15. prosince 2014 zhodnotil na městském webu a posléze i ve Slavkovském zpravodaji 12/14 starosta Slavkova u Brna, pan Boudný, vzpomínkové akce proběhnuvší ve městě těmito slovy: „Věřím tomu, že každý, kdo zavítal v poslední listopadový pátek nebo sobotu do centra Slavkova u Brna, byl vtažen nejen do atmosféry doby před 209. lety, kdy v našem městě a jeho hranicemi zuřila jedna z nejkrvavějších bitev Napoleonova tažení.“

Jakkoli je zřejmé, že jde spíše o jakousi ledabylost formulace, je sdělení „v našem městě a za jeho hranicemi zuřila jedna z nejkrvavějších bitev Napoleonova tažení“ zarážející, jestliže, přes množství knih, článků a v neposlední řadě také vzpomínkových akcí, je starosta města „Austerlitz“ schopen veřejnosti sdělovat, že ve Slavkově probíhala bitva u Slavkova.

Kde probíhala bitva tří císařů?

Bylo by zbytečné sem opisovat fakta o průběhu bitvy z nepřeberného množství pramenů, kde mezi zásadní patří studie Michela de Lombarès Devant Austerlitz, sur les traces de la pansée de l’Empereur, vydaná v září 1947 v Revue Historique de l’Armée, jejíž český překlad vydal Projekt Austerlitz v roce 2005 ve sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805; pátý díl monumentální práce La Campagne de 1805 en Allemagne pánů Alomberta a Colina vydaný na počátku 20. století a v poslední reedici v roce 2002; Relations et Rapports officiels de la Bataille d’Austerlitz sebrané a vydané v Paříži v roce 1998; z druhé strany pak paměti Langeronovy, Stutterheimovy, práce Michailevského-Danilevského či Büllowa. Z moderních pak například Austerlitz, Napoléon, l’Europe et la Russie Olega Sokolova, Goetzův 1805, Austerlitz a v češtině samozřejmě Uhlířovo Slunce nad Slavkovem a nejnovější Slavkov 1805 Jiřího Kovaříka. Stačí se podívat na wikipedii, stačí googlovat „austerlitz“, žádná ze situačních map nenechá nikoho na pochybách, kde bitva přesně probíhala.

Slavkovem jednotky obou armád pochopitelně před bitvou i po bitvě prošly. Noci zde trávili francouzští i koaliční velitelé i panovníci. Byli sem přivezeni ranění. Bylo zde podepsané příměří. A nad tím vším stojí Napoleonovo rozhodnutí nazvat bitvu podle blízkého města libozvučného německého jména, protože tak si měla napříště historie jeho největší triumf pamatovat. Právě proto je Slavkov symbolickým centrem bojiště a právě proto zde také jeho návštěvníci napoleonské téma přirozeně hledají a očekávají.

Proč byla bitva svedena právě tam, kde svedena byla, to je jedna z důležitých otázek, jež se dotýkají smyslu, průběhu a výsledku celé třetí koaliční války. Jakkoli byla bitva u Slavkova jako rozhodující bitva tažení pochopitelně nejkrvavější (a tedy i „jednou z nejkrvavějších“), nepatří mezi nejkrvavější bitvy napoleonských válek, a na rozdíl od mnohých (např. Jílové, Wagram, Borodino, Lipsko a další) je jedním aspektem mimořádná a zásadní. Tímto aspektem je fakt, že de facto ukončila válku třetí koalice, což následně dokázala mezi největšími srážkami v opačném gardu snad v určitém ohledu bitva u Waterloo v roce 1815, která byla díky svému zdaleka hůře připravenému průběhu výrazně krvavější, případně Friedland v roce 1807 – oběma ovšem předcházely nepodařené generální bitvy jiné, které válku nerozhodly (Ligny a Jílové). Slavkov ukončil válku z Napoleonovy strany skvělou přípravou a v rámci možností ještě lepším provedením za cenu relativně malých ztrát. Je-li generální bitva zlem, pak Slavkov aspiruje na historický titul nejmenšího zla mezi zly. Bitva mimochodem ukončila válku, kterou Napoleon nezačal.

Zdůrazňovat krvavost slavkovské bitvy je bez tohoto kontextu zavádějící a efektivně to brání pochopení jejího významu.

V posledních letech tuto pro město Slavkov z pohledu ostatního světa zásadní historickou událost připomíná především sdružení Acaballado pana Vystrčila. Jsme svědky bojů o radnici, bojů, jejichž deklarovaným cílem je Slavkov bránit nebo naopak dobývat, pan Vystrčil dává rozhovor médiím, kde s úsměvem vysvětluje, že přihlíží příchodu rakouských jednotek do města ve francouzské uniformě, protože je špion. Vysvětluje, že v rámci vzpomínkových akcí věnovaných bitvě u Slavkova probíhají „tradičně“ dvě rekonstrukce bitvy, jedna, určená milovníkům historie, kterým nevadí mrznout, pod Santonem u Tvarožné, a druhá ve Slavkově, zaměřená na rodiny s dětmi. Možná tedy není na místě divit se panu starostovi, že poněkud znejistěl a má za to, že bitva u Slavkova je bitvou ve Slavkově, svěřuje-li „vzpomínkové akce“ takovým odborníkům.

Že bitva tří císařů neprobíhala ve Slavkově u Brna, to se může pan starosta přesvědčit dokonce v otevřené a dlouhodobě diskutované „poutavé“ expozici v zámeckých konírnách. Jakkoli tato expozice nabízí nepřeberné množství nesmyslů, hloupostí, omylů, nedobových exponátů vydávaných za dobové a chyb v popiskách, základní informaci o tom, kde bitva proběhla, nezkresluje.