Vojáci ! Měsíc poté, kdy nepřítel překročil Inn, na den a hodinu přesně, jsme vstoupili do Vídně. Její landwehr, mobilizace, její hradby stvořené bezmocným vztekem knížat Lotrinského domu neunesly váš pohled. Knížata toho domu opustila své hlavní město, ne jako čestní vojáci, kteří se podvolují okolnostem a nepřízni válečné štěstěny, ale jako křivopřísežníci, jež pronásledují vlastní výčitky svědomí.

Prchli z Vídně a jejich sbohem obyvatelům byly vraždy a požáry, jako Médea vlastníma rukama rdousili své děti.

Vojáci ! lid Vídně, podle vyjádření deputace svých předměstí, ponechaný svému osudu, opuštěný, bude předmětem vašich ohledů ; beru tyto dobré obyvatele pod svou zvláštní ochranu. Pokud jde o narušitele a zlořády, z nich učiním spravedlivý exemplární příklad.

Vojáci ! Buďte k těmto chudým venkovanům a k tomuto dobrému lidu dobří, mají právo na naši úctu ; nebuďme nadutí pro naše vítězství, spatřeme v nich důkaz boží spravedlnosti, jež trestá nevděk a křivpřísežnictví.