V roce 1805 měly Kobylnice jen několik stavení a jak ve vsi, tak v jejím nejbližším okolí docházelo k neustálým přesunům vojsk. Když se bitva chýlila ke konci a zbytky ruské kolony vedené generálem Przybyszewským se snažily uniknout z bojiště směrem k Brnu, byly to právě Kobylnice, kde jim francouzští vojáci nečekaně zatarasili cestu. Oproti dnešku totiž v krajině slavkovské bitvy existovala řada mělkých rybníků s plochými a bahnitými, hustě zarostlými břehy, ze kterých do dnešní doby nepřečkal téměř žádný. Na březích Kobylnického rybníka, který ležel na Zlatém potoce směrem na Sokolnice, tehdy uvízlo množství vojáků i s koňmi. Své zbraně zde prý kromě několika generálů složilo přes 5 000 mužů ze spojeneckých armád. V Kobylnicích se nedochovala žádná památka, která by připomínala události krvavé bitvy. Zato každý rok začátkem srpna se zde konají tradiční a hojně navštěvované krojované hody.