Bitva tří císařů, aneb jak se dějiny spletly…

Protože se b itvy u S lavkova v čele s výc h vojsk osobně
zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I.
a rakouský panovník František, občas se o ní vzletně hovoří
jako o bitvě tří císařů.
Ti tři se ovšem u Slavkova společně nesešli. Schůzka, na
níž bylo po bitvě dohodnuto uzavření příměří, se sice konala,
ovšem ruský car, na jehož území se nebojovalo, jednat nehodlal
a byl v té době už na cestě do Uher. U Spáleného mlýna
mezi Žarošicemi a Násedlovicemi, necelých dvacet kilometrů
jižně od Slavkova, se tak 4. prosince 1805 sešli pouze dva
císaři: Napoleon a František. Car Alexandr se s Napoleonem
poprvé setkal až v roce 1807 v Tylži.
6. prosince 1805 bylo na slavkovském zámku podepsáno
příměří a samotná válka skončila o tři týdny později Prešpurským
mírem, který rázem uvrhl Rakousko do postavení druhořadé
velmoci – ztratilo značnou část území a vítězi muselo
zaplatit vysoké válečné reparace.
U Slavkova se však rozhodlo i o zániku Svaté říše římské
národa n ěmec kého. V červenc i 1806 N apoleon u tvořil z e
šestnácti německých států vazalský Rýnský spolek a prohlásil
se jeho protektorem. Svatá říše římská tímto aktem definitivně
zmizela ze scény a František II. byl donucen vzdát se
svého císařského titulu. Ztrátu nejvyššího světského majestátu
si v předtuše zániku říše vykompenzoval tím, že habsburskou
monarchii prohlásil za císařství rakouské, sebe pak za
prvního v příští posloupnosti rakouských císařů a začal se
podepisovat jako František I.