („Sharpeho kořist“).

Další díly, které po „Sharpových střelcích“ následují, vedou jeho odřad 95th Rifles (jednotku zcela reálnou, ony slavné „sharpshooters“ v zelených uniformách) a batalion pluku South Essex (v tomto případě vyfabulovaného) přes celou Poloostrovní válkou dál až do bitvy u Waterloo a v posledním svazku dokonce na Svatou Helenu, k Napoleonovi v posledním exilu. Pokud necháme stranou zápletky a zůstaneme u militarií, jsou vylíčeny poutavě i autenticky; například bitva u Talavery v „Sharpe’s Eagle“ je dokonale plastická a faktograficky tu nelze Cornwellovi nic vytknout.

Nutno podtrhnout, že překlad všech svazků do češtiny je velmi kvalitní a že se Jiří Beneš předtím i v průběhu práce nořil do mnoha vojnskohistorických knih i do dobových atlasů! Letos by měl vyjít ještě „Sharpův úder“ („Sharpe’s Havoc“ s boji kolem Oporta roku 1809) a možná i „Sharpův orel“ (už zmíněná Talavera).

Podotýkám, že Sharpův cyklus, který už obletěl svět, se dočkal i filmového zpracování v mohutné šestnáctidílné televizní sérii. Francouzi v ní sice většinou vyhlížejí jako tlupa nejhorších zloduchů a leckterá scéna je k pousmání, to vše ale vynahrazují charismatický Sean Bean (jinak např. Boromir v „Pánu prstenů“) v hlavní roli, folková britská jednička John Tams, ztvárňující postavu „riflemana“ Hagmana, a zejména nesmírně sympatický irský seržant Patrick Harper v podání Daragha O’Malleye. Mimochodem, John Tams je i autorem hudby k celé TV sérii a jím vydaný soudtrack „Over the Hills and Far Away“ (sehnatelný i v internetových CD obchodech u nás) představuje hudební lahůdku.

Ty z vás, kteří dokáží naladit slovenskou STV1, bude nejspíš zajímat, že Sharpa zde v současnosti dávají každou sobotu odpoledne a pozdě v noci. Ostatní si mohou udělat představu ze spousty ukázek na www.youtube.com; stačí zadat jen slůvko „Sharpe“.