Obyvatelé obce trpěli vymáháním potravin a jiných potřeb od procházejícího i ubytovaného vojska, stejně  jako jiné obce v okolí.

Když císař Napoleon obhlížel u Jiříkovic  postavení vojsk  před bitvou, klopýtl ve tmě snad o kořen nebo o nohu spícího vojáka. Někdo z vojáků zapálil věchet slámy, aby císaři posvítil na cestu. Přidávali se další. Provolávali císaři slávu a zvedali hořící slámu na šavlích a puškách.

Tomuto osvětlení padly za oběť střechy domů v Jiříkovicích. Obyvatelé, ukrytí ve sklepech a kolnách, smutně pozorovali, jak z jejich domů mizí došky a krovy. V chladné noci spálili vojáci Vandammovy divize i ploty, vykácené stromy, vrata, dveře i okna.

Vojáci pobrali všechny koně, krávy, prasata, drůbež, nebyli psi ani kočky. Tehdy se už pěstovaly brambory. Těch bylo na panství Dolního dvora zrekvírováno 1285 měr.

Listiny Dolního dvora konstatují, že selské domy v č. 3, 4, 5, 6, 7 v Jiříkovicích byly strženy a domy č. 23, 44 a 47 „sind abdeckt worden“, tedy byly odkryty – zbaveny střech.

Před bitvou stála u Jiříkovic  Vandammova divize Soultova sboru. Na západ od obce pak I. Bernadottův sbor  a  severně v Loučkách  Muratova jezdecká záloha. Mezi Jiříkovicemi a Santonem byl Lannesův sbor a kolem Žuráně  granátnická Oudinotova divize.

Už na počátku bitvy byla do Jiříkovic přesunuta francouzská ambulance. Polní obvaziště mělo poskytovat první ošetření  i místo k uložení těžce raněných a umírajících. Byla zřejmě umístěna v hospodářských a obytných budovách tehdejšího dvora. Vyhledávání padlých bylo vykonáváno pod dozorem důstojníků zdravotní služby a tato činnost byla ukončena 10. prosince. Žádné původní stavby z té doby se ale nezachovaly, protože dvůr v roce 1821 do základů vyhořel a byl přestavěn.

O činnosti ambulance se zachoval zápis neznámého francouzského důstojníka zdravotní služby. Kromě neznámých vojáků obou bojujících stran byli v Jiříkovicích pochováni i plukovník Lacon, major Kuna a kapitán Heudelin z 16. pluku jízdních myslivců. Za několik hodin tak bylo ošetřeno více než 8 důstojníků a 62 vojáků. Našli zde místo na spaní a dle možnosti i trochu polévky. O pomoc zde žádali obyčejní vojáci, několik jízdních myslivců z císařské gardy  a  důstojníci všech hodností.

Místo hromadného hrobu v Jiříkovicích je známo jen přibližně. Je to na pravé straně cesty do Tvarožné, dnes u posledních jiříkovických domů. Dříve zde stávala Boží muka, označující asi starší pohřebiště. Stará jiříkovická kronika uvádí, že: „… pamětníka ale není, jak dlouho na tom místě se naši předkové pochovávali. Jen ta jediná památka zachována byla, totiž ta Boží muka na jejich hrobech.“

V roce 1967 zde byl objeven kamenný kvádr o rozměrech 497 x 390 x 823 cm s vytesanými šipkami a křížkem uprostřed. Je to vlastně horní část Božích muk. Vyrytá znamení pocházejí od francouzských vojáků, kteří tak označili místo posledního odpočinku svých kamarádů. Předpokládá se asi 20 pohřbených těl.

Kamennou stavbu Božích muk vyznačuje katastrální mapa z roku 1823. Dle obecní kroniky se stavba v roce 1850 zřítila a nebyla obnovena v původní podobě. Nahradil ji železný kříž na podstavci, s pískovcovým kvádrem z horní části bývalých Božích muk jako klekátkem.

Zápis z roku 1850 říká: „Je v paměti, že se zde stavěl kříž na místě, kde ještě nestával. Na pravé straně cesty z Jiříkovic do Tvarožné.“

Železný kříž zde stojí dodnes. V roce 1996 byl vyhlášen kulturní památkou.

Již v minulém století se ve svahu pod křížem objevovaly lidské kosti. A tak zde byl v roce 1921 proveden učitelem Štěpánem Přibyslavským a profesorem Aloisem Slovákem zkušební výkop. Hromadný hrob byl potvrzen nálezem kostí, mosazné přezky a 150 cm dlouhého železného roštu. Kosti byly uloženy na šlapanickém hřbitově do hrobu po levé straně od vstupní brány. Ve svahu pod železným křížem byla před prosincovým výročím v roce 2000 odhalena pamětní deska, věnovaná obětem bitvy u Slavkova a Norbertu Brassinnovi.

Důležitým orientačním bodem, označujícím kótu 293 Staré vinohrady, jsou Boží muka na doteku katastrů obcí Jiříkovice, Blažovice, Křenovice a Zbýšov. Ta původní zde stála již v roce 1805 a byla náhodně pobořena při vojenském cvičení v roce 1952. Nákladem obcí Jiříkovice a Blažovice byla znovu postavena. Návrh v kresbě vypracoval Miroslav Pražák,   stavební výkres ing. Boleček, stavbu vedl zedník Jan Holoubek z Prace.

29. listopadu 1992 ji za značné účasti občanů vysvětili  šaratický farář P. Láník, tvaroženský farář P. Metoděj Slavíček, žarošický farář P. Rudolf Kosík a šlapanický kaplan P. Dan Žůrek.

Významnou stavbou na severní straně katastrálního území Jiříkovic byl i zájezdní hostinec Rohlenka u silnice Brno-Olomouc. Postavila ho sokolnická vrchnost a v roce 1805 patřila Františku Kroupovi, který ji koupil od předchozího majitele za 15 000 zlatých. Hromadný hrob,  nalezený při výstavbě  provozovny Mc Donald’s v r. 1994 a v říjnu téhož roku částečně prozkoumaný, potvrzuje, že i zde byl v roce 1805 polní lazaret.

Na parkovišti u motorestu Rohlenka stojí litinová socha granátníka. Je to jeden ze tří kusů odlitých ve Strašické huti roku 1890. Technické muzeum v Brně ho v roce 1983 zapůjčilo do slavkovského zámku a v roce 1988 byl postaven na parkoviště na západní straně motorestu.