Tak je to za námi… Původně tak trochu nechtěná, nepřízní počasí pronásledovaná akce a nakonec velmi pohodová a příjemná akce skončila. Teprve nyní s odstupem několika dní, po usazení nezbytného adrenalinu se dostávám, abych alespoň několika slovy ze svého pohledu zrekapituloval dění z minulého týdne. Co velmi překvapilo byla nakonec velmi slušná účast, jenž byla tak trochu noční můrou nás i organizátorů. Ukázalo se, že jak francouzská strana armády tak spojenci, dnes disponují poměrně slušnou základnou. Znamená to, že i při výpadku velkých jednotek, jsme schopni dát dohromady smysluplné celky. Na naší (tedy francouzské) straně dokonce takové, že jsme mohli s klidným svědomím opět cvičit a dostávat do "krve" prvky a manévry v brigádní sestavě. Na spojencké straně je to zase uspokojení nad začleněním a spolupráci s jednotkou 1.Kaiser. Celkem se tedy této akce zúčastnilo na 120 Francouzkých a přes 90 spojeneckých vojáků. Vedle výcviku jsme se pokusili i skutečné srovnání fyzických sil obou stran. V sobotním dešti při přetahování lanem nakonec zvítězili zástupci naší, tedy francouzské, strany. Pětičlené družstvo Mladé gardy s více jak dvoumetrovým Honzou Kovalčikem suveréně porazilo všechny soupeře. Na závěr se postavilo 15 členné družstvo francouzských uniforem proti 15 statným spojencům. Boj to byl litý, a za všeobecného diváckého nadšení (několik set přihlížejících diváků) se opakovala bitva (tentokrát ve Slavkově). A sice, vítězstvím "Francouzů".

Odpolední bitva o vrch Urbánek, byla sice velmi fyzicky náročná, ale měla veškeré atributy moderního re-enactmentu. Hledání nepřítele, taktické manévry, i boje v autentickém prostředí. To co pro mnohého je fyzicky náročné ve sportovní obuvi a letním oblečení, naši vojáci zvládali v plné polní a při boji. Meterologové sice říkali, že přívalové deště nebudou, ale během této bitvy nás postihly několikrát. Přes to všechno ale vše dobře skončilo konečným smírem.

Celá akce byla zaměřena k oslavě 235 výročí narození císaře Napoleona I. Proto v neděli dopoledne proběhlo velmi důstojný slavnostní nástup. Spisovatel a náš kamarád Jirka Kovařík na něm měl velmi pěkný a důstojný projev, ve kterém v několika větách nejen že připomenul osobu císaře Naoleona, ale i velmi působivě oslovil nás příslušníky re-enactmenu. Jak už to bývá při významných výročích, bývá na nich i vyznamenáváno. A proto i my jsme na závěr předávali čestné zbraně. A sice:

střelec František Sklenář – za statečnost a nasazení při Bitvě u Raabu, kdy sám zneškodnil a zajal nepřátelského dělostřelce (cca o 30 let maldšího)

seržant Radek Pařízek – za statečnost s níž bránil vlastní dělo v Bitvě u Lipska

Tím se uzavřel seznam vyznamenaných, neboť vzhledem k důsledenému dodržování historických souvislostí, již nebude toto vyznamenání v této generaci nikomu uděleno. Tím se počet nositelů uzavírá na pouhá tři jména. Vedle výše uvedených ještě čestnou zbraň obdržel seržant-major Jan Tazien Dvořák.

Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat všem zúčastněným, sponzorům, produkci a dalším spolupracovníkům za bezvadnou akci.

Ivan Vystrčil president CENS