Jméno malého moravského města obletělo po slavkovské bitvě celý civilizovaný svět. Významnou historickou úlohu sehrál především barokní zámek, rezidence šlechtického rodu Kouniců, postavený podle plánů italských architektů Domenica Martinelliho, Ignáce Valmagginiho a stavitele Václava Petruzziho.
Současnou podobu získal zámecký komplex v šedesátých letech 18. století díky nejznámějšímu představiteli rodu, jímž byl Václav Antonín kníže Kounic-Rietberg, státní kancléř habsburských panovníků Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a Františka II. Nedílnou součástí zámeckého areálu byl již tehdy park, komponovaný ve stylu francouzských barokních zahrad. Dnes patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.
Na slavkovském zámku před bitvou pobývali spojenci: rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. Po bitvě si jej naopak zvolil za své sídlo francouzský císař Napoleon I. a v centrálním oválném sálu bylo 6. prosince 1805 uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem.
V jednom ze zámeckých křídel je nyní instalována část rozsáhlé výstavy Napoleonské války a české země; druhá část expozice byla umístěna na Mohyle míru. K výročí bitvy se každoročně ve Slavkově pořádají vzpomínkové a pietní akce.